Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 2843/2017

29 Cdo 2843/2017-64

USNESENÍ

Samakaron, s. r. o.,

JUDr. Evy Janíkové

, se sídlem ve Frýdku - Místku, Farní 19, PSČ 738 01, jako insolvenční správkyně dlužnice A. B., o umoření směnky, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. , o dovolání insolvenční správkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. dubna 2015, č. j. -31, takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. dubna 2015, č. j. -31, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 23. června 2015, č. j. -38, se zrušují a věc se vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Návrhem došlým Obvodnímu soudu pro Prahu 9 dne 24. března 2014 se navrhovatel (Samakaron, s. r. o.) domáhá „vydání rozhodnutí obsahujícího výzvu, aby se ten, kdo má vlastnoručně podepsanou vlastní směnku – ze dne 18. ledna 2007 v XY (datum a místo vystavení směnky), opatřená doložkou bez protestu s uvedením data 1. července 2011 a údajem o indosamentu, který zní: místo mě zaplaťte společnosti Samakaron, s. r. o., identifikační číslo: 24822281, sídlem: Praha 9 – Prosek, Kytlická 780/16, PSČ 190 00, s bezpodmínečným slibem k zaplacení A. H., rodným číslem: XY, bytem: XY, jako výstavcem směnky vlastní, jímž se zavázala zaplatit dne 1. srpna 2008 v XY na řad J. K. (původního směnečného věřitele), nar. XY, bytem XY, peněžní částku ve výši 5.000.000,- Kč (slovy: pětmiliónů korun českých) – přihlásil do dvou měsíců od vydání usnesení u zdejšího soudu a podle možností uvedenou směnku předložil nebo podal proti tomuto návrhu námitky“. Současně navrhl, aby po uplynutí této lhůty prohlásil směnku za umořenou.

Usnesením ze dne 31. července 2014, č. j. -16, vyvěšeným téhož dne na úřední desce, vyzval soud prvního stupně toho, kdo má směnku, aby se ve lhůtě do dvou měsíců ode dne vydání tohoto usnesení, tj. ode dne 31. července 2014 u podepsaného soudu přihlásil a podle možností předložil uvedenou u nebo podal proti návrhu na umoření směnky námitky. Usnesení obsahuje poučení o tom, že nebude-li podán do jednoho měsíce od uplynutí dvouměsíční lhůty další návrh na umoření směnky, soud řízení zastaví ( , o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“).

Podáním datovaným 19. listopadu 2014 navrhovatel poukázal na skutečnost, že „další návrh na umoření směnky byl vznesen a obsažen v prvém návrhu na umoření směnky“; současně setrval na svém předchozím podání a navrhl, aby soud prvního stupně prohlásil směnku za umořenou

Soud prvního stupně usnesením ze dne 19. ledna 2015, č. j. -25, řízení zastavil a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Přitom akcentoval, že dvouměsíční lhůta určená v usnesení ze dne 31. července 2014 uplynula dne 30. září 2014; další návrh na umoření směnky tak měl být podán do jednoho měsíce, tj. do 31. října 2014. Jelikož navrhovatel podal další návrh až 19. listopadu 2014, učinil tak po „stanovené lhůtě“.

Městský soud v Praze k odvolání navrhovatele usnesením ze dne 30. dubna 2015, č. j. -31, změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že řízení se nezastavuje a zrušil výrok o nákladech řízení.

Odvolací soud – vycházeje z ustanovení a 2 a a 3 z. ř. s. – na straně jedné odmítl názor dovolatele, podle něhož „druhý návrh na umoření y může být již součástí návrhu původního“, na straně druhé uzavřel, že lhůta jednoho měsíce k podání dalšího návrhu na umoření směnky má „pořádkovou povahu“, tj. nejde o lhůtu, jejímž uplynutím by navrhovateli zaniklo právo podat další návrh na umoření směnky. Jelikož v poměrech dané věci podal navrhovatel další návrh na umoření směnky dne 19. listopadu 2014 (a tento návrh byl soudu prvního stupně doručen 21. listopadu 2014), měl soud prvního stupně k takovému návrhu rozhodnout o umoření směnky.

Proto odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se řízení nezastavuje.

Následně soud prvního stupně usnesením ze dne 23. června 2015, č. j. -38, prohlásil směnku za umořenou, s tím, že toto usnesení nahrazuje umořenou u.

Proti tomuto usnesení podala insolvenční správkyně odvolání.

