Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 2817/2020

25 Cdo 2817/2020-239

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Roberta Waltra a JUDr. Martiny Vršanské v právní věci žalobkyně: L. J., narozená XY, bytem XY, zastoupená advokátem JUDr. Jaroslavem Doudou, se sídlem Tylova 242, Pelhřimov, proti žalovanému: VOD Jetřichovec, družstvo, se sídlem Jetřichovec 62, Pacov, IČO 00111295, zastoupený advokátem JUDr. Jakubem Vozábem, Ph.D., se sídlem Na Květnici 713/7, Praha 4, o 1.370.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pelhřimově pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 25. 2. 2020, č. j. -98, takto:

I. Dovolání se odmítá

Stručné odůvodnění ( ):

Žalobkyně napadla dovoláním rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 25. 2. 2020, č. j. -98, jímž byl potvrzen zamítavý rozsudek Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 19. 11. 2019, č. j. -69. Soudy obou stupňů uzavřely, že právo žalobkyně na náhradu škody, jež jí měla vzniknout na nemovitostech v letech 2009 až 2013 v důsledku nesprávného postupu žalovaného při obhospodařování sousedních pozemků, se podle , , účinného do 31. 12. 2013, promlčelo před podáním žaloby. Bez vlivu na běh promlčecí doby bylo přitom předchozí řízení zahájené v roce 2015, jež skončilo odmítnutím žaloby. Závěr o promlčení nezvrátilo ani tvrzení žalobkyně, že vznesení námitky promlčení je v rozporu s dobrými mravy, jelikož okolnosti projednávané věci nenasvědčují existenci mimořádných okolností opodstatňujících tvrzený rozpor, zejména to, že by snad vznesení námitky mohlo být výrazem zneužití práva na úkor účastníka, jenž marné uplynutí lhůty nezavinil.

Dovolatelka zpochybňuje závěr odvolacího soudu o promlčení uplatněného práva a opakuje námitky, s nimiž se již dříve náležitě vypořádal odvolací soud; jeho právní úvaha stran vlivu soudního řízení, jež skončilo odmítnutím žaloby pro její vady, na běh promlčecí doby zcela odpovídá rozhodovací praxi Nejvyššího soudu, srov. zejména rozsudek ze dne 22. 8. 2018, sp. zn. , a judikaturu v něm odkazovanou. Zdůrazňuje-li žalobkyně rozpor námitky promlčení s dobrými mravy, pak vzhledem k tomu, že otázku výkonu práva v rozporu s dobrými mravy je třeba posoudit v každém jednotlivém případě individuálně s přihlédnutím ke všem zvláštnostem daného případu, nelze zpravidla závěry o naplnění či nenaplnění podmínky rozporu s dobrými mravy ve sporném případě zobecnit (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2005, sp. zn. , uveřejněné pod C 3761 v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, či usnesení téhož soudu ze dne 21. 12. 2010, sp. zn. ). Námitka rozporu s dobrými mravy proto zpravidla nemůže naplnit podmínky přípustnosti podle , až na výjimečné případy, zejména pokud by soud posoudil takovou námitku ve zjevném rozporu s právní úpravou, popř. judikaturou (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2016, sp. zn. ). Dovolatelka přitom svými výhradami na takovouto výjimečnost nepoukazuje a korektnost závěrů odvolacího soudu k otázce dobrých mravů v podstatě nikterak argumentačně nevyvrací. Zmiňuje-li v této souvislosti rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 9. 2010, sp. zn. , pak není zřejmé, jakým způsobem by závěry v tomto rozhodnutí vyslovené, vztahující se ke skutkově podstatně odlišné věci (v níž je akcentováno rozdílné postavení státu a jednotlivce), měly hovořit proti správnosti posouzení projednávané věci odvolacím soudem. Rovněž tak z nálezu Ústavního soudu ze dne 15. 1. 1997, sp. zn. , není zřejmé, jakým způsobem by toto rozhodnutí, vynesené opět ve sporu značně rozdílném od projednávané věci, mělo nasvědčovat nesprávnosti úsudku odvolacího soudu. Usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 8. 1998, sp. zn. , v pracovněprávním sporu pak postrádá zcela jakoukoliv souvislost s právními závěry odvolacího soudu. Jelikož tedy ani své výhrady proti závěru o absenci rozporu námitky promlčení s dobrými mravy dovolatelka neprovázala s otázkou, jež by v souladu s byla způsobilá založit přípustnost dovolání, Nejvyšší soud je podle , odst. 2 jako nepřípustné odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , tak, že procesně úspěšný žalovaný má právo na náhradu nákladů dovolacího řízení spočívající v odměně právního zástupce za vyjádření k dovolání ve výši 13.780 Kč ( ve spojení s vyhlášky a , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb) a dále v paušální náhradě hotových výdajů ve výši 300 Kč ( ), obojí pak o zvýšené o náhradu za daň z přidané hodnoty podle ve výši 2.956,80 Kč, celkem tedy po zaokrouhlení 17.037 Kč.

P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný požádat o jeho soudní výkon.

V Brně dne 15. 10. 2020

JUDr. Petr Vojtek předseda senátu