Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 817/2019

27 Cdo 817/2019-293

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele M. F., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Radimem Kubicou, MBA, advokátem, se sídlem ve Frýdku-Místku, Ó. Lysohorského 702, PSČ 738 01, za účasti Severomoravských vodovodů a kanalizací Ostrava a. s., se sídlem v Ostravě, 28. října 1235/169, PSČ 709 00, identifikační číslo osoby 45193665, zastoupené Mgr. Markem Vojáčkem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Na Florenci 2116/15, PSČ 110 00, o určení, že nejde o usnesení valné hromady, in eventum o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 14. 8. 2018, č. j. -234, takto:I. Dovolání se odmítá.II. Navrhovatel je povinen zaplatit společnosti Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a. s. na náhradě nákladů dovolacího řízení 4.114 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce.

Odůvodnění:

[1] Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 16. 6. 2017, č. j. -121, zamítl návrh, kterým se navrhovatel domáhal, aby soud určil, že usnesení valné hromady společnosti Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a. s. (dále jen „společnost“) konané dne 26. 5. 2016, kterým valná hromada schválila, že „ze zisku dosaženého za účetní období roku 2015 v celkové výši 399.410.724,38 Kč se část zisku ve výši 338.925.650,00 Kč rozděluje mezi akcionáře jako podíl na zisku …; a nerozdělený zisk z minulých let v celkové výši 866.151.501,19 Kč se rozděluje mezi akcionáře jako podíl na zisku s tím, že z této částky bude při výplatě podílu na zisku případně odečtena záloha na podíl na zisku již vyplacená dle rozhodnutí představenstva ze dne 31. 7. 2015 a ze dne 3. 9. 2015“, je nicotné (dále jen „usnesení valné hromady“) [výrok I.], zamítl návrh, kterým se navrhovatel domáhal, aby soud vyslovil neplatnost usnesení valné hromady (výrok II.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III.).

[2] K odvolání navrhovatele Vrchní soud v Olomouci v záhlaví uvedeným usnesením usnesení soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

[3] Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále jen „ “). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

I. K otázce „nicotnosti“ usnesení valné hromady

[4] Dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání v tom, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek hmotného práva, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny, a sice:

1/ Zda je valná hromada oprávněna rozhodnout o rozdělení vyššího zisku, než je vykázán na účtu „nerozdělený zisk z minulých let“ v účetní závěrce, která je podkladem valné hromady pro rozdělení zisku.

2/ Zda je položka „nerozdělený zisk“ uvedená v účetní uzávěrce, která je podkladem valné hromady pro rozhodnutí o rozdělení zisku, jediným údajem, ze kterého je valná hromada povinna vycházet při rozhodování o podílu na zisku.

3/ Za předpokladu, že položka „nerozdělený zisk“ není jediným údajem, ze kterého je povinna valná hromada při rozhodování o podílu na zisku vycházet, v jaké míře lze „překlenovat“ chyby v účetní uzávěrce při posuzování souladu usnesení valné hromady s , o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) [dále jen „z. o. k.“].

[5] Dovolatel však přehlíží, že valná hromada svým usnesením rozhodla nikoli pouze o rozdělení zisku dosaženého za účetní období roku 2015, ale rozhodla také o rozdělení zisku z předchozích let. Přitom bylo zjištěno, že společnost na základě rozhodnutí představenstva ze dne 31. 7. 2015 a ze dne 3. 9. 2015 vyplatila akcionářům zálohy na podíl na zisku z předchozích let ve výši 276.556.000 Kč a 589.596.000 Kč, a že nerozdělený zisk z předchozích let činil 866.152.000 Kč. Ke konci roku 2015 společnost vykázala zisk 399.411.000 Kč. Dovolatel tak ve svém dovolání vychází z jiného než soudy zjištěného skutkového stavu a Nejvyššímu soudu předkládá k řešení otázku založenou na vlastní skutkové verzi projednávané věci.

