Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Nd 96/2021

32 Nd 96/2021-116

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Němce a soudců JUDr. Davida Rause, Ph.D., a JUDr. Pavla Příhody ve věci žalobce B. V., narozeného XY, bytem XY, proti žalované České republice - Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o náhradu škody a nemajetkové újmy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o námitce podjatosti soudce Nejvyššího soudu Mgr. Víta Bičáka uplatněné žalobcem v řízení o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 12. 2019, č. j. -96, vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. , takto:Námitka podjatosti soudce Nejvyššího soudu Mgr. Víta Bičáka ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. se odmítá.

Odůvodnění:

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Řízení o něm bylo u Nejvyššího soudu vedeno pod sp. zn. . K projednání dovolání a rozhodnutí o něm byl podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu pro rok 2020 příslušný senát soudního oddělení 30 složený ze soudců Mgr. Víta Bičáka, Mgr. Lucie Jackwerthové a JUDr. Davida Vláčila. Usnesením ze dne 12. 1. 2021, sp. zn. , vydaným pověřenou členkou senátu Mgr. Lucií Jackwerthovou bylo dovolací řízení zastaveno a současně žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Žalobce dne 18. 11. 2020 učinil podání (Nejvyššímu soudu doručené dne 20. 11. 2020), obsahující seznam spisových značek Nejvyššího soudu (i Městského soudu v Praze) včetně „… 9.) … “. V bodě „A.) Námitka podjatosti 14 osř“ žalobce dále uvedl „Ad. 11 + 10 + 9 je dána podjatost soudce Bičana …“. Z výše uvedeného lze přes jistá nepřesná označení dovodit, že žalobce v řízení vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. uplatnil námitku podjatosti soudce Nejvyššího soudu Mgr. Víta Bičáka. Žalobce v podání vyjadřuje své přesvědčení, že Městský soud v Praze a Obvodní soud pro Prahu 2 „jednaly dle pol. objednávky, soudci v rámci koordinovaného postupu porušili soudcovskou nezávislost a postavení úřední osoby. Za účelem, aby se mně nedostalo právní ochranu proti tendenčním rozhodnutím mně upřely právo dle § 30 + § 138“. Z dalšího textu, v němž je uvedeno „Soudci označené ad A uvedené prezentovali … Bičan u os. Praha 2 + MS-Praha“, pak přes jeho částečnou nesrozumitelnost vyplývá, že žalobce spatřuje podjatost soudce Mgr. Víta Bičáka právě v jeho (dřívějším) působení u Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 2, k jejichž rozhodnutím se kriticky vyjadřuje způsobem výše uvedeným.

Mgr. Vít Bičák ve vyjádření k námitce podjatosti sdělil, že není v žádném vztahu k věci, účastníkům řízení, jejich zástupcům a ani se nepodílel na vyřizování věci u soudů nižších stupňů. Z obsahu námitky mu ani jasně nevyplývá, co by důvodem jeho podjatosti mělo být.

Podle ustanovení věty druhé , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), o vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu. V souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu proto byla věc (dne 17. 2. 2021) předložena k rozhodnutí senátu soudního oddělení 32.

Podle ustanovení opožděně podanou námitku ( ) soud uvedený v odstavci 1 odmítne.

Nejvyšší soud v usnesení ze dne 18. 9. 2009, sp. zn. (jež je veřejnosti dostupné – stejně jako dále citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu – na http://www.nsoud.cz), vysvětlil, že právo účastníků vyjádřit se k osobám soudců (přísedících) a případně vznést námitku jejich podjatosti, je procesním právem účastníků, které mohou za zákonem stanovených podmínek a ze zákonem předvídaných důvodů uplatnit během probíhajícího řízení. Námitka podjatosti soudce může být vznesena toliko v rámci konkrétního řízení. Námitka podjatosti vznesená až poté, kdy řízení bylo pravomocně ukončeno, je opožděná.

V usnesení ze dne 9. 7. 2013, sp. zn. , pak Nejvyšší soud doplnil, že námitka podjatosti uplatněná až po skončení řízení je z povahy věci také bezpředmětná, neboť rozhodnutí o ní již nemůže mít vliv na výsledek řízení (srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol. I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 83, shodně též například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2014, sp. zn. , či ze dne 28. 8. 2018, sp. zn. ).

Požadavek, aby ve věci jednal a rozhodoval soudce, u něhož není důvod pochybovat o jeho nepodjatosti, se přitom z povahy věci může týkat jen soudců, kterým věc náleží podle pravidel stanovených rozvrhem práce soudu. Z toho vyplývá, že námitku podjatosti lze uplatnit jen ve vztahu k těm soudcům, kteří jsou určeni ve věci rozhodovat; soud rozhodující o námitce podjatosti k námitce směřující proti jiným soudcům téhož soudu nepřihlíží (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2007, sp. zn. ).

Námitku podjatosti uplatněnou žalobcem za opožděnou ve smyslu považovat nelze, neboť ji podal v průběhu dovolacího řízení. Stejně tak nelze uzavřít, že by žalobce tuto námitku v době jejího podání směřoval proti soudci, který nebyl podle pravidel stanovených rozvrhem práce určen ve věci rozhodovat.

Po jejím podání však bylo v dovolacím řízení jiným pověřeným členem senátu (srov. ) vydáno rozhodnutí, kterým bylo dovolací řízení skončeno. Za takové situace se námitka podjatosti stala bezpředmětnou, neboť rozhodnutí o ní již nemůže mít žádný vliv na výsledek řízení, stejně jako v případě námitky podjatosti podané opožděně. Navíc věc byla skončena, aniž by se soudce, jehož podjatost byla namítána, podílel na jejím rozhodnutí. Není tedy žádný důvod, aby o takové námitce bylo věcně rozhodováno.

Nejvyšší soud proto námitku podjatosti jako bezpředmětnou odmítl podle per analogiam (srov. obdobně též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2004, sp. zn. , nebo ze dne 27. 2. 2020, sp. zn. , podle nichž je namístě odmítnutí opravných prostředků, které se staly bezpředmětnými).

Pouze pro úplnost Nejvyšší soud uvádí, že okolnosti, v nichž žalobce shledával pochybnosti o nepodjatosti Mgr. Víta Bičáka (jeho případné dřívější rozhodování v jiných právních věcech), o důvodnosti námitky podjatosti zjevně nesvědčí (srov. ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. 2. 2021

Mgr. Jiří Němec předseda senátu