Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 3363/2018

27 Cdo 3363/2018-178

USNESENÍ

UPC DTH S. à r. l.

, se sídlem v Lucemburku, 2. rue Albert Borschette, L-1246, Lucemburské velkovévodství, registrační číslo B87905, zastoupené Mgr. Tomášem Matějovským, advokátem, se sídlem v Praze 1, Na Poříčí 1079/3, PSČ 110 00, o zaplacení 6.202.944 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26. 4. 2018, č. j. -129, takto:

Dovolání

se odmítá

.

Odůvodnění:

[1] Krajský soud v Brně usnesením ze dne 26. 1. 2018, č. j. -103, zamítl námitku místní nepříslušnosti vznesenou žalovanou.

[2] Vrchní soud v Olomouci k odvolání žalované v záhlaví označeným usnesením rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil.

[3] Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jež považuje za přípustné podle , (dále též jen „ “) k řešení otázky, zda „v případě, že věc patří do pravomoci soudů České republiky na základě článku 7 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále též jen „Brusel I bis“), kdy žalovaná nemá sídlo ani pobočku na území České republiky, a dle tvrzení žalobce má docházet k bezdůvodnému obohacení na celém území České republiky, místní příslušnost soudu nemá být určena dle zásady hospodárnosti vyjádřené v u soudu, u kterého probíhají dřívější obdobné spory proti žalované, potažmo nemá být určena Nejvyšším soudem v souladu s , ale příslušný je každý věcně příslušný soud v České republice, přičemž volba místně příslušného soudu je na žalobci“. Podle dovolatelky tato otázka nebyla dosud dovolacím soudem vyřešena.

[4] Nejvyšší soud dovolání žalované odmítl podle a 2 jako nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

[5] Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu se podává, že spočívá-li rozhodnutí, jímž odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně, na posouzení více právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí, či naopak k vyhovění návrhu na zahájení řízení (resp. k potvrzení rozhodnutí soudu prvního stupně), není dovolání ve smyslu přípustné, jestliže řešení některé z těchto otázek nebylo dovoláním zpochybněno nebo jestliže některá z těchto otázek nesplňuje předpoklady vymezené v ustanovení (viz za všechna rozhodnutí např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2018, sp. zn. , či ze dne 26. 10. 2011, sp. zn. ).

[6] Je tomu tak proto, že dovolací soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody, včetně jejich obsahového vymezení, a z jiných než dovolatelem uplatněných důvodů napadené rozhodnutí přezkoumat nemůže (srov. větu první a např. důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2009, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 236/2009 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu). Věcný přezkum posouzení ostatních právních otázek za tohoto stavu výsledek sporu ovlivnit nemůže a dovolání je tak nepřípustné jako celek (k tomu srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2013, sp. zn. , či ze dne 3. 12. 2013, sp. zn. , a judikaturu v nich citovanou).

[7] Napadené rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na závěrech, podle nichž je dána místní příslušnost Krajského soudu v Brně, neboť:

1/ „Za situace, kdy k bezdůvodnému obohacení žalované dle tvrzení žalobce dochází na celém území České republiky, je v zásadě místně příslušný každý krajský soud.“

2/ Místní příslušnost je dána i podle článku 7 odst. 5 nařízení Brusel I bis, neboť „žalovaná má v obvodu Krajského soudu v Brně zákaznické centrum, které realizuje kontakt se zákazníky a je identifikováno korespondenční adresou P. O. Boxu v Hodoníně“.

[8] Druhý závěr odvolacího soudu, jenž obstojí – v případě jeho správnosti – jako samostatný důvod pro zamítnutí námitky místní nepříslušnosti, dovolatelka sice také napadá, když namítá, že „umístění P. O. Boxu dovolatelky v Hodoníně, který není ani jejím majetkem ani žádným personálním zastoupením, ale jenom poštovní schránkou pro doručování, přitom nemůže být důvodem k přesunutí místní příslušnosti od Městského soudu v Praze ke Krajskému soudu v Brně“, avšak ve vztahu k této námitce neuvádí, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání.

[9] Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi opakovaně zdůrazňuje, že požadavek, aby dovolatel v dovolání konkrétně uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako je tomu v projednávané věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu či jeho části (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 8. 2013, sp. zn. , ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. , a ze dne 16. 9. 2013, sp. zn. ).

[10] Náležitosti dovolání a následky plynoucí z jejich nedodržení jsou přitom v stanoveny zcela jasně. Účastníkovi řízení podávajícímu dovolání proto nemohou při zachování minimální míry obezřetnosti (spočívající pouze v přečtení relevantních zákonných ustanovení) vzniknout pochybnosti o tom, co má v dovolání uvést (srov. např. závěry stanoviska pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017,sp. zn. ).

[11] V důsledku této vady ( ), kterou dovolatelka neodstranila v dovolací lhůtě ( věta první ), Nejvyšší soud nemohl učinit odpovídající závěr o přípustnosti dovolání k řešení (případných) otázek hmotného či procesního práva těmito námitkami otevíraných; proto se jimi nezabýval (srov. důvody rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 15/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

[12] Za této situace nemůže přípustnost dovolání založit ani (dovoláním vymezená) otázka, zda mohou být místně příslušné všechny věcně příslušné soudy na území České republiky, neboť se její přezkum nemůže promítnout do poměrů dovolatelky založených napadeným rozhodnutím. Dovolání je tudíž nepřípustné jako celek.

[13] Rozhodné znění pro dovolací řízení (od 30. 9. 2017) se podává z části první, článku II bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. 3. 2020

JUDr. Marek Doležal předseda senátu