Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 3147/2011

U S N E S E N Í

STEFANO H. C., spol. s r. o.

Ing. E. H.

, jako správkyni konkursní podstaty úpadkyně ZEMAN shoe s. r. o., identifikační číslo osoby 63 48 14 99, zastoupené JUDr. Romanem Schneiderem, advokátem, se sídlem v Brně, Moravské náměstí 4, PSČ 602 00, o vyloučení věcí ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadkyně, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 18. května 2011, č. j. -164, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Olomouci k odvolání žalobkyně rozsudkem ze dne 18. května 2011, č. j. -164, potvrdil rozsudek ze dne 21. června 2010, č. j. -97, jímž Krajský soud v Brně zamítl žalobu o vyloučení věcí specifikovaných ve výroku rozhodnutí (dále jen „sporné věci“) ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadkyně ZEMAN shoe s. r. o.

Odvolací soud – na rozdíl od soudu prvního stupně, který dovodil, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně zániku zástavního práva ke sporným věcem – dospěl k závěru, podle něhož žaloba o vyloučení sporných věcí ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadkyně byla podána po uplynutí lhůty určené ustanovením , o konkursu a vyrovnání (dále jen „ “); rozhodnutí soudu prvního stupně tak shledal ve výroku věcně správným.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, namítajíc, že v souladu s ustanovením „v této věci již jednou žaloba na výzvu soudu podána byla“ a „jestliže soud připouští, že je možno tuto žalobu podat opakovaně, nelze podání této další žaloby vázat na původní rozhodnutí konkursního soudu, ale ten měl rozhodnout o povinnosti podat vylučovací žalobu v nové lhůtě, případně tato lhůta neběží“.

Požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení.

Dovolání žalobkyně proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé, které není přípustné podle ustanovení a b) , Nejvyšší soud neshledal přípustným ani podle ustanovení ; proto je podle ustanovení a odmítl.

Učinil tak proto, že dovolatelkou zpochybněné právní posouzení věci odvolacím soudem beze zbytku odpovídá závěru formulovanému Nejvyšším soudem v usnesení ze dne 25. června 2009, sp. zn. , které je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu; to platí i ve vztahu k možnosti žalobkyně domáhat se prověření správnosti postupu správkyně konkursní podstaty postupem podle (potud dále srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2007, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 7, ročník 2007, pod číslem 106 a ze dne 30. července 2009, sp. zn. ).

Bezcenná je přitom i argumentace dovolatelky, že (první) vylučovací žaloba (rozuměj žaloba, která byla pravomocně zamítnuta rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 6. prosince 2006, č. j. -72, ve spojení s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2009, sp. zn. ) byla podána včas a je-li možno podat další (novou) vylučovací žalobu, nelze její včasnost vázat na původní lhůtu určenou konkursním soudem, tj. na lhůtu, ve které byla podána první vylučovací žaloba. Potud Nejvyšší soud opět odkazuje na závěry, jež formuloval ve shora zmíněných rozhodnutích a dodává, že u další (nové) vylučovací žaloby nebude dán důvod pro její zamítnutí z důvodu opožděnosti (jen) tehdy, byla-li první žaloba podána, aniž k tomu byl žalobce konkursním soudem podle ustanovení vyzván.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a žalované podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. září 2011

JUDr. Petr Gemmel

předseda senátu