Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 620/2020

32 Cdo 620/2020-938

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců Mgr. Jiřího Němce a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobce J. S., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Mgr. Slavomírem Hrinkem, advokátem se sídlem v Praze 3, Jičínská 2348/10, proti žalované ČEZ Distribuce, a. s., se sídlem v Děčíně, Teplická 874/8, identifikační číslo osoby 24729035, zastoupené Mgr. Radkem Pokorným, advokátem se sídlem v Praze 1, Klimentská 1216/46, za účasti vedlejší účastnice na straně žalované ČEZ, a. s., se sídlem v Praze 4, Duhová 2/1444, identifikační číslo osoby 45274649, zastoupené Mgr. Radkem Pokorným, advokátem se sídlem v Praze 1, Klimentská 1216/46, o zaplacení částky 86 727 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 28. 8. 2019, č. j. -904, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Okresní soud v Děčíně usnesením ze dne 2. 7. 2019, č. j. -898, nepřipustil, aby do řízení na místo dosavadního žalobce vstoupila společnost S., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY.

Krajský soud v Ústí nad Labem v záhlaví označeným usnesením k odvolání žalobce potvrdil usnesení okresního soudu ve správném znění, že návrh žalobce na záměnu účastníků podle ustanovení , doručený okresnímu soudu dne 1. 11. 2018, se zamítá.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž co do přípustnosti uvádí, že odvolací soud se při svém rozhodování odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu při posuzování otázky, zda lze žalobcův návrh na procesní nástupnictví podle ustanovení , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále jen „ “), zamítnout. Podle dovolatele uvedenou otázku odvolací soud posoudil nesprávně, a proto navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí změnil tak, že usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že návrhu žalobce na záměnu účastníků podle ustanovení se vyhovuje, případně aby Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Žalovaná a vedlejší účastnice se ztotožňují s napadeným usnesením a navrhují, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl, případně aby je jako nedůvodné zamítl.

Podle ustanovení , není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Z ustanovení vyplývá, že v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Dovolání není přípustné pro dovolatelem tvrzené odchýlení se odvolacího soudu od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, neboť postup odvolacího soudu je s judikaturou Nejvyššího soudu v souladu. V usnesení ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. , které je - stejně jako dále citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu - veřejnosti k dispozici na jeho webových stránkách, a na něž dovolatel odkazuje, Nejvyšší soud dospěl k závěru, že ve výjimečných případech může soud založit důvod k zamítnutí návrhu podle ustanovení prostřednictvím ustanovení , vyjde-li v řízení najevo, že cílem návrhu na procesní nástupnictví je zneužití procesní úpravy. Nejvyšší soud v dalších rozhodnutích upřesnil, že zneužití úpravy procesního nástupnictví může dále nasvědčovat mj. délka a složitost soudního sporu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2014, sp. zn. ), postoupení pohledávky na uměle vytvořený subjekt (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2013, sp. zn. , a usnesení ze dne 26. 2. 2015, sp. zn. ), přičemž je nutno přihlédnout i k majetkovým poměrům postupníka, důvodu postoupení žalované pohledávky a případným nepříznivým následkům na procesní pozici protistrany (srov. dovolatelem označené usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 12. 2017, sp. zn. ). Odvolací soud z této judikatury výslovně vycházel, uvedená kritéria podrobně zkoumal, v rozhodnutí zohlednil, a závěry formulované judikaturou dovolacího soudu k otázce posouzení návrhu podaného podle ustanovení z pohledu ustanovení respektoval.

Přípustnost dovolání nemohou založit ani ostatní námitky vznesené dovolatelem (nezákonnost a nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí), neboť dovolatel oproti požadavkům určeným pro obsah dovolání ustanovením v této části neuvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. ustanovení ) a nepředkládá dovolacímu soudu žádnou otázku hmotného nebo procesního práva. Pouhý nesouhlas dovolatele s právním posouzením věci odvolacím soudem nemůže založit přípustnost dovolání. Tvrzená nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí by přitom nemohla založit přípustnost dovolání ani v případě, že by dovolatel požadavkům určeným pro obsah dovolání ustanovením dostál, neboť dovolatel takto ve skutečnosti vytýká odvolacímu soudu vadu řízení; k vadám řízení však dovolací soud přihlíží pouze v případě přípustného dovolání (srov. větu druhou ).

Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení odmítl jako nepřípustné.

O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo rozhodnuto, protože nejde o rozhodnutí, jímž se řízení končí (srov. ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. 5. 2020

JUDr. Hana Gajdzioková předsedkyně senátu