Následným podáním, doručeným soudu prvního stupně dne 15. července 2015, podala insolvenční správkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. dubna 2015 dovolání, které má za přípustné k řešení otázky procesního práva dosud Nejvyšším soudem nezodpovězené, týkající se povahy lhůty k podání dalšího návrhu na umoření směnky určené ustanovením § 313 odst. 3 z. ř. s.

Dovolatelka namítá, že usnesení odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( , − dále jen „ “), a s poukazem na literaturu v dovolání citovanou snáší argumenty na podporu závěru, podle něhož je lhůta určená ustanovením z. ř. s. lhůtou zákonnou, jelikož „smyslem a účelem tohoto ustanovení je rozhodně předejít případnému prodlužování řízení stanovením mezního okamžiku, kdy tak může navrhovatel učinit“ (rozuměj podat další návrh). Současně shledává usnesení odvolacího soudu nedostatečně odůvodněným (a nesoucím znaky libovůle).

Proto požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 29. září 2017) se podává z bodu 2., článku II, části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

Dovolání insolvenční správkyně je přípustné podle ustanovení , a to k řešení právní otázky dovolatelkou otevřené, týkající se „dalšího“ návrhu na umoření směnky, dosud Nejvyšším soudem v daných souvislostech beze zbytku nezodpovězené.

Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Podle ustanovení z. ř. s. řízení lze zahájit jen na návrh. Návrh na umoření y může podat každý, kdo má na jejím umoření právní zájem (odstavec 1). V návrhu na umoření y je třeba uvést skutečnosti, z nichž vyplývá, že z y nebo na jejím základě lze uplatnit nějaké právo. K návrhu je třeba předložit opis y nebo označit u, jejího výstavce, popřípadě i jiné osoby podle y zavázané, jakož i takové údaje, které u odlišují od jiných listin téhož druhu. Je-li v ě uvedena určitá částka, je třeba uvést i tento údaj (odstavec 2).

Podle ustanovení 307 z. ř. s. soud vydá usnesení obsahující výzvu, aby se ten, kdo má u, přihlásil do 1 roku od vydání usnesení u soudu, který usnesení vydal, a podle možností předložil u nebo aby podal proti návrhu námitky. Toto usnesení se vyvěsí na úřední desce soudu (odstavec 1). Je-li umořována směnka nebo šek, stanoví soud v usnesení podle odstavce 1 lhůtu 2 měsíců a současně zakáže, aby podle umořovaných listin bylo placeno (odstavec 2). Lhůta podle odstavce 2 se počítá, není-li umořovaná ještě splatná, od prvního dne její splatnosti. Jestliže je umořovaná již splatná, počítá se tato lhůta ode dne vyvěšení usnesení (odstavec 3).

Podle ustanovení z. ř. s., zjistí-li soud, že , jejíž umoření bylo navrženo, nebyla vystavena nebo že není ztracena ani zničena, návrh zamítne (odstavec 1). Uplynula-li lhůta podle nebo 2 a nedojde-li k zamítnutí návrhu, prohlásí soud k dalšímu návrhu u za umořenou (odstavec 2). Není-li další návrh podle odstavce 2 podán do 1 měsíce od uplynutí lhůty uvedené v nebo 2, soud řízení zastaví. Na tento následek je nutno navrhovatele upozornit v usnesení podle nebo 2 (odstavec 3).

Nejvyšší soud v prvé řadě předesílá, že již v usnesení ze dne 28. února 2017, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 98/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 98/2018“), přijal závěr, podle něhož se z ustanovení (ve znění účinném do 31. prosince 2013) podává, že „soud – je-li u navrženou k umoření směnka (popř. šek) – v ediktu (usnesení) stanoví k podání přihlášky umořované y nebo námitek proti umoření lhůtu dvou měsíců, běžící ode dne splatnosti směnky (šeku), popř. jestliže již splatnost nastala, ode dne vyvěšení ediktu (usnesení) na úřední desce soudu ( a 4 ). Teprve po uplynutí této lhůty může soud (nebyly-li žádné přihlášky či námitky podány, nebo je soud neshledal důvodnými) vydat na základě dalšího návrhu navrhovatele (učiněného podle nejpozději do jednoho měsíce od uplynutí lhůty uvedené v nebo 3 ) usnesení, kterým prohlásí u za umořenou ( ). Právě ve vymezení časového rámce, v němž lze (po vydání ediktu) podat další návrh na umoření a následně rozhodnout o umoření y, přitom spočívá smysl a význam lhůty stanovené v ediktu (usnesení) vydaném podle “

Výše zmíněný závěr ohledně lhůty k podání dalšího návrhu na umoření směnky, formulovaný při výkladu ustanovení a , se přitom uplatní i pro posouzení lhůty k podání takového návrhu určené ustanovením z. ř. s.

