Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 16/2019

27 Cdo 16/2019-138

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobce OSA – Ochranného svazu autorského pro práva k dílům hudebním, z. s., se sídlem v Praze 6, Čs. armády 786/20, PSČ 160 00, identifikační číslo osoby 63839997, zastoupeného Mgr. Martinem Michalicou, advokátem, se sídlem v Praze 1, Na Florenci 1332/23, PSČ 110 00, proti žalované Rambousek a partner a. s., se sídlem v Praze 3, Křišťanova 4/1544, PSČ 130 00, identifikační číslo osoby64829391, zastoupené Mgr. Stanislavem Němcem, advokátem, se sídlem v Postupicích 58, PSČ 257 01, o zaplacení 17.083,79 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 9. 2018, č. j. -119, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

[1] Městský soud v Praze usnesením ze dne 8. 2. 2018, č. j. -105, přerušil řízení do skončení řízení vedeného Soudním dvorem Evropské unie (dále též jen „SDEU“) o předběžných otázkách uvedených ve výroku II. tohoto usnesení (výrok I.) a předložil SDEU tyto předběžné otázky:

1. Při stanovení spravedlivé odměny se vychází z ceny monopolního správce autorských práv, nebo je nutno tuto cenu stanovit z ceny obvyklé v rámci celé Evropské unie?

2. Představují autorské poplatky za přijímače na hotelových pokojích úplatu za poskytnutou službu ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. c) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. 11. 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty?

3. Představuje vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu , autorského zákona, úplatu za poskytnutou službu ve smyslu písm. c) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. 11. 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (výrok II.)?

[2] Vrchní soud v Praze k odvolání žalobce v záhlaví označeným usnesením rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že „se řízení do skončení řízení vedeného SDEU o předběžných otázkách specifikovaných ve výroku II. napadeného usnesení soudu prvního stupně nepřerušuje a ve výroku II. uvedené otázky se SDEU nepředkládají“.

[3] Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle a , (dále též jen „ “), jako nepřípustné.

[4] Učinil tak proto, že dovoláním napadené usnesení odvolacího soudu bylo vydáno v řízení, jehož předmětem bylo peněžité plnění nepřevyšující 50.000 Kč.

[5] Dle účinného znění již dovolání není přípustné proti rozhodnutím odvolacího soudu, která nejsou rozhodnutími o peněžitém plnění, jestliže byla vydána v řízení, jehož předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 8. 2018, sp. zn. , či ze dne 24. 1. 2019, sp. zn. , či ze dne 2. 4. 2019, sp. zn. ).

[6] Tento závěr odpovídá i důvodové zprávě k , [jenž mimo jiné nově formuloval ], podle které je cílem nynější právní úpravy rozšířit výjimky z jinak široce formulované přípustnosti dovolání a v případě ustanovení vyloučit přípustnost dovolání i proti těm rozhodnutím odvolacího soudu, která (ač vydána v rámci takového sporu) nejsou rozhodnutími o peněžitém plnění (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2018, sp. zn. ).

[7] Přípustnost dovolání nemůže založit ani nesprávné poučení poskytnuté účastníkům odvolacím soudem v písemném vyhotovení napadeného rozhodnutí o tom, že dovolání je přípustné (k tomu srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2001, sp. zn. , a ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. , uveřejněná pod čísly 73/2001 a 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 4. 12. 2013, sp. zn. , a nález Ústavního soudu ze dne 2. 12. 2008, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 210/2008 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. 6. 2020

JUDr. Marek Doležal předseda senátu