Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 2170/2019

27 Cdo 2170/2019-580

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně A - Trading, a. s., se sídlem v Praze 1, Politických vězňů 911/8, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 48289540, zastoupené Mgr. Karlem Somolem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Karlovo náměstí 671/24, PSČ 110 00, proti žalovaným 1) J. K., narozenému XY, bytem v XY a 2) S. W., narozené XY, bytem v XY, oběma zastoupeným JUDr. Pavlem Knitlem, advokátem, se sídlem v Brně, Údolní 222/5, PSČ 602 00, o zaplacení 2.000.000 Kč, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalovaných proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. 1. 2019, č. j. -555, takto:I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

[2] Vrchní soud v Olomouci k odvolání žalovaných v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

[3] Proti usnesení odvolacího soudu podali žalovaní dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení a 2 , (dále též jen „ “). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

[4] Dovoláním napadený závěr odvolacího soudu, podle něhož žalovaní jako bývalí společníci V. (dále též jen „společnost“) ručí ze zákona za dluhy společnosti, a to i po jejím zrušení bez likvidace sloučením s D. (dále též jen „právní nástupkyně společnosti“) a po skončení konkursu na majetek právní nástupkyně společnosti, je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu.

[5] Z té se podává, že:

1) Zákonné ručení společníků zaniklé veřejné obchodní společnosti zajišťuje její závazek i v případě jeho přechodu na právního nástupce při přeměně společnosti.

2) Podle obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále též jen „obch. zák.“), ustanovení upravující jednotlivé formy společnosti stanoví, v jakém rozsahu ručí společníci za závazky společnosti. Pro jejich ručení se použije obdobně ustanovení o ručení ( a násl.), pokud z jiných ustanovení tohoto zákona nevyplývá něco jiného. Je-li na majetek společnosti prohlášen konkurs, ručí společníci za závazky společnosti jen do výše, v níž věřitelé, kteří včas přihlásili své pohledávky, nebyli uspokojeni v konkursním řízení.

3) Ustanovení § 56 odst. 5 obch. zák. se použije i v případě, že konkurs je prohlášen na majetek právního nástupce úpadce, jehož závazek je nadále zajištěn ručením společníků úpadce.

4) Podle , o konkursu a vyrovnání, ve znění , správce není oprávněn vyžádat si ani vymáhat plnění ve prospěch podstaty od ručitelů; ručitel i po prohlášení konkursu je povinen splnit za úpadce dluh jeho věřiteli a plnění odpovídající jeho ručitelskému závazku neposkytuje ve prospěch podstaty.

[6] Srovnej za všechna rozhodnutí např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 6. 3. 2003, sp. zn. , a ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 91/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2009, sp. zn. , a v nich citovanou judikaturu.

[7] Odvolací soud se výše judikatorními závěry řídil, vyšel přitom z toho, že právní předchůdkyně žalobkyně, jež včas přihlásila svou pohledávku, nebyla v konkursním řízení vedeném na majetek právní nástupkyně společnosti zcela uspokojena, přičemž na pohledávku uplatněnou žalobou v projednávané věci nebylo uhrazeno ničeho.

[8] Namítají-li dovolatelé, že společnost zanikla k datu 31. 12. 1992 a že poskytnutý úvěr ve výši 3.301.325,80 Kč podle dodatku č. 3 ze dne 5. 12. 1992 k rámcové smlouvě o úvěru ze dne 16. 6. 1992 uzavřené mezi Agrobankou Praha, akciovou společností, a společností obdržela až právní nástupkyně společnosti dne 28. 2. 1993, zpochybňují tím skutkový závěr, ze kterého odvolací soud vycházel ve svém rozhodnutí a podle něhož společnost byla vymazána z obchodního rejstříku dne 23. 3. 1993 a úvěr ve výši 3.301.325,80 Kč byl společnosti poskytnut již dne 22. 12. 1992.

[9] Správnost skutkového stavu, jak byl zjištěn v řízení před soudy nižších stupňů, však v dovolacím řízení probíhajícím v procesním režimu účinném od 1. 1. 2013 v žádném ohledu zpochybnit nelze. Dovolací přezkum je v vyhrazen výlučně otázkám právním, ke zpochybnění skutkových zjištění odvolacího soudu nemají tudíž dovolatelé k dispozici způsobilý dovolací důvod; tím spíše pak skutkové námitky nemohou založit přípustnost dovolání (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. , a ze dne 30. 10. 2014, sp. zn. ).

[10] V této souvislosti Nejvyšší soud připomíná, že při úvaze, zda je právní posouzení věci odvolacím soudem – v mezích právní otázky vytyčené dovolateli – správné, vychází (musí vycházet) ze skutkových závěrů odvolacího soudu a nikoli z těch skutkových závěrů, které v dovolání na podporu svých právních argumentů nejprve zformulují sami dovolatelé (srov. např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2004, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 19/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 6. 2006, sp. zn. , či ze dne 10. 10. 2013, sp. zn. ).

[11] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

[12] Rozhodné znění pro dovolací řízení (od 30. 9. 2017) se podává z části první, článku II bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. 11. 2019

JUDr. Marek Doležal předseda senátu