Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 3497/19

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským o ústavní stížnosti stěžovatele Mgr. Václava Voříška, advokáta, sídlem Ledčická 649/15, Praha-Dolní Chabry, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. září 2019 č. j. -49 a rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 20. listopadu 2018 č. j. -101, za účasti Nejvyššího správního soudu a Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích, jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní soud obdržel dne 30. 10. 2019 návrh stěžovatele na zahájení řízení o ústavní stížnosti dle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), kterým se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že jimi bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na osobní čest a pověst. Stěžovatel předložil soudu rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti a požádal o odročení jednání, ale soud jeho žádosti nevyhověl a požadoval aktuální lékařskou zprávu o jeho zdravotním stavu, tím nedůvodně zpochybnil jeho důvěryhodnost a zasáhl do jeho ústavně zaručených práv.

2. Podstatou řízení před obecnými soudy byla právní věc Jiřího Čermáka (dále též "žalobce"), kterého stěžovatel jako advokát zastupoval v předcházejícím řízení. Magistrát města Pardubic rozhodnutím ze dne 18. 11. 2016 č. j. OSA/P-203/16-D/16 uznal Jiřího Čermáka vinným ze spáchání správního deliktu podle , o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, neboť porušil povinnost vyplývající z a téhož zákona. Krajský úřad Pardubického kraje rozhodnutím ze dne 16. 2. 2017 č. j. KrÚ 14068/2017/ODSH/12 odvolání žalobce zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Krajský soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích (dále jen "krajský soud") žalobu zamítl rozsudkem ze dne 20. 11. 2018 č. j. -101. Následnou kasační stížnost žalobce Nejvyšší správní soud zamítl jako nedůvodnou rozsudkem ze dne 13. 9. 2019 č. j. -49.

3. Dříve, než se Ústavní soud může zabývat věcnou stránkou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje všechny náležitosti požadované . Podle je ústavní stížnost podle písm. d) y oprávněna podat fyzická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Podle soudce zpravodaj návrh odmítne, je-li podán někým zjevně neoprávněným.

4. Stěžovatel v posuzovaném řízení nebyl účastníkem tohoto řízení a rozhodnutí obecných soudů nelze považovat ani za jiný zásah orgánu veřejné moci. Stěžovatel tak nemůže u Ústavního soudu napadat rozhodnutí, které vzešlo v řízení, jehož nebyl účastníkem (srov. např. usnesení ze dne 10. 10. 2019

sp. zn.

; usnesení ze dne 21. 10. 2019

sp. zn.

; usnesení ze dne 9. 8. 2019

sp. zn.

; usnesení ze dne 26. 8. 2019

sp. zn.

; usnesení ze dne 9. 10. 2019

sp. zn.

a jiné; citovaná rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz).

5. Stěžovatel, jako právní zástupce žalobce, brojí proti tomu, že krajský soud nevyhověl jeho žádosti o odročení jednání a požadoval aktuální lékařskou zprávu o jeho zdravotním stavu, tím měl nedůvodně zpochybnit jeho důvěryhodnost a zasáhnout do jeho ústavně zaručených práv. Krajský soud řádně předvolal žalobce i stěžovatele k jednání dne 24. 10. 2018, vzhledem k tomu, že stěžovatel na jednání nezajistil substituci jiného právního zástupce a ani netvrdil, že žalobce trval na jeho osobní účasti na soudním jednání, krajský soud jednal v jejich nepřítomnosti. Žalobce se k jednání bez omluvy nedostavil a krajský soud vyhodnotil žádost stěžovatele o odročení za nedostatečně konkrétní a důvodnou. Za daného stavu tak Ústavní soud musí konstatovat, že nevyhověním žádosti o odročení jednání nemohlo dojít k zásahu do ústavně zaručených práv a svobod stěžovatele (srov. usnesení ze dne 11. 11. 2009

sp. zn.

).

6. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh stěžovatele podle odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. listopadu 2019

Pavel Rychetský v. r.

soudce zpravodaj