Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
D0C0FD427E6EB68DC125852F001E5830.html
HTML · 16.21 KB
No categories available
27 Cdo 4045/2018
27 Cdo 4045/2018-557
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobkyně D. P., narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Petrem Poledníkem, advokátem, se sídlem v Brně, Příkop 843/4, PSČ 602 00, proti žalovanému T., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupenému JUDr. Martinem Machačem, advokátem, se sídlem v Brně, náměstí Svobody 702/9, PSČ 602 00, o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru, vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 14 C 13/2014 , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 23. 2. 2018, č. j. 49 Co 90/2017 -497, takto:
Odůvodnění:
[1] Okresní soud Brno-venkov rozsudkem ze dne 1. 12. 2016, č. j. 14 C 13/2014 -389, zamítl žalobu o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výroky II. a III.).
[2] Krajský soud v Brně k odvolání žalobkyně v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. o věci samé a ve výroku II. o nákladech řízení (první výrok), změnil jej ve výroku III. (druhý výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (třetí a čtvrtý výrok).
[3] Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř. o. s. ř. a není přípustné ani podle § 237 o. s. ř. o. s. ř.
[4] Dovoláním zpochybněný závěr odvolacího soudu, podle něhož žalobkyni nesvědčí naléhavý právní zájem na požadovaném určení, odpovídá ustálené judikatuře Nejvyššího soudu.
[5] Z té se podává, že žaloba zaměstnance (zaměstnavatele) na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru může být úspěšná jen tehdy, směřuje-li proti zaměstnavateli (zaměstnanci), který rozvázal existující pracovní poměr mezi účastníky pracovního poměru. Neplatnost rozvázání pracovního poměru, které učinil (svým jménem) někdo jiný než účastník pracovněprávního vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, nemůže být předmětem sporu podle ustanovení § 72 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoníku práce . To nevylučuje, aby se adresát „výpovědi z pracovního poměru“ domáhal u soudu v souladu s ustanovením § 80 písm. c) o. s. ř. o. s. ř. (ve znění účinném do 31. 12. 2013) určení neplatnosti tohoto právního úkonu; předpokladem úspěšnosti takové žaloby je však naléhavý právní zájem žalobce na požadovaném určení (nejde o žalobu podle § 72 zákoníku práce ).
[6] Srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 14. 7. 2010, sp. zn. 21 Cdo 1951/2009 , ze dne 14. 11. 2013, sp. zn. 21 Cdo 3250/2012 , ze dne 10. 11. 2015, sp. zn. 21 Cdo 3772/2014 , či ze dne 9. 10. 2017, sp. zn. 21 Cdo 2287/2017 .
[7] Dovolatelce lze přisvědčit, že smlouva upravující vztah mezi společností s ručením omezeným a jejím jednatelem a týkající se činností spadajících do náplně funkce jednatele není neplatná pouze proto, že ji účastníci „podřídili“ režimu zákoníku práce . Nicméně, tato smlouva nezaloží mezi společností a jednatelem pracovní poměr (pracovněprávní vztah). I nadále půjde o vztah obchodněprávní, jenž se řídí obchodním zákoníkem a dále – v důsledku smluvního ujednání – těmi (v úvahu přicházejícími) ustanoveními zákoníku práce , jejichž použití nebrání kogentní právní normy upravující (především) postavení člena statutárního orgánu obchodní korporace a jeho vztah s obchodní korporací.
[8] Viz rozsudky velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. 4. 2018, sp. zn. 31 Cdo 4831/2017 (jenž byl uveřejněn pod číslem 35/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), a ze dne 11. 9. 2019, sp. zn. 31 Cdo 1993/2019 , a dále (obdobně) rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2018, sp. zn. 29 Cdo 3478/2016 .
[9] Nebyl-li mezi dovolatelkou a žalovaným založen pracovní poměr (pracovněprávní vztah), není žaloba o určení neplatnosti právního úkonu, jímž měl být tento vztah ukončen, žalobou podle § 72 zákoníku práce , nýbrž (obecnou) určovací žalobou podle § 80 písm. c) o. s. ř. o. s. ř. (ve znění účinném do 31. 12. 2013). Nesvědčí-li dovolatelce naléhavý právní zájem na požadovaném určení (jak odvolací soud přesvědčivě a v souladu s jím přiléhavě citovanou ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu vysvětlil), nemůže být ve věci samé úspěšná.
[10] K námitce dovolatelky, podle níž by jí měla být (v důsledku sjednaného režimu zákoníku práce ) přiznána stejná ochrana jako zaměstnanci, Nejvyšší soud poukazuje na odůvodnění (výše označeného) rozsudku sp. zn. 29 Cdo 3478/2016 . „Podřízení se“ zákoníku práce nemá žádný význam pro posouzení otázky platnosti odvolání z funkce jednatele společnosti, a to ani jde-li o režim, v němž platnost rozhodnutí valné hromady, popř. jediného společníka činěného v působnosti valné hromady, je možné posuzovat (viz § 131 zákona č. 513/1991 Sb. , obchodního zákoníku), ani jde-li o důvody neplatnosti odvolání (mezi něž nepatří případný rozpor se smlouvou o výkonu funkce).
[11] Sjednaná smlouva o výkonu funkce (za niž je třeba považovat i smlouvu, označenou nesprávně jako „pracovní“, jež upravuje vztah mezi jednatelem a společností týkající se výkonu činností spadajících do náplně funkce jednatele) může upravit i vztah mezi jednatelem a společností pro dobu po zániku funkce jednatele, a to i prostřednictvím „odkazu“ na zákoník práce . Dovolatelkou zmiňovanou ochranu tak bývalému jednateli poskytují (mohou poskytovat) sjednaná (smluvní) ujednání (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3478/2016 ). Řečené však nemá žádný dopad na závěr o nedostatku naléhavého právního zájmu dovolatelky na požadovaném určení.
[12] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho výkonu.
V Brně dne 18. 12. 2019
JUDr. Petr Šuk předseda senátu