Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1526/2020

20 Cdo 1526/2020

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné D. V., narozené XY, bytem v XY, zastoupené Mgr. Ing. Pavlem Bezouškou, advokátem se sídlem v Čáslavi, nám. Jana Žižky z Trocnova 2, proti povinnému P. Š., narozenému XY, bytem v XY, zastoupenému JUDr. Jaroslavou Moravcovou, advokátkou se sídlem v Pardubicích, Semtín 81, pro 160 188,19 Kč s příslušenstvím, vedené u soudní exekutorky Mgr. Veroniky Jakubovské, Exekutorský úřad Kutná Hora, pod sp. zn. 192 EX 52/19, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 4. 2. 2020, č. j. -83, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

1. Krajský soud v Praze v záhlaví uvedeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 19. 9. 2019, č. j. 192 EX 52/19-61, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 18. 12. 2019, č. j. 192 EX 52/19-77, kterým soudní exekutorka Mgr. Veronika Jakubovská, Exekutorský úřad Kutná Hora, určila cenu nemovitých věcí a jejich příslušenství blíže specifikovaných ve výroku svého rozhodnutí, a to částkou 1 585 000 Kč, dále určila věcné břemeno, jež dražbou nezanikne, a nájemní právo, jež dražbou zanikne. Odvolací soud konstatoval, že v projednávané věci byly splněny formální předpoklady pro určení ceny, soudní exekutor postupoval zcela podle a exekučního řádu. Ve věci byl použit znalecký posudek, který určil obvyklou cenu nemovitostí, znalec určil obvyklou cenu tak, jak to stanoví zákon, a zcela v souladu se zadáním, jestliže porovnával nemovité věci srovnatelné. Smyslem rozhodnutí není určení ceny, za niž má být nemovitost prodána, ale stanovení podkladu pro nejnižší podání. Až dražba může odpovědět na otázku, jakou má nemovitost fakticky cenu. Vhodnost způsobu provedení exekuce z důvodu zatížení nemovitosti hypotékou není při určení ceny relevantní, povinný však může podat z tohoto důvodu návrh na odklad či na zastavení exekuce.

2. Proti usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání „… z důvodu uvedeného v ust. v platném znění a z důvodu podle , odst. 1 v platném znění…“. Vytkl, že znalec nemovitosti fakticky neviděl a neohledal a že srovnával nesrovnatelné. Nesouhlasí, že stanovení ceny je jen podkladem pro nejnižší podání, neboť dražitelé nikdy nejdou nad cenu určenou znalcem. Protože soudní znalec spolupracuje s exekutorským úřadem v jiných dražbách, namítá podjatost znalce. Exekutor a oprávněný se jen snaží o stanovení co nejnižší ceny a o co nejrychlejší prodej, dříve než bude rozhodnuto o návrhu na obnovu dědického řízení. Proto byl též zamítnut i návrh povinného na odklad exekuce s tím, že nový výsledek dědického řízení nemá vliv na toto exekuční řízení. Rovněž podotýká, že postižený majetek je mnohonásobně vyšší než dlužná částka. Závěrem navrhl, aby dovolací soud zrušil usnesení odvolacího soudu a vrátil mu věc k dalšímu řízení za účelem zpracování nového znaleckého posudku.

3. Oprávněná ve svém vyjádření uvedla, že dovolání se nevymezuje k otázce přípustnosti, cena byla podle oprávněné určena zákonným způsobem zohledněním všech podstatných okolností. Námitku podjatosti znalce povinný uplatnil opožděně a bez řádného důvodu, vršením námitek se jen snaží o další oddálení prodeje. Povinný ani nijak neprokázal, že je vedeno nějaké řízení o obnovu dědického řízení. Oprávněná navrhla, aby dovolání bylo odmítnuto, případně zamítnuto.

4. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. část první čl. II bod 2 ), dále jen „ “. Dospěl přitom k závěru, že dovolání není přípustné.

5. Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až ) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

6. Nejvyšší soud opakovaně zdůraznil, že požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako je tomu v projednávané věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení nebo jeho části (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. , a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. ). Má-li být dovolání přípustné proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena, nebo proto, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z jeho obsahu patrno, kterou otázku hmotného nebo procesního práva má dovolatel za dosud nevyřešenou dovolacím soudem, popř. od kterých rozhodnutí dovolacího soudu se řešení takové otázky odchyluje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014). Stejně tak spatřuje-li dovolatel přípustnost dovolání v tom, že dovolacím soudem (již dříve) vyřešená otázka má být posouzena jinak, musí současně uvést, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má dovolací soud odchýlit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. ).

7. Tomuto požadavku dovolatel nedostál, nezvolil-li konkrétní ze čtyř rozdílných předpokladů přípustnosti dovolání uvedených v Nedostatek vymezení přípustnosti dovolání již nelze odstranit, poněvadž lhůta pro podání dovolání, během níž tak bylo možno učinit ( b odst. 3 ), uplynula. Jedná se přitom o takovou vadu, jež brání pokračování v dovolacím řízení, neboť v důsledku absence uvedené náležitosti nelze přípustnost dovolání posoudit.

8. Nejvyšší soud dovolání odmítl podle , neboť nesplňuje obligatorní náležitosti uvedené v O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu ( a násl. ex. řádu).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. 7. 2020

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.předsedkyně senátu