Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 1284/2019

33 Cdo 1284/2019-303

ČESKÁ REPUBLIKAROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce H. M., advokáta se sídlem XY, zastoupeného JUDr. Janem Brožem, advokátem se sídlem v Praze 4, Jeremenkova 1021/70, proti žalované I. R., bytem XY, zastoupené Mgr. Jiřím Douskem, advokátem se sídlem v Liberci, 8. března 21/13, o 304.080 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. , o dovoláních žalobce a žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 17. 10. 2018, č. j. -240, takto:

II. Dovolání žalované se odmítá.

O d ů v o d n ě n í

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozsudkem ze dne 14. 9. 2017, č. j. -182, uložil žalované zaplatit žalobci 209.880 Kč s 8,05% úroky z prodlení od 12. 9. 2014 do zaplacení, co do částky 94.200 Kč s 8,05% úroky z prodlení od 12. 9. 2014 žalobu zamítl a žalobci přiznal na náhradě nákladů řízení 46.376,72 Kč.

Rozsudkem ze dne 17. 10. 2018, č. j. -240, Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozhodnutí soudu prvního stupně o věci samé potvrdil a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (výši náhrady za řízení v prvním stupni stanovil částkou 47.935 Kč a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení). Žalovaná je povinna – uzavřel odvolací soud – za právní služby, které jí žalobce poskytl, uhradit odměnu ve výši, na níž se účastníci dohodli, tj. „paušální částku za stupeň řízení“ vypočtenou podle , kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb /advokátní tarif/, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhl. č. “). Protože nároky související s předčasným ukončením smlouvy o poskytování právních služeb nebyly upraveny, aplikoval odvolací soud ustanovení , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 /viz /, dále jen „obč. zák.“).

Rozhodnutí odvolacího soudu v části věci samé, jíž bylo potvrzeno rozhodnutí, kterým soud prvního stupně zamítl žalobu co do 94.200 Kč s příslušenstvím, napadl žalobce dovoláním. Má za to, že se odvolací soud při řešení otázky práva na odměnu advokáta za zastupování v případě předčasného ukončení smlouvy o poskytování právních služeb, v níž strany výši odměny pro takový případ nesjednaly, odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Dojde-li k předčasnému ukončení smlouvy o poskytování právních služeb, pak – neobsahuje-li tato smlouva zvláštní pravidla – je podle dovolatele třeba odměnu advokáta za právní služby poskytnuté klientovi do ukončení smlouvy určit podle , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb /advokátní tarif/, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhl. č. “), o mimosmluvní odměně, nikoliv podle Navrhl, aby dovolací soud v napadeném rozsahu zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud věc projednal podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 , čl. II bod 2 , dále jen „ “).

Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( ).

Podle lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolání nelze podat z důvodu vad podle , a b/ a .

Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. ).

Dovolání žalobce je přípustné, protože rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, závisí na vyřešení otázky hmotného práva – vypořádání vztahu ze zrušené smlouvy o poskytování právních služeb –, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ( , ).

Právní posouzení je nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Podle § 730 odst. 1 obč. zák. je příkazce povinen poskytnout příkazníkovi odměnu pouze tehdy, jestliže byla dohodnuta nebo je obvyklá, zejména vzhledem k povolání příkazníka.

Podle § 732 obč. zák. zanikla-li příkazní smlouva odvoláním, je příkazce povinen nahradit příkazníku náklady vzniklé do odvolání, utrpěnou škodu a přísluší-li příkazníkovi odměna, i její část odpovídající provedené práci.

Podle , o advokacii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), se advokacie vykonává zpravidla za odměnu; od klienta lze žádat přiměřenou zálohu.

Odvolací soud převzal skutkový stav zjištěný v řízení před soudem prvního stupně a vyšel z toho, že žalobce a žalovaná – zastoupená P. R. (zmocněncem) – uzavřeli ústní formou smlouvu o poskytování právních služeb, jíž se žalobce jako advokát zavázal zastupovat žalovanou v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. (o 8.703.556 Kč proti Kooperativě pojišťovně a.s., Vienna Insurance Group). V písemné procesní plné moci, kterou 28. 11. 2012 udělila žalobci, žalovaná prohlásila: „Je mi známo, že podle smlouvy o poskytnutí právní pomoci náleží odměna za toto zastoupení spolu s hotovými výlohami a náhradou za ztrátu času advokátní kanceláři, v tomto případě ve smluvní výši dle vyhl. č. “ Účastníci určili za rozhodnou pro výpočet budoucí odměny, jinak řečeno, vůlí stran ústní smlouvy o poskytování právních služeb bylo sjednat odměnu podle sazeb a za podmínek uvedených ve vyhlášce, kterou Ústavní soud s účinností k 7. 5. 2013 zrušil (srov. nález ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. , publikovaný ve Sbírce zákonů České republiky pod č. 116/2013). V případě úspěchu žalované, která poskytnuté právní služby nezálohovala, by soud v rámci náhrady nákladů řízení určil odměnu 209.880 Kč. Výši odměny advokáta při předčasném zániku smlouvy účastníci neupravili. Právní vztah ze smlouvy o poskytování právních služeb zanikl před skončením řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. .

