Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1105/18

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem o ústavní stížnosti stěžovatelů 1. Jakuba Konečného a 2. Jindřišky Konečné, které právně zastupuje JUDr. Zborov Dvořák, advokát, se sídlem Tyršova 1835/13, Praha 2, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. ledna 2018 č. j. -90 a usnesení Okresního soudu v Třebíči ze dne 16. listopadu 2017 č. j. -39, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 27. března 2018, se stěžovatelé podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), domáhali zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí. Podle tvrzení stěžovatelů bylo napadenými rozhodnutími porušeno jejich právo na spravedlivý proces podle d a y (dále jen " ").

2. V právní věci žalobkyně Adriány Košecké proti žalovaným stěžovatelům o určení, že darovací smlouva ze dne 30. listopadu 2016 je neplatná, Okresní soud v Třebíči usnesením ze dne 16. listopadu 2017 č. j. -39 podle ustanovení řízení přerušil do doby pravomocného skončení řízení vedeného u Okresního soudu v Třebíči pod spisovou značkou 13EVC 1/2017, v jehož rámci je řešena otázka existence souvisejícího závazku prvého stěžovatele vůči žalobkyni. K odvolání podanému stěžovateli Krajský soud v Brně usnesením ze dne 30. ledna 2018 č. j. -90 usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

3. Dříve než Ústavní soud přistoupí k meritornímu projednání ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny formální náležitosti stanovené .

4. Podle ustanovení Ústavní soud usnesením odmítne návrh, je-li nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ).

5. Pojmovým znakem institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita, jež se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech dostupných procesních prostředků k ochraně práva stěžovatele. Ústavní soud je tak v rámci řízení o ústavní stížnosti mimo jiné oprávněn rozhodovat zásadně jen o rozhodnutích pravomocných, a to i ve smyslu "konečných". Jako nepřípustné proto opakovaně odmítá ústavní stížnosti v případech, kdy existuje pravomocné rozhodnutí soudu, jímž však nebyla věc ukončena [srov. např. usnesení ze dne 30. března 2006

sp. zn.

(U 4/40 SbNU 781), ze dne 22. července 2008

sp. zn.

, ze dne 7. listopadu 2012

sp. zn.

, ze dne 28. srpna 2013

sp. zn.

].

6. V ustanovení je založena výjimka z principu subsidiarity ústavní stížnosti. Podle písm. a) tohoto ustanovení, Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když není splněna podmínka předchozího vyčerpání všech dostupných procesních prostředků k ochraně stěžovatelova práva, jestliže stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, došlo. Podle ustálené judikatury Ústavního soudu přitom citované ustanovení, jako výjimku z obecného principu, je třeba vykládat restriktivně; navíc uplatnění této výjimky je zpravidla vyloučeno v situacích, kdy sice existuje pravomocné rozhodnutí, ale řízení před obecnými soudy v dané věci ještě není definitivně skončeno, kupříkladu v případě přerušení řízení do doby pravomocného skončení jiného řízení. Právě taková situace přitom nastala i v nyní projednávaném případě, kdy jsou ústavní stížností napadena rozhodnutí, na základě kterých bylo řízení přerušeno. Usnesení o přerušení řízení je rozhodnutím procesní povahy, to jest nikoli rozhodnutím ve věci samé, a jako takové zpravidla ani není způsobilé zasáhnout do ústavně zaručených práv. Podle názoru Ústavního soudu nelze v této fázi řízení konstatovat zásah do ústavně zaručených práv stěžovatelů a tím de facto předjímat, jaký bude další postup soudu v dané věci (srov. usnesení ze dne 13. prosince 2017

sp. zn.

či usnesení ze dne 30. května 2017

sp. zn.

). Podaná ústavní stížnost byla proto shledána nepřípustnou ve smyslu ustanovení .

7. Z uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle ustanovení jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. dubna 2018

David Uhlíř v. r.

soudce zpravodaj