Již z důvodové zprávy k zákonu o zvláštních řízeních soudních (k až ) totiž jednoznačně vyplývá, že tato ustanovení upravují řízení o umoření listin; toto řízení je bez věcných změn převzato z , ve znění účinném do 31. prosince 2013 ( až ). Řízení o umoření listin bylo pouze legislativně technicky upraveno po systematické stránce, která lépe vystihuje průběh řízení a z hlediska aplikační praxe je přehlednější.

K závěru, podle něhož lze další návrh na umoření směnky podat nejpozději do jednoho měsíce od uplynutí lhůty uvedené v ustanovení 307 odst. 2 z. ř. s. (viz § 313 odst. 3 z. ř. s.) se přitom hlásí i právní teorie.

K tomu srov. např.:

1) Svoboda, K., Tlášková, Š., Vláčil, D., Levý, J., Hromada, M. a kol.: Zákon o zvláštních řízeních soudních, Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, str. 602, podle něhož pokud navrhovatel další návrh na umoření y nepodá do jednoho měsíce od uplynutí lhůty stanovené k podání přihlášek nebo námitek, soud řízení zastaví, což ale může učinit jen tehdy, jestliže byl o tomto následku navrhovatel poučen v ediktu (usnesení dle z. ř. s.). Lhůta jednoho měsíce je procesní lhůtou, proto je prominutí zmeškání této lhůty za podmínek stanovených v ve spojení s z. ř. s. přípustné.

2) Macková, A., Muzikář, L. a kol. Zákon o zvláštních řízeních soudních. Komentář s důvodovou zprávou a judikaturou. Praha: Leges, 2016, str. 522, podle něhož je lhůta pro podání tohoto dalšího návrhu stanovena na jeden měsíc a počíná se uplynutím lhůty pro podání námitek nebo přihlášek stanovených v ustanoveních až 4 z. ř. s. Jde o zákonem stanovenou procesní lhůtu ( ). Je povinností soudu při vydání ediktu poučit navrhovatele na nutnost podání dalšího návrhu, lhůtu pro jeho podání a na důsledky zmeškání lhůty. Nedojde-li k prominutí jejího zmeškání, má její uplynutí za následek ztrátu práva na pokračování v řízení a soud usnesením řízení o umoření y zastaví.

3) Lavický P. a kol. Zákon o zvláštních řízeních soudních. Řízení nesporné. Praktický komentář. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2015, str. 578, podle něhož nepodá-li navrhovatel ve lhůtě jednoho měsíce od uplynutí lhůty k podání přihlášky nebo námitek nový návrh na umoření y již jednou navržené k umoření, soud řízení v případě, že navrhovatele o tomto následku nepodání opakovaného návrhu na umoření y řádně poučí v ediktu, zastaví.

Přitom opačný právní názor odvolacího soudu, podle něhož je lhůta k podání dalšího návrhu na umoření směnky lhůtou „pořádkovou“, odporuje výslovnému znění ustanovení § 313 odst. 3 z. ř. s. (ve spojení s výše zmíněnou důvodovou zprávou k tomuto zákonu). Navíc jeho akceptace by ve svých důsledcích znamenala, že navrhovatel by mohl další návrh na umoření směnky podat např. i v rámci odvolání proti usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení (v době do právní moci takového usnesení), což by vedlo k nepřiměřené nejistotě ostatních účastníků řízení o umoření směnky.

Jelikož právní posouzení věci, na němž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá a které bylo dovoláním zpochybněno, není správné, Nejvyšší soud toto rozhodnutí zrušil; současně zrušil i usnesení ze dne 23. června 2015, č. j. -38, jímž soud prvního stupně prohlásil směnku za umořenou, s tím, že toto usnesení nahrazuje umořenou u, které bylo na zrušovaném rozhodnutí odvolacího soudu závislé, a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení ( a 2 věta první a odst. 3 věta druhá ).

Právní názor Nejvyššího soudu je pro odvolací soud závazný. O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení soud rozhodne v novém rozhodnutí o věci ( ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. 5. 2019

JUDr. Petr Gemmel předseda senátu