Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
D91594C38B196CCFC125857C0018B409.html
HTML · 21.35 KB
No categories available
29 Cdo 2870/2018
29 Cdo 2870/2018-75
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Jiřího Zavázala a Mgr. Milana Poláška v právní věci navrhovatele V. V., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Radkem Hudečkem, advokátem, se sídlem v Ostravě, Poděbradova 1243/7, PSČ 702 00, za účasti společnosti D., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, a S. Q., narozené XY, bytem XY, o umoření směnky, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně pod sp. zn. 34 U 1/2017 , o dovolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. února 2018, č. j. 10 Co 754/2017 -51, takto:I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Odvolací soud (ve shodě se soudem prvního stupně) vyšel z toho, že:
1) Navrhovatel podal dne 18. ledna 2017 návrh na umoření směnky, v němž požadoval, aby soud vydal usnesení obsahující výzvu podle ustanovení § 307 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb. , o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), a aby následně (po uplynutí lhůty uvedené v tomto usnesení) svým usnesením podle ustanovení § 313 odst. 2 z. ř. s. prohlásil směnku za umořenou.
2) Okresní soud ve Vsetíně usnesením ze dne 31. května 2017, č. j. 34 U 1/2017 -37, které nabylo právní moci dne 12. června 2017, vyzval toho, kdo má originál směnky, aby se přihlásil do dvou měsíců od vydání tohoto usnesení u zdejšího soudu a podle možností předložil uvedenou listin u, nebo aby podal proti návrhu v téže lhůtě námitky. Dále výrok usnesení obsahoval poučení, podle něhož uplyne-li lhůta dvou měsíců a nedojde-li k zamítnutí návrhu, prohlásí soud k dalšímu návrhu, který je třeba podat do jednoho měsíce od uplynutí lhůty, listin u za umořenou; jinak řízení zastaví.
Za stavu, kdy usnesení soudu prvního stupně ze dne 31. května 2017 (vydané dle ustanovení § 307 odst. 1 a 2 z. ř. s.) bylo vyvěšeno na úřední desku soudu dne 2. června 2017 a sňato dne 2. srpna 2017, začala jednoměsíční lhůta k podání dalšího návrhu na umoření směnky běžet od 3. srpna 2017. Jelikož další návrh na umoření směnky podán nebyl, soud prvního stupně správně řízení zastavil (§ 313 odst. 3 z. ř. s.).
Konečně odvolací soud shledal neopodstatněnou i výhradu navrhovatele, podle níž postačovalo, že další návrh na umoření směnky byl učiněn již v rámci „samotného“ návrhu, na jehož základě bylo řízení zahájeno; potud akcentoval, že „je naprosto zřejmé, že se musí jednat o tzv. další návrh podaný až po uplynutí zákonem stanovené dvouměsíční lhůty“.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které má za přípustné podle ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), k řešení otázky dosud v rozhodování Nejvyššího soudu nezodpovězené, a to, zda lze podat současně s návrhem na zahájení řízení o umoření listin y podle ustanovení § 305 odst. 1 z. ř. s. (i) návrh podle ustanovení § 313 odst. 2 z. ř. s.
Podstatou posuzované věci – pokračuje dovolatel – je zjednodušený formalistický postup soudů nižších stupňů při rozhodování o tom, zda byl či nebyl ve lhůtě jednoho měsíce po uplynutí dvouměsíční lhůty od vydání usnesení soudu prvního stupně ve smyslu ustanovení § 307 odst. 2 z. ř. s. podán návrh na umoření listin y. Zdůrazňuje, že tento návrh (rozuměj druhý návrh) podal „fakticky i věcně již v úvodním návrhu ze dne 18. ledna 2017“.
Za stavu, kdy soudy obou stupňů tento výslovný projev vůle navrhovatele ignorovaly, porušily práva navrhovatele na ochranu majetku a na spravedlivé projednání věci, zaručená články 11 odst. 1 a 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobo d.
Proto navrhovatel požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů nižších stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí.
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (od 29. září 2017) se podává z bodu 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb. , kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb. , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).
Dovolání navrhovatele, které mohlo být přípustné jen podle ustanovení § 237 o. s. ř. o. s. ř. , Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné podle ustanovení § 243c odst. 1 a 2 o. s. ř. o. s. ř.
Učinil tak proto, že právní posouzení věci, na němž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá a které bylo dovoláním zpochybněno, je v souladu s níže uvedenou judikaturou Nejvyššího soudu.
Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 28. února 2017, sp. zn. 29 Cdo 571/2015 , uveřejněném pod číslem 98/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož se z ustanovení § 185m o. s. ř. o. s. ř. (ve znění účinném do 31. prosince 2013) podává, že „soud – je-li listino u navrženou k umoření směnka (popř. šek) – v ediktu (usnesení) stanoví k podání přihlášky umořované listin y nebo námitek proti umoření lhůtu dvou měsíců, běžící ode dne splatnosti směnky (šeku), popř. jestliže již splatnost nastala, ode dne vyvěšení ediktu (usnesení) na úřední desce soudu (§ 185m odst. 3 a 4 o. s. ř. o. s. ř. ). Teprve po uplynutí této lhůty může soud (nebyly-li žádné přihlášky či námitky podány, nebo je soud neshledal důvodnými) vydat na základě dalšího návrhu navrhovatele (učiněného podle § 185r odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. nejpozději do jednoho měsíce od uplynutí lhůty uvedené v § 185m odst. 2 nebo 3 o. s. ř. o. s. ř. ) usnesení, kterým prohlásí listin u za umořenou (§ 185r odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ). Právě ve vymezení časového rámce, v němž lze (po vydání ediktu) podat další návrh na umoření a následně rozhodnout o umoření listin y, přitom spočívá smysl a význam lhůty stanovené v ediktu (usnesení) vydaném podle § 185m odst. 2 o. s. ř. “
V usnesení ze dne 29. května 2019 sp. zn. 29 Cdo 2843/2017 , Nejvyšší soud dodal, že výše zmíněný závěr ohledně lhůty k podání dalšího návrhu na umoření směnky, formulovaný při výkladu ustanovení § 185m a § 185r o. s. ř. o. s. ř. , se uplatní i pro posouzení lhůty k podání takového návrhu určené ustanovením § 313 odst. 3 z. ř. s., a to s odůvodněním, podle něhož:
„Již z důvodové zprávy k zákonu o zvláštních řízeních soudních (k § 300 až § 312 ) totiž jednoznačně vyplývá, že tato ustanovení upravují řízení o umoření listin; toto řízení je bez věcných změn převzato z občanského soudního řádu , ve znění účinném do 31. prosince 2013 (§ 185i až § 185s ). Řízení o umoření listin bylo pouze legislativně technicky upraveno po systematické stránce, která lépe vystihuje průběh řízení a z hlediska aplikační praxe je přehlednější.
K závěru, podle něhož lze další návrh na umoření směnky podat nejpozději do jednoho měsíce od uplynutí lhůty uvedené v ustanovení 307 odst. 2 z. ř. s. (viz § 313 odst. 3 z. ř. s.) se přitom hlásí i právní teorie.
K tomu srov. např.:
1) Svoboda, K., Tlášková, Š., Vláčil, D., Levý, J., Hromada, M. a kol.: Zákon o zvláštních řízeních soudních, Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, str. 602, podle něhož pokud navrhovatel další návrh na umoření listin y nepodá do jednoho měsíce od uplynutí lhůty stanovené k podání přihlášek nebo námitek, soud řízení zastaví, což ale může učinit jen tehdy, jestliže byl o tomto následku navrhovatel poučen v ediktu (usnesení dle § 307 odst. 1 z. ř. s.). Lhůta jednoho měsíce je procesní lhůtou, proto je prominutí zmeškání této lhůty za podmínek stanovených v § 58 o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 2 z. ř. s. přípustné.
2) Macková, A., Muzikář, L. a kol. Zákon o zvláštních řízeních soudních. Komentář s důvodovou zprávou a judikaturou. Praha: Leges, 2016, str. 522, podle něhož je lhůta pro podání tohoto dalšího návrhu stanovena na jeden měsíc a počíná se uplynutím lhůty pro podání námitek nebo přihlášek stanovených v ustanoveních § 307 odst. 1 až 4 z. ř. s. Jde o zákonem stanovenou procesní lhůtu (§ 55 o. s. ř. o. s. ř. ). Je povinností soudu při vydání ediktu poučit navrhovatele na nutnost podání dalšího návrhu, lhůtu pro jeho podání a na důsledky zmeškání lhůty. Nedojde-li k prominutí jejího zmeškání, má její uplynutí za následek ztrátu práva na pokračování v řízení a soud usnesením řízení o umoření listin y zastaví.
3) Lavický P. a kol. Zákon o zvláštních řízeních soudních. Řízení nesporné. Praktický komentář. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2015, str. 578, podle něhož nepodá-li navrhovatel ve lhůtě jednoho měsíce od uplynutí lhůty k podání přihlášky nebo námitek nový návrh na umoření listin y již jednou navržené k umoření, soud řízení v případě, že navrhovatele o tomto následku nepodání opakovaného návrhu na umoření listin y řádně poučí v ediktu, zastaví.
Přitom opačný právní názor odvolacího soudu, podle něhož je lhůta k podání dalšího návrhu na umoření směnky lhůtou „pořádkovou“, odporuje výslovnému znění ustanovení § 313 odst. 3 z. ř. s. (ve spojení s výše zmíněnou důvodovou zprávou k tomuto zákonu). Navíc jeho akceptace by ve svých důsledcích znamenala, že navrhovatel by mohl další návrh na umoření směnky podat např. i v rámci odvolání proti usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení (v době do právní moci takového usnesení), což by vedlo k nepřiměřené nejistotě ostatních účastníků řízení o umoření směnky“.
Jelikož na výše uvedených závěrech nemá Nejvyšší soud důvod cokoli měnit, i pro poměry dané věci platí, že absence dalšího (nového) návrhu na umoření směnky, podaného v období do jednoho měsíce po uplynutí dvouměsíční lhůty k podání přihlášky nebo námitek, je důvodem pro zastavení řízení (§ 313 odst. 3 z. ř. s.).
Přitom argumentace dovolatele, podle níž další (druhý) návrh na umoření směnky může být obsažen (in eventum) již v (prvním) návrhu (podaném podle ustanovení § 307 odst. 1 a 2 z. ř. s.), zjevně odporuje výslovnému znění ustanovení § 313 odst. 2 a 3 z. ř. s.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními § 243c odst. 3 , § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , když dovolání navrhovatele Nejvyšší soud odmítl a ostatním účastníkům řízení podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. 3. 2020
JUDr. Petr Gemmel předseda senátu