Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 4638/2018

29 Cdo 4638/2018-566

USNESENÍ

OYSTER Invest a. s.

Ing. Evě Mikulčákové

, bytem XY, jako správkyni konkursní podstaty úpadce NAP a. s., identifikační číslo osoby 25054686, zastoupené JUDr. Vladimírem Zoufalým, advokátem, se sídlem v Praze 1, Národní 340/21, PSČ 110 00, o vyloučení spoluvlastnického podílu k nemovitostem ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadce, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 24. září 2018, č. j. -469, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalobce

je povinen

zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 6.776 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce.

Odůvodnění:

[1] Vrchní soud v Praze k odvolání žalobce v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek ze dne 23. listopadu 2017, č. j. -343, jímž Městský soud v Praze (dále též jen „konkursní soud“) zamítl žalobu o vyloučení spoluvlastnického podílu na nemovitostech blíže označených v rozsudku (dále jen „sporné nemovitosti“) ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadce.

[2] Odvolací soud – odkazuje na ustanovení , o konkursu a vyrovnání (dále jen „ “) – dospěl ve shodě s konkursním soudem k závěru, že žaloba o vyloučení sporných nemovitostí ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadce byla podána opožděně.

[3] Přitom zdůraznil, že v nyní projednávané věci jde již v pořadí o druhou vylučovací žalobu týkající se sporných nemovitostí, přičemž řízení o první vylučovací žalobě (vedené konkursním soudem pod sp. zn. ) sice bylo zahájeno, aniž by byl žalobce k podání žaloby vyzván konkursním soudem podle ustanovení , tato výzva však byla žalobci dána v průběhu řízení, čímž nastal následek předvídaný .

[4] Vzhledem k tomu, že první vylučovací žalobě nebylo vyhověno (rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 22. března 2010, č. j. -211, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 11. listopadu 2010, č. j. -256, byla první vylučovací žaloba jako nedůvodná zamítnuta s tím, že nejpozději po doručení výzvy žalované ze dne 5. srpna 2010 byly splněny podmínky vymezené ustanovením pro soupis sporných nemovitostí do konkursní podstaty úpadce) a současně již také uplynula lhůta určená výzvou konkursního soudu k podání žaloby podle , brání úspěchu nové vylučovací žaloby její opožděnost, a to bez zřetele k tomu, zda zde jsou případně nějaké nové skutečnosti, jež by jinak odůvodňovaly vyloučení sporných nemovitostí ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadce.

[5] Na podporu své argumentace odvolací soud poukázal rovněž na závěry formulované Nejvyšším soudem v rozsudku ze dne 28. února „2005“ (správně „2007“), sp. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 7, ročník 2007, pod číslem 106, jakož i v usneseních ze dne 27. září 2011, sp. zn. , ze dne 25. dubna 2012, sp. zn. , a ze dne 22. prosince 2014, sp. zn. .

[6] Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, a požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil konkursnímu soudu k dalšímu řízení, popřípadě aby napadené rozhodnutí změnil tak, že žalobě vyhoví.

[7] Dovolatel polemizuje se závěrem o opožděnosti vylučovací žaloby, argumentuje, že výzvou žalované ze dne 5. srpna 2010 byl založen nový důvod k podání vylučovací žaloby, čímž mu zůstala zachována lhůta k jejímu novému podání.

[8] Žalovaná ve vyjádření navrhuje dovolání odmítnout, případně zamítnout, majíc napadené rozhodnutí odvolacího soudu za plně souladné s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu.