[6] Správnost skutkového stavu, jak byl zjištěn v řízení před soudy obou stupňů, však v dovolacím řízení probíhajícím v procesním režimu účinném od 1. 1. 2013 zpochybnit nelze. Dovolací přezkum je v vyhrazen výlučně otázkám právním, ke zpochybnění skutkových zjištění odvolacího soudu nemá tudíž dovolatel k dispozici způsobilý dovolací důvod (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. , a ze dne 30. 10. 2014, sp. zn. ). Dovolatelem předestřené otázky týkající se vztahu rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku a účetní uzávěrky, která byla podkladem tohoto rozhodnutí, tak přípustnost dovolání podle založit nemohou.

II. K otázce neplatnosti usnesení valné hromady

[7] Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu se podává, že spočívá-li rozhodnutí, jímž odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně, na posouzení více právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí, či naopak k vyhovění návrhu na zahájení řízení (resp. k potvrzení rozhodnutí soudu prvního stupně), není dovolání ve smyslu přípustné, jestliže řešení některé z těchto otázek nebylo dovoláním zpochybněno nebo jestliže některá z těchto otázek nesplňuje předpoklady vymezené v ustanovení (viz za všechna rozhodnutí např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2018, sp. zn. , či ze dne 26. 3. 2020, sp. zn. ).

[8] Je tomu tak proto, že dovolací soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody, včetně jejich obsahového vymezení, a z jiných než dovolatelem uplatněných důvodů napadené rozhodnutí přezkoumat nemůže (srov. větu první a např. důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2009, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 236/2009 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu). Věcný přezkum posouzení ostatních právních otázek za tohoto stavu výsledek sporu ovlivnit nemůže a dovolání je tak nepřípustné jako celek (k tomu srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2013, sp. zn. , či ze dne 3. 12. 2013, sp. zn. , a judikaturu v nich citovanou).

[9] Dovolatel v návrhu na zahájení řízení zakládal neplatnost usnesení valné hromady výhradně na tom, že před přijetím usnesení valné hromady nebyl proveden „test úpadku“ společnosti ve smyslu § 40 odst. 1 z. o. k.

[10] Napadené rozhodnutí odvolacího soudu pak spočívá na závěrech (v nichž odvolací soud v části odkázal na rozhodnutí soudu prvního stupně), podle kterých usnesení valné hromady není neplatné, neboť:

1/ navrhovatel neučinil protest obsahující všechny zákonem stanovené náležitosti,

2/ navrhovatelem uplatněná námitka, že před usnesením valné hromady nebyl proveden „test úpadku“ společnosti podle § 40 odst. 1 z. o. k. není důvodná, protože valná hromada není povinna ani oprávněna „test úpadku“ provádět.

[11] Druhý závěr odvolacího soudu, jenž obstojí – v případě jeho správnosti – jako samostatný důvod pro zamítnutí návrhu na zahájení řízení (viz § 428 odst. 1 z. o. k.), dovolatel nenapadá a dovolacímu přezkumu jej neotevírá.

[12] S ohledem na uvedené závěry nemůže věcný přezkum posouzení ostatních právních otázek předestřených v dovolání ovlivnit výsledek sporu (nemůže vést k rozhodnutí, jež by bylo pro dovolatele příznivější) a dovolání je tak nepřípustné jako celek.

[13] Náklady řízení sestávají z odměny advokáta za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání ze dne 27. 2. 2019) podle , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), jejíž výše činí podle , bodu 5 a advokátního tarifu 50.000 Kč. Spolu s (jedinou) náhradou paušálních výdajů podle advokátního tarifu ve výši 300 Kč a s náhradou za 21% daň z přidané hodnoty ( ) ve výši 714 Kč tak dovolací soud přiznal žalovanému k tíži žalobkyně celkem 4.114 Kč.

[14] Rozhodné znění pro dovolací řízení (od 30. 9. 2017) se podává z části první, článku II bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 30. 6. 2020

JUDr. Filip Cileček předseda senátu