Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 4045/2018

27 Cdo 4045/2018-557

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobkyně D. P., narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Petrem Poledníkem, advokátem, se sídlem v Brně, Příkop 843/4, PSČ 602 00, proti žalovanému T., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupenému JUDr. Martinem Machačem, advokátem, se sídlem v Brně, náměstí Svobody 702/9, PSČ 602 00, o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru, vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 23. 2. 2018, č. j. -497, takto:

Odůvodnění:

[1] Okresní soud Brno-venkov rozsudkem ze dne 1. 12. 2016, č. j. -389, zamítl žalobu o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výroky II. a III.).

[2] Krajský soud v Brně k odvolání žalobkyně v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. o věci samé a ve výroku II. o nákladech řízení (první výrok), změnil jej ve výroku III. (druhý výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (třetí a čtvrtý výrok).

[3] Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále jen „ “). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

[4] Dovoláním zpochybněný závěr odvolacího soudu, podle něhož žalobkyni nesvědčí naléhavý právní zájem na požadovaném určení, odpovídá ustálené judikatuře Nejvyššího soudu.

[5] Z té se podává, že žaloba zaměstnance (zaměstnavatele) na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru může být úspěšná jen tehdy, směřuje-li proti zaměstnavateli (zaměstnanci), který rozvázal existující pracovní poměr mezi účastníky pracovního poměru. Neplatnost rozvázání pracovního poměru, které učinil (svým jménem) někdo jiný než účastník pracovněprávního vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, nemůže být předmětem sporu podle ustanovení , . To nevylučuje, aby se adresát „výpovědi z pracovního poměru“ domáhal u soudu v souladu s ustanovením (ve znění účinném do 31. 12. 2013) určení neplatnosti tohoto právního úkonu; předpokladem úspěšnosti takové žaloby je však naléhavý právní zájem žalobce na požadovaném určení (nejde o žalobu podle ).

[6] Srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 14. 7. 2010, sp. zn. , ze dne 14. 11. 2013, sp. zn. , ze dne 10. 11. 2015, sp. zn. , či ze dne 9. 10. 2017, sp. zn. .

[7] Dovolatelce lze přisvědčit, že smlouva upravující vztah mezi společností s ručením omezeným a jejím jednatelem a týkající se činností spadajících do náplně funkce jednatele není neplatná pouze proto, že ji účastníci „podřídili“ režimu . Nicméně, tato smlouva nezaloží mezi společností a jednatelem pracovní poměr (pracovněprávní vztah). I nadále půjde o vztah obchodněprávní, jenž se řídí obchodním zákoníkem a dále – v důsledku smluvního ujednání – těmi (v úvahu přicházejícími) ustanoveními , jejichž použití nebrání kogentní právní normy upravující (především) postavení člena statutárního orgánu obchodní korporace a jeho vztah s obchodní korporací.

[8] Viz rozsudky velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. 4. 2018, sp. zn. (jenž byl uveřejněn pod číslem 35/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), a ze dne 11. 9. 2019, sp. zn. , a dále (obdobně) rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2018, sp. zn. .

[9] Nebyl-li mezi dovolatelkou a žalovaným založen pracovní poměr (pracovněprávní vztah), není žaloba o určení neplatnosti právního úkonu, jímž měl být tento vztah ukončen, žalobou podle , nýbrž (obecnou) určovací žalobou podle (ve znění účinném do 31. 12. 2013). Nesvědčí-li dovolatelce naléhavý právní zájem na požadovaném určení (jak odvolací soud přesvědčivě a v souladu s jím přiléhavě citovanou ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu vysvětlil), nemůže být ve věci samé úspěšná.

[10] K námitce dovolatelky, podle níž by jí měla být (v důsledku sjednaného režimu ) přiznána stejná ochrana jako zaměstnanci, Nejvyšší soud poukazuje na odůvodnění (výše označeného) rozsudku sp. zn. . „Podřízení se“ nemá žádný význam pro posouzení otázky platnosti odvolání z funkce jednatele společnosti, a to ani jde-li o režim, v němž platnost rozhodnutí valné hromady, popř. jediného společníka činěného v působnosti valné hromady, je možné posuzovat (viz , obchodního zákoníku), ani jde-li o důvody neplatnosti odvolání (mezi něž nepatří případný rozpor se smlouvou o výkonu funkce).

[11] Sjednaná smlouva o výkonu funkce (za niž je třeba považovat i smlouvu, označenou nesprávně jako „pracovní“, jež upravuje vztah mezi jednatelem a společností týkající se výkonu činností spadajících do náplně funkce jednatele) může upravit i vztah mezi jednatelem a společností pro dobu po zániku funkce jednatele, a to i prostřednictvím „odkazu“ na . Dovolatelkou zmiňovanou ochranu tak bývalému jednateli poskytují (mohou poskytovat) sjednaná (smluvní) ujednání (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. ). Řečené však nemá žádný dopad na závěr o nedostatku naléhavého právního zájmu dovolatelky na požadovaném určení.

[12] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho výkonu.

V Brně dne 18. 12. 2019

JUDr. Petr Šuk předseda senátu