[9] , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), byl s účinností od 1. ledna 2008 zrušen zákon o konkursu a vyrovnání ( . a ), s přihlédnutím k se však pro konkursní a vyrovnací řízení zahájená před účinností tohoto zákona (a tudíž i pro spory vedené na jejich základě) použijí dosavadní právní předpisy (tedy vedle zákona o konkursu a vyrovnání, ve znění účinném do 31. prosince 2007, i , ve znění účinném do 31. prosince 2007). Srov. k tomu též důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. září 2010, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 41/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

[10] Dovolání žalobce proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé, které mohlo být přípustné pouze podle ustanovení , (dále jen „ “), odmítl Nejvyšší soud jako nepřípustné podle ustanovení a

[11] Učinil tak proto, že dovolatel mu (oproti svému mínění) nepředkládá k řešení žádnou otázku, z níž by bylo možno usuzovat, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

[12] Právní posouzení věci, na němž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá, a které bylo dovoláním zpochybněno, plně odpovídá judikatuře Nejvyššího soudu (výslovně z ní vychází), podle níž:

1/ Vylučovací žalobu lze, přestože jde o tentýž právní vztah mezi týmiž účastníky, za určitých podmínek podat znovu (opírá-li se nově uplatněný nárok o jiné skutečnosti, které tu nebyly v době původního řízení a k nimž došlo až později). I v případě nové vylučovací žaloby je jedním z předpokladů jejího úspěchu to, že byla podána ve lhůtě soudem určené ( ) [viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2009, sp. zn. ].

2/ U další (nové) vylučovací žaloby nebude dán důvod pro její zamítnutí z důvodu opožděnosti (jen) tehdy, byla-li první žaloba podána, aniž k tomu byl žalobce vyzván konkursním soudem podle ustanovení (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. a sp. zn. ).

3/ I výzva k podání vylučovací žaloby, učiněná soudem (až) v průběhu řízení o vylučovací žalobě, podané žalobcem bez předchozí výzvy, vyvolává účinky podle (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. ).

4/ Důvody pro sepis majetku do soupisu konkursní podstaty lze odstranit i následně (po uplynutí lhůty dle ), a to i v průběhu řízení o vylučovací žalobě [k (ne)možnosti přivodit zánik účinků soupisu po marném uplynutí lhůty k podání vylučovací žaloby srov. např. rozsudek sp. zn. ].

[13] Ani Nejvyšší soud nemá žádné pochybnosti o tom, že učinil-li konkursní soud výzvu k podání vylučovací žaloby sice až v průběhu řízení o první vylučovací žalobě (podané žalobcem bez předchozí výzvy), vyvolala taková výzva přesto účinky dle . Jestliže pak první vylučovací žalobě nebylo vyhověno (žaloba byla pravomocně zamítnuta), brání úspěchu nové (po uplynutí lhůty podle podané) vylučovací žaloby zjevně – jak správně uzavřely soudy obou stupňů – její opožděnost.

[14] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání žalobce bylo odmítnuto a vznikla mu tak povinnost hradit žalované její účelně vynaložené náklady řízení. Ty v daném případě sestávají z mimosmluvní odměny za zastoupení advokátem za dva úkony právní služby (vyjádření k dovolání ze dne 15. ledna 2019 a jeho doplnění ze dne 27. dubna 2020). S přihlédnutím k době započetí obou úkonů právní služby přísluší advokátu žalované odměna podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb , v aktuálním znění (dále jen „ “).

[15] Incidenční spor o vyloučení majetku z konkursní podstaty úpadce je ve smyslu ustanovení § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu sporem o určení, zda tu je právní vztah nebo právo, u kterého se považuje za tarifní hodnotu částka 35.000 Kč. Tomu odpovídá (dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu) mimosmluvní odměna ve výši 2.500 Kč za jeden úkon právní služby (celkem 5.000 Kč). Spolu s náhradou hotových výdajů podle ustanovení advokátního tarifu ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby (celkem 600 Kč) a s připočtením náhrady za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 1.176 Kč ( , 3 ) tak činí náhrada nákladů dovolacího řízení celkem 6.776 Kč.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat exekuce (výkonu rozhodnutí).

V Brně dne 31. 8. 2020

JUDr. Jiří Zavázal

předseda senátu