Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 687/2020

26 Cdo 687/2020-192

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobkyně CHOMUTOVSKÁ BYTOVÁ a.s., se sídlem v Chomutově, Křižíkova 1098/6, IČO 27341313, zastoupené JUDr. Tomášem Kindlem, advokátem se sídlem v Chomutově, Blatenská 3218/83, proti žalovaným 1) P. C., narozenému XY, a 2) J. C., narozené XY, oběma bytem XY, zastoupeným Mgr. Lenkou Svobodovou, advokátkou se sídlem v Chomutově, Přísečnická 3007/0, o určení výše nájemného, vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. , o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. října 2019, č. j. -167, t a k t o :I. Dovolání se odmítá.II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2 178 Kč, k rukám JUDr. Tomáše Kindla, advokáta se sídlem v Chomutově, Blatenská 3218/83, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Chomutově (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 17. 12. 2018, č. j. -132, zamítl žalobu na určení výše nájemného z bytu v domě č. p. XY v XY o podlahové ploše 99,4 m2 (dále jen „byt“, nebo „předmětný byt“) částkou 4 813 Kč (48,42 Kč / m2) s účinností ode dne podání žaloby 24. 2. 2015 a rozhodl o nákladech řízení účastníků. Uzavřel, že nárok uplatněný žalobou je v rozporu s dobrými mravy, zejména při zohlednění skutečnosti, že žalobkyně sama řádně neplnila své povinnosti plynoucí z nájemního vztahu.

K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ústí nad Labem (odvolací soud) rozsudkem ze dne 16. 10. 2019, č. j. -167, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že výše nájemného z předmětného bytu činí s účinností od 24. 2. 2015 částku 4 572 Kč měsíčně, a v části, v níž byla žaloba zamítnuta co do požadavku na zvýšení měsíčního nájemného o další částku 241 Kč, jej potvrdil (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (výrok II.). Odvolací soud (na rozdíl od soudu prvního stupně) uzavřel, že neshledává postup žalobkyně směřující k určení nájemného z předmětného bytu za odporující dobrým mravům ani s přihlédnutím ke skutečnosti, že žalobkyně dne 2. 6. 2011 dala žalovaným neplatnou výpověď z nájmu a že od roku 2011 do doby skončení nájemního vztahu mezi účastníky (ke dni 31. 3. 2015) nesplnila jako pronajímatelka svou povinnost odstranit v předmětném bytě závadu na třech netěsnících radiátorech. Dovodil, že pokud se v bytě vyskytuje závada, k jejímuž odstranění je povinen pronajímatel, zakládá tato skutečnost právo na případnou slevu z nájemného, ale nevylučuje zvýšení nájemného postupem podle , – dále „o. z.“.

Dovolání žalovaných proti citovanému rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle , , ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ “, neboť předložená právní otázka (rozpor s dobrými mravy) již byla v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu vyřešena a od řešení této otázky se dovolací soud neodklání ani v posuzované věci; přitom rozhodnutí odvolacího soudu je s ním v souladu.

Problematika dobrých mravů byla dříve upravena v , , ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále též jen „obč. zák.“, přičemž uvedené ustanovení patřilo k právním normám s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, jejíž vymezení tak závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu, proto i v tomto případě je dovolací přezkum založen na posouzení úvah odvolacího soudu z hlediska přiměřenosti. Ustálená judikatura vychází z toho, že rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení obč. zák., je třeba učinit vždy po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 12. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod č. 53/2003 v časopise Soudní judikatura, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2008, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 4. 2009, sp. zn. ). S účinností od 1. 1. 2014 je tato problematika obsažena v o. z. a v o. z., který vylučuje právní ochranu při zjevném zneužití práva; judikaturu přijatou k výkladu rozporu s dobrými mravy podle obč. zák., lze přiměřeně aplikovat i na výklad podle o. z. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 3. 2015, sp. zn. , ze dne 5. 9. 2017, sp. zn. , nebo ze dne 13. 12. 2017, sp. zn. ).

Jestliže odvolací soud po zvážení podstatných okolností případu s přihlédnutím ke konkrétnímu chování účastníků shledal, že uplatněný nárok není v rozporu s dobrými mravy ani zneužitím práva, nelze jeho úvahu považovat za nepřiměřenou.

Námitkami, jimiž zpochybňují správnost skutkových zjištění a hodnocení provedeného dokazování, uplatnili dovolatelé jiný dovolací důvod, než který je uveden v

Dovolací soud nepřehlédl ani sdělení dovolatelů, že dovoláním napadají rozsudek v celém jeho rozsahu. Zastává však – s přihlédnutím k obsahu dovolání ( ) – názor, že proti nákladovému výroku napadeného rozsudku dovolání ve skutečnosti nesměřuje, neboť ve vztahu k uvedenému výroku postrádá dovolání jakékoli odůvodnění. Ostatně by nebylo ve smyslu v této části ani přípustné.

Protože není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak, Nejvyšší soud dovolání žalovaných proti rozhodnutí odvolacího soudu podle ustanovení věta první jako nepřípustné odmítl.

S přihlédnutím k závěrům vyplývajícím z nálezu Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. , Nejvyšší soud již samostatně nerozhodoval o návrhu žalovaných na odklad vykonatelnosti a právní moci napadeného rozhodnutí za situace, kdy přikročil k rozhodnutí o samotném dovolání v (Ústavním soudem zdůrazněné) přiměřené lhůtě. Nejsou-li splněny předpoklady k meritornímu projednání dovolání, není dán ani prostor pro úvahy o odkladu vykonatelnosti a právní moci dovoláním napadeného rozsudku [ ] - srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 9. 2017, sp. zn. , nebo ze dne 3. 10. 2017, sp. zn. .

Bylo-li dovolací řízení zastaveno nebo bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno ( věta druhá ).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinní dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 9. 6. 2020

JUDr. Jitka Dýškovápředsedkyně senátu