Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 ICdo 155/2019-112

28 INS XY43 ICm XY29 ICdo 155/2019-112

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Gemmelem v právní věci žalobce A. M., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Danou Novákovou, advokátkou, se sídlem ve Žďáru nad Sázavou, Nádražní 2229/54, PSČ 591 01, proti žalovanému JUDr. Jiřímu Vlasákovi, se sídlem v Praze 7, Jankovcova 1518/2, PSČ 170 00, jako insolvenčnímu správci dlužníka J., zastoupenému Mgr. Ondřejem Koláčkem, advokátem, se sídlem v Praze 7, Jankovcova 1518/2, PSČ 170 00, o určení pořadí pohledávky, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. XY, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka J., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. KSCB 28 XY, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 30. září 2019, č. j. 43 ICm XY, 104 VSPH XY ( XY), takto:

Odůvodnění:

Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen „insolvenční soud“) rozsudkem ze dne 9. května 2019, č. j. 43 ICm XY, určil, že pohledávka žalobce (A. M.) za dlužníkem (J.) ve výši 349.671,- Kč je pohledávkou postavenou na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou (výrok I.) a žalobci nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.)

Vrchní soud v Praze k odvolání žalovaného rozsudkem ze dne 30. září 2019, č. j. 43 ICm XY, 104 VSPH XY ( XY), rozsudek insolvenčního soudu změnil tak, že žalobu na určení, že pohledávka žalobce za dlužníkem ve výši 349.671,- Kč je pohledávkou postavenou na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou, zamítl pro předčasnost (první výrok) a žalovanému nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok).

Dovolání žalobce proti rozsudku odvolacího soudu, které mohlo být přípustné jen podle ustanovení , (dále jen „ “), Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení

Učinil tak proto, že dovolání (posuzováno podle jeho obsahu − ) neobsahuje žádný údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, tedy které z hledisek uvedených v ustanovení považuje za splněné (k tomu viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp. zn. a ze dne 25. září 2013, sp. zn. , uveřejněná pod čísly 80/2013 a 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 4/2014“), usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. a ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. , jakož i usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. , ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. , ze dne 24. června 2014, sp. zn. , ze dne 16. prosince 2014, sp. zn. , ze dne 12. srpna 2015, sp. zn. a ze dne 3. února 2016, sp. zn. ).

Srov. dále též stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. listopadu 2017, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 460/2017 Sb.

Přitom již v R 4/2014 Nejvyšší soud ozřejmil, že požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle , je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními , a , když dovolání žalobce Nejvyšší soud odmítl a žalovanému v dovolacím řízení nevznikly účelně vynaložené náklady. Jakkoli se žalovaný (podáním datovaným 5. prosince 2019) k dovolání žalobce vyjádřil, je zcela zjevné, že argumentace ve vyjádření obsažená se zcela míjí s důvody, pro které Nejvyšší soud dovolání odmítl.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. 1. 2020

JUDr. Petr Gemmel předseda senátu