Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1101/21

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem o ústavní stížnosti obchodní společnosti V. D. KUKA, a. s., sídlem Vinohradská 1789/40, Praha 2, zastoupené advokátkou Mgr. Barborou Gaveau, LL.M., sídlem Stroupežnického 525/20, Praha 5, proti sdělení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 14. dubna 2021 v řízení vedeném u téhož soudu pod sp. zn. , za účasti Obvodního soudu pro Prahu 1 jako účastníka řízení, a Magdaleny Šimkové, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatelka se ústavní stížností podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), doručenou Ústavnímu soudu dne 26. 4. 2021, domáhá zrušení sdělení Obvodního soudu pro Prahu 1 (dále jen "obvodní soud") o trvání nesouhlasu s pořizováním obrazového záznamu podle , o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů. Stěžovatelka tvrdí, že napadeným sdělením obvodního soudu došlo k porušení jejího práva na soudní ochranu podle d (dále jen ""), práva na veřejné projednání věci v soudním řízení podle y, jakož i k porušení a 3y a y. Současně navrhuje, aby Ústavní soud projednal její ústavní stížnost přednostně pro naléhavost věci podle , a to zejména s ohledem na nutnost chránit veřejný zájem na veřejném projednání věci.

2. Z ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že stěžovatelka požádala obvodní soud o souhlas s pořízením obrazových záznamů v soudních jednáních nařízených obvodním soudem v řízení vedeném pod sp. zn. . Sdělením obvodního soudu ze dne 31. 3. 2021 byla stěžovatelka informována, že soud nedává s odkazem na § 6 zákona o soudech a soudcích souhlas k pořízení obrazového záznamu. Stěžovatelka byla dále informována, že z jednání bude pořizován zvukový záznam. Bližší odůvodnění toto sdělení neobsahuje. Podáním ze dne 12. 4. 2021 stěžovatelka opět požádala o souhlas s pořizováním obrazových záznamů v průběhu soudních jednání. Ústavní stížností napadeným sdělením ze dne 14. 4. 2021 byla stěžovatelka, resp. její právní zástupkyně, informována o tom, že "nesouhlas soudu s pořízením obrazového záznamu nadále trvá", přičemž ten byl odůvodněn přípisem ze dne 31. 3. 2021. Současně obvodní soud uvedl, že ze soudního jednání je pořizován zvukový záznam, a že žádá právní zástupkyni stěžovatelky, aby ji poučila o chování v soudní síni a možnosti "udělení" pořádkové pokuty při úmyslném narušení průběhu soudního jednání.

3. Ústavní soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou ve věci splněny všechny procesní předpoklady meritorního posouzení ústavní stížnosti stanovené . Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána včas, oprávněnou stěžovatelkou, která byla účastnicí řízení, v němž bylo napadené rozhodnutí (sdělení) vydáno. Stěžovatelka je rovněž v souladu s až právně zastoupena advokátem. Při posouzení přípustnosti ústavní stížnosti podle a však dospěl k závěru, že je nepřípustná.

4. Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti jako prostředku k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod je její subsidiarita. Ta se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje ( ve spojení s ) a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud přistoupil k zásahu na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až tehdy, kdy příslušné orgány veřejné moci nejsou schopny protiústavní stav napravit. Řízení o ústavní stížnosti podle písm. d)y je vybudováno především na přezkumu věcí pravomocně skončených.

5. V usnesení ze dne 16. 12. 2019

sp. zn.

, kterým Ústavní soud odmítl pro nepřípustnost ústavní stížnost směřující proti sdělení soudu o nepovolení pořizování obrazového záznamu soudního jednání podle § 6 odst. 3 zákona o soudech a soudcích, soudce zpravodaj uvedl, že jde v zásadě o opatření předsedy senátu, jímž se upravuje vedení řízení. V té souvislosti Ústavní soud zdůraznil, že je nezbytné rozlišovat "právě kategorii tzv. dílčích procesních rozhodnutí (opatření), proti nimž zpravidla není ústavní stížnost přípustná, neboť se jimi řízení nekončí a stěžovatel má vždy možnost bránit se tvrzenému porušení svých základních práv podáním ústavní stížnosti proti konečnému rozhodnutí ve věci. Dříve podaná ústavní stížnost ... je pak hodnocena jako předčasná" neboť "ochranu základních práv stěžovatele nelze chápat odtrženě od práva či nároku, který v soudním řízení stěžovatel uplatňuje". K závěru o nepřípustnosti takové ústavní stížnosti dospěl Ústavní soud rovněž v usnesení ze dne 1. 3. 2016

sp. zn.

(U 3/80 SbNU 697).

6. Jelikož řízení ve věci nebylo skončeno a nebyly tak dosud vyčerpány všechny procesní prostředky k ochraně práv stěžovatelky, je ústavní stížnost nepřípustná podle . Má-li stěžovatelka za to, že se zákazem pořízení obrazového záznamu podle zákona o soudech a soudcích došlo k porušení jejích práv a zhoršení jejího procesního postavení, může své námitky uplatnit v dalším průběhu řízení, zejména v řízení o opravných prostředcích proti konečnému rozhodnutí (srov. usnesení ze dne 16. 12. 2019

sp. zn.

).

7. Ústavní soud současně neshledal, že by byly v dané věci splněny výjimečné předpoklady přijetí ústavní stížnosti vymezené v . Tyto Ústavní soud používá zdrženlivě, například v situaci, kdy by rozhodnutí podjatého soudce vedlo k uvržení stěžovatele do výkonu trestu odnětí svobody [přiměřeně např. nález ze dne 31. 7. 2018

sp. zn.

(N 129/90 SbNU 139)].

8. Na základě výše uvedených zjištění Ústavní soud soudcem zpravodajem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením ústavní stížnost odmítl jako nepřípustnou [ ]. K návrhu stěžovatelky, aby Ústavní soud projednal její ústavní stížnost přednostně jako naléhavou podle , uvádí Ústavní soud, že tak učinil fakticky.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 4. května 2021

JUDr. Radovan Suchánek, Ph.D., v. r.

soudce zpravodaj