Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Nd 458/2019

25 Nd 458/2019-57

USNESENÍ

J. F.

, narozený XY, bytem XY, proti žalované:

VLTAVA LABE MEDIA a. s.

, IČO 01440578,

se sídlem U Trezorky 921/2, 158 00 Praha 5, o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 11. 2018, č. j. -147, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o žalobcem uplatněné námitce podjatosti soudkyň a soudců Vrchního soudu v Praze, takto:

Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Irena Ondruszová, JUDr. Jiří Švehla, JUDr. Marie Grygarová a JUDr. Michal Mědílek

nejsou vyloučeni

z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. .

Odůvodnění:

Žalobce podal dne 6. 12. 2018 žalobu pro zmatečnost proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 11. 2018, č. j. -147, jímž bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 10. 5. 2018, č. j. -130, kterým žalobci nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků pro řízení o dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 12. 2017, č. j. -8.

V průběhu řízení o žalobě pro zmatečnost požádal žalobce o osvobození od soudních poplatků, této žádosti Městský soud v Praze usnesením ze dne 1. 10. 2019, č. j. -50, nevyhověl. V odvolání proti tomuto usnesení vznesl žalobce námitku podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze J. M., M. O., L. Z., JUDr. Ireny Ondruszové, I. H., P. B., I. W., J. Č., JUDr. Jiřího Švehly, JUDr. Michala Mědílka, K. Č., M. F., E. H., S. B., F. Š., G. B., JUDr. Marie Grygarové, Y. S., R. H., a P. T., neboť „tito soudci se v minulosti již prokazatelně podíleli na upírání a potlačování základních lidských práv a svobod a práva na spravedlivý proces (například vydáváním naprosto nepodložených usnesení o zamítnutí námitek podjatosti zjevně podjatých soudců, kteří prokazatelně dříve, zcela mimo svoje poslání, žalobci cíleně škodili), nebo již byli dříve pravomocně vyloučeni pro podjatost“.

Vzhledem k vznesené námitce podjatosti soudců senátu 4 Co Vrchního soudu v Praze ve složení JUDr. Ireny Ondruszové, JUDr. Jiřího Švehly, JUDr. Marie Grygarové a JUDr. Michala Mědílka, jimž náleží podle rozvrhu práce tohoto soudu rozhodovat o věci, předložil Vrchní soud v Praze věc (která je u něj vedena pod sp. zn. ) k rozhodnutí Nejvyššímu soudu.

Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odst. 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odst. 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odst. 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odst. 4).

Podle věty první o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě.

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci ( d); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2017, sp. zn. , nebo ze dne 3. 10. 2017, sp. zn. ).

Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2012, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (například kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (například jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský (k tomu srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2018, sen. zn. , nebo ze dne 18. 10. 2016, sp. zn. ).

Požadavek, aby ve věci jednal a rozhodoval soudce, u něhož není důvod pochybovat o jeho nepodjatosti, se z povahy věci může týkat jen soudců, kterým věc náleží podle pravidel stanovených v rozvrhu práce soudu. Z toho vyplývá, že námitku podjatosti lze uplatnit pouze ve vztahu k těm soudcům, kteří jsou povoláni ve věci rozhodovat, přičemž k námitce směřující proti soudcům dalším soud rozhodující o námitce podjatosti nepřihlíží (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2005, sp. zn. ).

Podle rozvrhu práce Vrchního soudu v Praze pro rok 2019 (účinného ke dni 15. 10. 2019, kdy byla věc předložena Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí o odvolání) má věc vedenou u tohoto soudu pod sp. zn. projednat a rozhodnout soudní oddělení (senát) 4 ve složení JUDr. Irena Ondruszová, JUDr. Jiří Švehla, JUDr. Marie Grygarová a JUDr. Michal Mědílek. Proto Nejvyšší soud rozhodoval o námitce podjatosti vznesené žalobcem pouze ve vztahu k soudcům soudního oddělení 4; dalších uvedených soudců Vrchního soudu v Praze se námitka podjatosti netýká.

Soudci JUDr. Irena Ondruszová, JUDr. Jiří Švehla, JUDr. Marie Grygarová a JUDr. Michal Mědílek, se shodně vyjádřili tak, že nemají k věci ani k účastníkům žádný vztah a nejsou jim známy žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly pochybnost o jejich nepodjatosti v dané věci.

V posuzovaném případě nebyly zjištěny žádné okolnosti vzbuzující pochybnosti o nepodjatosti ve výroku uvedených soudců Vrchního soudu v Praze. Jak vyplývá z jejich vyjádření, nemají z hlediska ustanovení k věci ani k účastníkům žádný vztah, který by mohl představovat důvod k jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci, a takový vztah nelze dovodit ani z obsahu spisu či podání žalobce ze dne 8. 10. 2019. Důvodem vyloučení soudce pak nemohou být úvahy o správnosti dosud vydaných rozhodnutí v jiných soudem projednávaných věcech, neboť ustanovení výslovně vylučuje, aby důvodem k vyloučení mohly být okolnosti, které spočívají buď v postupu v řízení o projednávané věci, nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 1999, sp. zn. , uveřejněný pod č. 33 v časopise Soudní judikatura, roč. 2000).

Nejvyšší soud proto rozhodl, že soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Irena Ondruszová, JUDr. Jiří Švehla, JUDr. Marie Grygarová a JUDr. Michal Mědílek, nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. ( ). Protože nebylo prováděno dokazování, bylo o uplatněné námitce podjatosti rozhodnuto bez nařízení jednání ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. 11. 2019

JUDr. Petr Vojtek

předseda senátu