Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 2033/2020

26 Cdo 2033/2020-148

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Miroslava Feráka ve věci žalobce Společenství vlastníků jednotek XY, se sídlem XY, IČO XY, zastoupeného Mgr. Janem Hruškou, advokátem se sídlem v Písku, V Oudolí 370, proti žalované A. R., narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Janem Kostkou, advokátem se sídlem v Praze 10, Archangelská 1568/1, o zaplacení 137.912 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 3. července 2019, č. j. -108, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaná

je povinna

zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 8.373,20 Kč k rukám Mgr. Jana Hrušky, advokáta se sídlem v Písku, V Oudolí 370, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 3. 7. 2019, č. j. -108, potvrdil rozsudek Městského soudu v Praze (soud prvního stupně) ze dne 12. 6. 2018, č. j. -79, jímž uložil žalované zaplatit žalobci částku 137. 912 Kč s tam specifikovaným úrokem z prodlení a náklady řízení; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Dovolání není podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), přípustné.

Dovolatelkou zpochybněný závěr odvolacího soudu, že okolnost, zda vlastník jednotky (ne)užívá společné prostory, nemá vliv na jeho povinnost přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku podle , 2 , o vlastnictví bytů, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále též jen „ZVB“), posoudil odvolací soud v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, od níž není důvod se odchýlit.

Určení výše záloh na náklady spojené se správou domu a pozemku (§ 15 odst. 2 ZVB) patří do působnosti shromáždění společenství vlastníků jednotek, stejně jako rozhodnutí o rozúčtování cen služeb na jednotlivé vlastníky jednotek (§ 11 odst. 4 ZVB). Ve sporu o zaplacení záloh na náklady spojené se správou domu, stejně jako ve sporu o zaplacení nedoplatku z rozúčtování služeb, již nelze přezkoumávat platnost usnesení shromáždění, jímž bylo rozhodnuto o jejich výši (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 58/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek téhož soudu ze dne 13. 4. 2016, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 78/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Placení příspěvků na správu domu a pozemku je jednou ze základních povinností vlastníka jednotky, skutečnost, zda jednotku nebo společné prostory užívá, není přitom významná (srovnej odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2017, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 12/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek téhož soudu ze dne 31. 10. 2018, sen. zn. , uveřejněný pod číslem 131/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Nesouhlas s rozhodnutím společenství vlastníků o způsobu využití společných prostor musí vlastník jednotky řešit jiným způsobem než neplacením záloh na náklady spojené se správou domu a pozemku.

Vytýká-li odvolacímu soudu, že nebyla poučena o doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů k jejich prokázání, přehlíží, že uplatnila jiný dovolací důvod, než který je uveden v K vadám řízení může dovolací soud přihlédnout jen, je-li dovolání přípustné ( -238a ). Ostatně řízení namítanou vadou netrpí, neboť poučení podle se poskytuje jen účastníku (jeho zástupci nebo zmocněnci), který je u jednání přítomen. Jedná-li soud v souladu s ustanovením v nepřítomnosti účastníka, jeho zástupce nebo zmocněnce (jak tomu bylo i v projednávané věci), je to účastník, který svou nepřítomností u soudu způsobil, že se mu příslušného poučení nedostalo(k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2006, sp. zn. ).

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání podle ustanovení věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( věta druhá ).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 21. 10. 2020

JUDr. Pavlína Brzobohatá

předsedkyně senátu