Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
87625.html
HTML · 0 B
No categories available
III.ÚS 501/15
Ústavní soud rozhodl dne 12. března 2015 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Jana Musila (soudce zpravodaje) a soudců Jana Filipa a Vladimíra Kůrky ve věci ústavní stížnosti Mgr. Kamila Brančíka, soudního exekutora Exekutorského úřadu Hodonín, se sídlem Hodonín, Sadová 15, zastoupeného JUDr. Jaromírem Josefem, advokátem, se sídlem Hodonín, Velkomoravská 378/1, proti usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 3. prosince 2014 č. j. 12 Co 433/2014 , č. j. 12 Co 443/2014 , č. j. 12 Co 444/2014 , č. j. 12 Co 445/2014 , č. j. 12 Co 446/2014 , ze dne 5. ledna 2015 č. j. 12 Co 437/2014 , č. j. 12 Co 407/2014 , č. j. 12 Co 538/2014 , č. j. 12 Co 408/2014 , č. j. 12 Co 435/2014 , č. j. 12 Co 436/2014 , č. j. 12 Co 434/2014 , č. j. 12 Co 438/2014 a proti výrokům II. usnesení Mgr. Kamila Brančíka, soudního exekutora Exekutorského úřadu Hodonín, ze dne 13. června 2014 č. j. 007 EX 2880/14-4, ze dne 19. června 2014 č. j. 007 EX 2916/14-4, ze dne 18. června 2014 č. j. 007 EX 2927/14-4, ze dne 24. června 2014 č. j. 007 EX 2931/14-4, ze dne 24. června 2014 č. j. 007 EX 2938/14-4, ze dne 13. června 2014 č. j. 007 EX 2868/14-4, ze dne 16. června 2014 č. j. 007 EX 2870/14-4, ze dne 31. července 2014 č. j. 007 EX 2872/14-4, ze dne 16. června 2014 č. j. 007 EX 2876/14-4, ze dne 13. června 2014 č. j. 007 EX 2877/14-4, ze dne 13. června 2014 č. j. 007 EX 2878/14-4, ze dne 13. června 2014 č. j. 007 EX 2879/14-4, ze dne 13. června 2014 č. j. 007 EX 2884/14-4, ve spojení s návrhem na zrušení ustanovení čl. II bod 4 zákona č. 396/2012 Sb. , kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, za účasti Krajského soudu v Brně, jako účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 17. února 2015 se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí Krajského soudu v Brně a usnesení, která vydal jako soudní exekutor podle bodu 4 čl. II zákona č. 396/2012 Sb. , kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a sice pro rozpor s článkem 36 odst. 1, a též článkem 1, článkem 2 odst. 2 a 3, článkem 3 odst. 1, článkem 4, článkem 9 odst. 1, článkem 11 odst. 1 a 4 a článkem 26 odst. 3 Listiny základních práv a svobo d (dále jen "Listina "), článkem 1 odst. 1, článkem 2 odst. 3 a 4 a článkem 90 Ústavy České republik y (dále jen "Ústava "), článkem 4 odst. 2 a článkem 14 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva").
Napadená rozhodnutí stěžovatel považuje za "jiný zásah státní moci" podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb. , o Ústavním soudu ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu zákon o Ústavním soudu "). Ústavní stížnost je spojena s návrhem na zrušení ustanovení bodu 4 čl. II zákona č. 396/2012 Sb. , které stěžovatel považuje za rozporné s článkem 1 odst. 1, článkem 2 odst. 3 Ústav y, článkem 1, článkem 2 odst. 2, článkem 3 odst. 1, článkem 4, článkem 9 odst. 1, článkem 11 odst. 1 a 4 Listin y a článkem 8 odst. 3 a článkem 26 Úmluvy.
Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny podmínky pro věcné projednání ústavní stížnosti stanovené zákonem o Ústavním soudu , a dospěl k závěru, že tyto podmínky splněny nejsou, neboť stěžovatel postrádá aktivní legitimaci k podání návrhu.
Stěžovatel podal v obdobných věcech již řadu ústavních stížností, o kterých bylo Ústavním soudem rozhodnuto vždy tak, že je nelze projednat, neboť jde o návrhy podané osobou k tomu neoprávněnou (srov. usnesení Ústavního soudu
sp. zn. I. ÚS 636/14
,
,
,
,
,
,
a další dostupné na http://nalus.usoud.cz). Odůvodnění těchto rozhodnutí se plně uplatní i při posouzení stěžovatelova návrhu současného. Jelikož jsou tam vtělené názory a závěry stěžovateli známé, Ústavní soud na ně toliko odkazuje.
V souladu se svým předchozím hodnocením ústavních stížností stěžovatele byl i v tomto případě Ústavní soud nucen aplikovat ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost odmítnout jako podanou někým zjevně neoprávněným.
Co do návrhu na zrušení ustanovení čl. II. bodu 4 zákona č. 396/2012 Sb. platí, že jde o návrh akcesorický, který podle ustálené judikatury Ústavního soudu sdílí právní osud ústavní stížnosti (stejně byl hodnocen tento návrh již v usneseních dřívějších), což je důvodem jeho odmítnutí podle § 43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu .
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. března 2015
Jan Musil v. r.
předseda senátu Ústavního soudu