Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
+ 7 ďalších priamych citácií
Zobraziť všetky (12)6ECCE4DF1A902258C1257BB0003687F3.html
HTML · 12.26 KB
No categories available
32 Nd 123/2013
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně VICTORIA, a.s., se sídlem v Praze 6, Na Dionýsce 6, identifikační číslo osoby 61860867, zastoupené JUDr. Josefem Haščákem, Ph.D., advokátem se sídlem v Kynšperku nad Ohří, Jana Nerudy 868/22, proti žalovanému Ing. J. Š., o zaplacení částky 4 800 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 4 Cm 194/2010 , o námitce podjatosti soudců Nejvyššího soudu rozhodujících o námitce podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 30 Nd 76/2012 , takto:Námitka podjatosti soudců Nejvyššího soudu České republiky ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 30 Nd 76/2012 , seodmítá.
O d ů v o d n ě n í :
Podle § 14 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Podle § 15a odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. je účastník povinen námitku podjatosti soudce (přísedícího) uplatnit nejpozději při prvním jednání, kterého se zúčastnil soudce (přísedící), o jehož vyloučení jde; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 15 dnů po té, co se o něm dověděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit jen tehdy, jestliže nebyl soudem poučen o svém právu vyjádřit se k osobám soudců (přísedících).
Podle § 16 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
Podle § 16 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. opožděně podanou námitku (§ 15a odst. 2 ) soud uvedený v odstavci 1 odmítne.
Nejvyšší soud se zabýval nejprve otázkou, zda žalovaný uplatnil námitku podjatosti včas.
Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 18. září 2009, sp. zn. 4 Nd 303/2009 , publikovaném v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod C 8020, vysvětlil, že právo účastníků vyjádřit se k osobám soudců (přísedících) a případně vznést námitku jejich podjatosti, je procesním právem účastníků, které mohou za zákonem stanovených podmínek a ze zákonem předvídaných důvodů uplatnit během probíhajícího řízení. Námitka podjatosti soudce může být vznesena toliko v rámci konkrétního řízení. Námitka podjatosti vznesená až poté, kdy řízení bylo pravomocně ukončeno, je opožděná.
Námitka podjatosti uplatněná až po skončení řízení (mimo rámec přípustného opravného prostředku) je z povahy věci opožděná a bezpředmětná (rozhodnutí o ní již nemůže mít vliv na výsledek řízení ) – viz Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. § 1 až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2009, 83 s.
Uplatnil-li proto – jak se podává z obsahu spisu – žalovaný námitku podjatosti (konkrétně podáním doručeným Nejvyššímu soudu dne 7. března 2013) až poté, kdy řízení o námitce podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze u Nejvyššího soudu pravomocně skončilo a účastníci byli řádně poučeni o tom, že žádný opravný prostředek již není přípustný, podal ji opožděně.
Nejvyšší soud proto námitku podjatosti soudců JUDr. Pavla Pavlíka, JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., vznesenou žalovaným jako opožděnou podle ustanovení § 16 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. odmítl, aniž se mohl zabývat opodstatněností argumentace, kterou žalovaný tuto námitku zdůvodňoval, a aniž shledal jakékoli tvrzené rozpory v právní argumentaci senátu 30 Nd, na něž žalovaný poukazoval.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 9. července 2013
JUDr. Miroslav G a l l u s
předseda senátu