Zánik závazkového právního vztahu založeného smlouvou o poskytování právních služeb, která je (typově) smlouvou příkazní ( a násl. obč. zák.), se řídí jednak speciálními zákony (zde ), jednak – chybí-li zvláštní úprava – obecným právním předpisem, jímž je (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2014, sp. zn. ). Otázkou vzniku práva na odměnu advokáta v případě zániku příkazní smlouvy splněním ( , obč. zák.) se Nejvyšší soud zabýval v rozsudku ze dne 30. 10. 2012, sp. zn. . Právo na odměnu (podílovou nebo mimosmluvní) v situaci, kdy advokát (platně) odstoupil od příkazní smlouvy poté, co ve prospěch klienta vykonal úkony právní pomoci, řešil Nejvyšší soud – za účinnosti , o advokacii, a , o odměnách advokátů a komerčních právníků za poskytování právní pomoci – v rozsudku ze dne 17. 5. 2006, sp. zn. . V rozsudku ze dne 25. 2. 2010, sp. zn. , Nejvyšší soud vysvětlil, že při zániku smlouvy o poskytování právních služeb odvoláním příkazce ( , , obč. zák.) se nárok na odměnu advokáta vypořádá podle obč. zák. s přihlédnutím k obč. zák.; „nelze totiž přehlédnout, že plnění ze zrušené smlouvy je jednou ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení definovaných obč. zák. Jejím důsledkem je povinnost účastníků smlouvy vzájemně si vydat vše, čeho plněním ze smlouvy nabyli.“ Ve shora uvedených věcech strany smlouvy o poskytování právních služeb výši odměny advokáta spojovaly s určitým výsledkem projevujícím se v konečném rozhodnutí soudu a nepamatovaly na případné ukončení právního vztahu ze smlouvy před pravomocným skončením řízení, ve kterém advokát klienta zastupoval; pro takový případ nesjednaly způsob určení odměny. Poskytoval-li advokát do zániku závazkového právního vztahu založeného příkazní smlouvou právní služby, má – bez ohledu na výsledek sporu (srov. obč. zák.) – právo na odměnu ( ). V opačném případě by se klient na jeho úkor bezdůvodně obohatil (srov. rozsudek ze dne 27. 10. 2015, sp. zn. ).

V předmětné věci účastníci sjednali odměnu podle sazeb a za podmínek uvedených ve vyhl. č. , tj. pro případ konečného úspěchu žalované v řízení u Obvodního soudu pro Prahu 8. Jestliže ve smlouvě absentuje ujednání o způsobu určení odměny, bude-li právní vztah ukončen předčasně, má žalobce právo na finanční ekvivalent výkonů rovnající se mimosmluvní odměně podle vyhl. č.

Dovolání, kterým rozhodnutí odvolacího soudu napadla žalovaná, neobsahuje způsobilé vymezení toho, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( ); o tuto obligatorní náležitost již dovolání nemůže být doplněno ( ) a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat ( ).

Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam taxativně vyjmenovaných hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu či jeho části. Jinak vyjádřeno, z obsahu dovolání musí být patrné, zda jde (má jít) o některý ze čtyř v úvahu přicházejících případů, kdy napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva 1/ při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo 2/ která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo 3/ která je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo 4/ má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 80/2013, ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014, ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. , a ze dne 15. 10. 2013, sp. zn. , usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2015, sp. zn. , a ze dne 26. 6. 2014, sp. zn. ). Dovolatel je tak povinen uvést, v řešení jaké otázky hmotného nebo procesního práva se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která taková otázka v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která otázka hmotného nebo procesního práva je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, popř. která taková právní otázka (již dříve vyřešená) má být dovolacím soudem posouzena jinak.

Žalovaná k otázce přípustnosti pouze citovala část textu ustanovení , aniž by dále uvedla, v čem konkrétně spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Tím požadavku na vymezení předpokladů přípustnosti dovolání nedostála.

Protože dovolací důvod podle uplatnil žalobce po právu, Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu v dovoláním napadeném rozsahu podle zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení ( , věta první, ).

Soudy nižších stupňů jsou vázány právním názorem dovolacího soudu ( , věta první, ).

Dovolání žalované Nejvyšší soud odmítl ( ).

O nákladech řízení rozhodne soud v novém rozhodnutí ( , věta druhá, ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. 11. 2019

JUDr. Pavel Krbek

předseda senátu