Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
198938C4A055B571C12584E2001E2CF9.html
HTML · 11.47 KB
No categories available
20 Cdo 3019/2019
20 Cdo 3019/2019-116
USNESENÍ
E. R.
JUDr. Ing. Světlaně Semrádové Zvolánkové
, se sídlem v Praze 2, Karlovo náměstí 287/18, identifikační číslo osoby 44346000, správkyni konkursní podstaty úpadce J. R., narozeného XY, identifikační číslo osoby XY, bytem XY, pro 7 365 150 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 55 EXE 1558/2017 , o dovolání oprávněné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 2. 2019, č. j. 91 Co 21/2019 -84, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Oprávněná je povinna zaplatit povinné do tří dnů od právní moci tohoto usnesení na nákladech dovolacího řízení částku 300 Kč.
Odůvodnění:
Nejvyšší soud České republiky dovolání oprávněné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 2. 2019, č. j. 91 Co 21/2019 -84, jímž odvolací soud potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 17. 10. 2018, č. j. 55 EXE 1558/2017 -48, kterým byla zastavena exekuce na majetek povinné a kterým bylo rozhodnuto o nákladech řízení, odmítl podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II, bod 2 přechodných ustanovení zákona č. 296/2017 Sb. , kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů, zákon č.292/2013 Sb. , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále jen „o. s. ř. “, neboť dovolatelka v rozporu se zákonným požadavkem ohledně nezbytných obsahových náležitostí dovolání neuvedla, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a odst. 2 ve spojení s § 237 o. s. ř. o. s. ř. ). K projednání dovolání přitom nepostačuje ani pouhý odkaz na § 237 o. s. ř. o. s. ř. či citace textu uvedené procesní normy nebo jeho části. Za tohoto stavu dovolání oprávněné trpí vadou obsahu, kterou po uplynutí lhůty k dovolání (§ 240 o. s. ř. o. s. ř. ) nelze odstranit (srov. § 241b odst. 3 větu první o. s. ř. o. s. ř. ) a pro kterou nelze v dovolacím řízení pokračovat.
Dovolatelka ve svém dovolání uvádí, že jej spatřuje za přípustné ve smyslu § 237 o. s. ř. o. s. ř. , „má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak“. V dalším textu dovolání však oprávněná neupřesňuje (alespoň na úrovni dovolacím soudem přijatých právních závěrů), jakým způsobem byla rozhodná otázka v dosavadní rozhodovací praxi dovolacího soudu vyřešena a proč by se měl dovolací soud od této praxe odchýlit, tj. z jakého důvodu by měl svoji judikaturu překonat (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013 , usnesení ze dne 28. listopadu 2013, sp. zn. 29 ICdo 43/2013 , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. ledna 2017, sp. zn. 20 Cdo 5186/2016 ).
Nejvyšší soud proto dovolání podle § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. o. s. ř. , jak již uvedl výše, odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení:Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. 10. 2019
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu