Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3949/19

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o ústavní stížnosti stěžovatele R. P., zastoupeného Mgr. Štěpánem Ciprýnem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Rumunská 1720/12, proti sdělení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 10. 10. 2019 v řízení vedeném u téhož soudu pod sp. zn. , za účasti Obvodního soudu pro Prahu 10, jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Napadeným sdělením informovala soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 10 stěžovatele, účastníka opatrovnického řízení vedeného pod nadepsanou spisovou značkou, že nepovoluje pořizování obrazového záznamu jednání.

2. Stěžovatel namítá porušení práva na přístup k soudu a soudní ochranu podle d (dále jen ""), jakož i práva na veřejné projednání věci podle y, zákazem pořízení obrazového záznamu jednání; svou argumentaci podporuje odkazem na nález

sp. zn.

ze dne 14. 2. 2008 (N 36/48 SbNU 449).

3. Dříve, než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje náležitosti předpokládané , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "").

4. Podle je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle písm. d)y, tvrdí-li, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( téhož zákona). Ústavní stížností lze napadat především konečná a pravomocná meritorní rozhodnutí, neboť ústavní soudnictví je vybudováno na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž případnou protiústavnost nelze napravit jiným způsobem [srov. nález

sp. zn.

ze dne 30. 11. 1995 (N 78/4 SbNU 243)]. Ústavní stížnost je vůči ostatním prostředkům sloužícím k ochraně práv ve vztahu subsidiarity; je tomu tak proto, že ochrana ústavnosti není a z povahy věci ani nemůže být pouze úkolem Ústavního soudu, ale je, v souladu s y, úkolem všech orgánů veřejné moci - v tomto smyslu zejména obecných soudů. Ústavní soud představuje institucionální mechanismus, nastupující teprve v případě selhání všech ostatních procesních nástrojů.

5. Sám napadá sdělení předsedkyně senátu, kterým se upravuje vedení řízení. Ústavní soud rozlišuje právě kategorii tzv. dílčích procesních rozhodnutí (opatření), proti nimž zpravidla není ústavní stížnost přípustná, neboť se jimi řízení nekončí a stěžovatel má vždy možnost bránit se tvrzenému porušení svých základních práv podáním ústavní stížnosti proti konečnému rozhodnutí ve věci. Dříve podaná ústavní stížnost - jako v projednávané věci - je pak hodnocena jako předčasná. Ochranu základních práv stěžovatele nelze chápat odtrženě od práva či nároku, který v soudním řízení stěžovatel uplatňuje.

6. Závěry nálezu

sp. zn.

se na případ stěžovatele nevztahují, neboť je v intencích , o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), na straně jedné třeba rozlišovat mezi zvukovým záznamem, jehož pořízení (zejména pro kontrolu správnosti protokolace a zaznamenání průběhu dokazování) schválení předsedy senátu nepodléhá, a nelze je tak veřejnosti v zásadě odepřít, a obrazovým záznamem (zejména pro zpravodajské účely) či obrazovým (zvukovým) přenosem, který lze uskutečňovat jen s předchozím souhlasem soudce, na straně druhé. Proto také v uvedeném nálezu Ústavní soud přezkum zákazu pořizování zvukového záznamu připustil (srov. též usnesení

sp. zn.

ze dne 25. 7. 2017); jeho závěry však nelze bez dalšího vztahovat i na záznamy obrazové.

7. S ohledem na skutečnost, že řízení ve věci nebylo skončeno, ale stále běží, nebyly dosud vyčerpány všechny procesní prostředky k ochraně práv stěžovatele, je podaná ústavní stížnost nepřípustná podle . Má-li stěžovatel za to, že se zákazem pořízení obrazového záznamu, přesně v intencích výše citovaného ustanovení zákona o soudech a soudcích (navíc v tak citlivé věci, jakou je řízení ve věci péče soudu o nezletilého), zhoršila jeho procesní situace, může své námitky uplatnit v dalším průběhu řízení - zejména v opravných prostředcích proti konečnému rozhodnutí. V dané věci nejsou splněny ani výjimečné předpoklady přijetí ústavní stížnosti vymezené v ; uvedenou výjimku Ústavní soud aplikuje zdrženlivě, například v situaci, kdy by rozhodnutí podjatého soudce znamenalo uvržení stěžovatele do výkonu trestu odnětí svobody (srov. k tomu přiměřeně např. nález

sp. zn.

ze dne 31. 7. 2018).

8. Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle ustanovení pro nepřípustnost.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. prosince 2019

Jaromír Jirsa v. r.

soudce zpravodaj