Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Nd 434/2020

-704

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Miroslava Galluse a Mgr. Jiřího Němce ve věci žalobkyně V., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupené JUDr. Josefem Haščákem, Ph.D., advokátem se sídlem v Kynšperku nad Ohří, Jana Nerudy 868/22, proti žalovanému J. Š., narozenému XY, bytem XY, o zaplacení částky 4 800 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o námitce podjatosti soudců Nejvyššího soudu, uplatněné žalovaným k usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2020, sp. zn. , a o žalobě pro zmatečnost podané žalovaným proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2020, sp. zn. , takto:

Odůvodnění:

Ve shora uvedené věci vznesl žalovaný v podání ze dne 25. 8. 2020, doručeném Nejvyššímu soudu dne 31. 8. 2020, námitku podjatosti proti soudcům Nejvyššího soudu Mgr. Vítu Bičákovi, JUDr. Františku Ištvánkovi a JUDr. Davidu Vláčilovi, kteří usnesením ze dne 26. 5. 2020, sp. zn. , rozhodli o zastavení řízení o návrhu žalovaného ze dne 3. 3. 2020 na vyloučení soudců Nejvyššího soudu JUDr. Filipa Cilečka, JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Petra Šuka ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. .

Vedle toho žalovaný napadá usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2020, sp. zn. , žalobou pro zmatečnost z důvodu dle „“ [zjevně správně , pozn. Nejvyššího soudu] , datovanou dnem 27. 8. 2020 a doručenou Nejvyššímu soudu dne 31. 8. 2020, a navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil.

Nejprve se Nejvyšší soud vyjádří k námitce podjatosti soudců Nejvyššího soudu.

Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

Podle účastník je povinen námitku podjatosti soudce (přísedícího) uplatnit nejpozději při prvním jednání, kterého se zúčastnil soudce (přísedící), o jehož vyloučení jde; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 15 dnů po té, co se o něm dozvěděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit jen tehdy, jestliže nebyl soudem poučen o svém právu vyjádřit se k osobám soudců (přísedících).

Podle o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.

Podle opožděně podanou námitku () soud uvedený v odstavci 1 odmítne.

Nejvyšší soud se zabýval nejprve otázkou, zda žalovaný uplatnil námitku podjatosti včas.

V usnesení ze dne 18. 9. 2009, sp. zn. , uveřejněném v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod číslem C 8020, Nejvyšší soud vysvětlil, že právo účastníků vyjádřit se k osobám soudců (přísedících) a případně vznést námitku jejich podjatosti, je procesním právem účastníků, které mohou za zákonem stanovených podmínek a ze zákonem předvídaných důvodů uplatnit během probíhajícího řízení. Námitka podjatosti soudce může být vznesena toliko v rámci konkrétního řízení. Námitka podjatosti vznesená až poté, kdy řízení bylo ukončeno, je opožděná.

V usnesení ze dne 6. 9. 2001, sp. zn. , Nejvyšší soud vyložil, že námitku podjatosti je možné uplatnit pouze do vydání rozhodnutí, a v usnesení ze dne 9. 7. 2013, sp. zn. , konstatoval, že námitka podjatosti uplatněná až po skončení řízení (mimo rámec přípustného opravného prostředku) je nejen opožděná, nýbrž z povahy věci i bezpředmětná, neboť rozhodnutí o ní již nemůže mít vliv na výsledek řízení (srov. shodně Drápal, L., Bureš, J. a kol., I, II. 1. vydání, C. H. Beck, 2009, s. 82).

Uplatnil-li žalovaný námitku podjatosti podáním doručeným Nejvyššímu soudu dne 31. 8. 2020, učinil tak až poté, co bylo řízení o námitce podjatosti soudců Nejvyššího soudu, vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. , skončeno, a podal ji tedy opožděně.

Nejvyšší soud proto námitku podjatosti jako opožděnou podle odmítl, aniž se zabýval opodstatněností argumentace, jíž žalovaný tuto námitku zdůvodňoval.

Zbývá posoudit žalobu pro zmatečnost.

Žaloba pro zmatečnost je ve smyslu (mimořádným) opravným prostředkem přípustným pouze v případě, směřuje-li proti pravomocnému rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno.

Podle a 2 žalobu pro zmatečnost projedná a rozhodne o ní soud, který o věci rozhodoval v prvním stupni; žalobu podanou z důvodů uvedených v a 4 projedná a rozhodne o ní soud, jehož rozhodnutí bylo napadeno; to neplatí ve věcech, v nichž je k řízení v prvním stupni příslušný krajský soud ( ). Pro řízení o žalobě platí přiměřeně ustanovení o řízení v prvním stupni, není-li stanoveno jinak.

Z uvedeného vyplývá, že k projednání žaloby pro zmatečnost proti usnesení dovolacího soudu není založena příslušnost žádného soudu, a proto musí být řízení o ní podle zastaveno. Učiní tak Nejvyšší soud, jestliže u něho byla tato žaloba podána (srov. k tomu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 73/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2013, sp. zn. ).

Protože nedostatek věcné příslušnosti soudu je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, ke kterému soud přihlíží kdykoli za řízení ( ), Nejvyšší soud řízení o žalobě pro zmatečnost podle věty první zastavil.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o větu první , když žalovaný podáním žaloby pro zmatečnost, jejímuž projednání brání nedostatek funkční příslušnosti soudu, zavinil, že řízení muselo být zastaveno, a žalobkyni žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. 12. 2020

JUDr. Pavel Příhoda předseda senátu