Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 3546/19

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Kateřinou Šimáčkovou o ústavní stížnosti stěžovatele H - nábytek s.r.o., sídlem Uničovská 181/34, Šternberk, zastoupeného JUDr. Luborem Ludmou, advokátem, se sídlem Hanáckého pluku 1153/6, Olomouc, proti usnesení Okresního soudu v Olomouci č. j. -621 ze dne 2. září 2019, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, protože jím mělo být porušeno jeho právo na spravedlivý proces dle d (dále jen " ").

2. Z napadeného usnesení a ústavní stížnosti Ústavní soud zjistil, že napadeným usnesením v průběhu řízení o zaplacení částky 668 227,14 Kč k námitce žalovaného stěžovatele o podjatosti znaleckého u pro poměr k žalobkyni Agentuře ochrany přírody a krajiny České republiky Okresní soud v Olomouci rozhodl tak, že znalecký ústav Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, IČ 62156489, Zemědělská 3, 613 00 Brno, není vyloučen z projednávané věci. Znalecký ústav se k námitce podjatosti vyslovené stěžovatelem vyjádřil tak, že zpracovatel posudku Ing. Jiří Procházka zpracoval posudek nezávisle a objektivně na základě skutečností a informací uvedených ve spise a dlouholetých zkušeností. Otázky položené soudem byly zodpovězeny objektivně a odpovědi byly podloženy faktickými argumenty opírajícími se o platné normy. Znalecký ústav připustil, že existuje spolupráce mezi Mendelovou univerzitou v Brně a agenturou ochrany přírody. Předmětná spolupráce se nicméně týká pouze vědeckovýzkumných aktivit v oblasti péče o přírodu a krajinu, nikoli v oboru dřevařského inženýrství. Jedná se tedy o zcela odlišné předměty činnosti a týmy odborných pracovníků. Znaleckých ústavů s odborností v oblasti kompozitních materiálů na bázi dřeva a jejich vlastností je na území České republiky díky specifickému zaměření velice málo. Okresní soud v napadeném usnesení uvedl, že z ustálené judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že k vyloučení znalce může dojít teprve tehdy, když je evidentní, že jeho vztah k dané věci účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebude moci nebo nebude schopen nezávisle a nestranně provést odborné posouzení. V daném případě pak soud dospěl k závěru, že důvody pro vyloučení znaleckého u tu nejsou, neboť k naplnění požadované intenzity vztahu k žalobkyni ze strany znaleckého u nedošlo. Nelze přehlédnout skutečnost, že stěžovatel vznesl námitku podjatosti znaleckého u teprve poté, až byl znalecký posudek vypracován a jeho závěry pro něj nevyzněly příznivě.

3. Stěžovatel ve své ústavní stížnosti uvedl, že má pochyby o nestrannosti předmětného znaleckého u a že nemá žádný další prostředek k ochraně svého práva ohledně rozhodování o podjatosti znaleckého u. Stěžovatel se domnívá, že je součástí jeho práva na spravedlivý proces vyloučení znaleckého u a následné ustanovení nového znalce, u něhož by již nebyl důvod pochybovat o jeho nepodjatosti k účastníku řízení. S ohledem na existenci pochybností o nepodjatosti znaleckého u je stěžovatel přesvědčen, že došlo k zásahu do jeho práv na ústavní úrovni, neboť se domnívá, že má právo na posouzení věci nestranným a nezávislým znalcem a že na úrovní podústavního práva k vyloučení znalce postačuje, aby zde byly pochybnosti o jeho nepodjatosti.

4. Podle Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítne návrh, je-li nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak. Podle ve znění je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ). Pojmovým znakem institutu ústavní stížnosti je tedy její subsidiarita, jež se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech dostupných procesních prostředků k ochraně práva stěžovatele. Ústavní soud je tak v rámci řízení o ústavní stížnosti mimo jiné oprávněn rozhodovat zásadně jen o rozhodnutích "konečných". Jako nepřípustné proto opakovaně odmítá ústavní stížnosti v případech, kdy existuje pravomocné rozhodnutí soudu, jímž však nebyla věc ukončena, nýbrž vrácena soudu či jinému státnímu orgánu k dalšímu řízení [srov. například usnesení

sp. zn.

ze dne 30. 3. 2006 (U 4/40 SbNU 781), usnesení

sp. zn.

ze dne 22. 7. 2008, usnesení

sp. zn.

ze dne 7. 11. 2012 či usnesení

sp. zn.

ze dne 28. 8. 2013; všechna rozhodnutí Ústavního soudu citovaná v tomto usnesení jsou dostupná také na http://nalus.usoud.cz].

5. Ústavní soud ve své již konstantní judikatuře obdobně přistupuje i k rozhodnutím, jimiž je v průběhu soudního řízení rozhodnuto o nepodjatosti soudce. Ústavní soud v těchto případech vychází z toho, že řízení ve věci doposud neskončilo (viz např. usnesení

sp. zn.

ze dne 19. 3. 2015,

sp. zn.

ze dne 16. 3. 2016,

sp. zn.

ze dne 28. 7. 2016,

sp. zn.

ze dne 15. 6. 2016,

sp. zn.

ze dne 19. 1. 2016,

sp. zn.

ze dne 5. 12. 2016 či

sp. zn.

ze dne 10. 5. 2016). K obdobnému závěru Ústavní soud dospívá i v případě podjatosti ustanoveného znaleckého u.

6. Případně vadné posouzení námitky podjatosti mohou totiž příslušné orgány napravit v průběhu řízení; teprve po skončení celého řízení může být Ústavní soud povolán ke kontrole jejich postupu. Vydáním rozhodnutí o námitce podjatosti řízení ve věci samé nekončí a stěžovateli jsou nadále k dispozici procesní prostředky, kterými je tvrzené pochybení napravitelné. Možnost namítat podjatost příslušného znalce zůstává zachována i nadále. Návrh byl proto Ústavnímu soudu podán předčasně a je nepřípustný.

6. Ústavní soud tak shrnuje, že s ohledem na skutečnost, že řízení ve věci nebylo skončeno napadeným rozhodnutím, ale stále běží, nedošlo dosud k vyčerpání všech procesních prostředků k ochraně práv stěžovatele, a podaná ústavní stížnost je proto nepřípustná podle ; v dané věci nejsou splněny ani výjimečné předpoklady přijetí ústavní stížnosti vymezené v . Ústavní soud přitom zdůrazňuje, že jeho stávající rozhodnutí stěžovatele fakticky nijak nepoškozuje. Nic mu totiž nebrání v podání případné nové ústavní stížnosti poté, co bude řízení v civilním soudnictví skončeno, pokud s jeho výsledkem nebude souhlasit a bude pociťovat újmu na svých základních právech a svobodách v důsledku pochybení obecných soudů s možným vlivem na výsledek řízení.

7. Vzhledem k závěru o nepřípustnosti podané ústavní stížnosti postupoval Ústavní soudu podle a ústavní stížnost rozhodnutím soudkyně zpravodajky odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. listopadu 2019

Kateřina Šimáčková, v. r.

soudkyně zpravodajka