Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 ICdo 90/2025

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobkyně JUDr. Věry Sedloňové, Ph.D., se sídlem v Praze 3, Sudoměřská 46, PSČ 130 00, jako insolvenční správkyně dlužníka Merrint s. r. o., zastoupené JUDr. Jaroslavou Povovou, advokátkou, se sídlem v Lysé nad Labem, Husovo náměstí 175/17, PSČ 289 22, proti žalovanému J. V., zastoupenému Mgr. Květoslavou Křenkovou, advokátkou, se sídlem v Písku, Fráni Šrámka 136, PSČ 397 01, o odpůrčí žalobě, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. , jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka Merrint s. r. o., se sídlem v Písku, Pražská 370, PSČ 397 01, identifikační číslo osoby 26 03 36 23, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. KSCB , o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 18. června 2024, č. j. , -87 ( ), takto:

Odůvodnění:

Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen „insolvenční soud“) rozsudkem ze dne 15. května 2023, č. j. -58, určil, že převody finančních prostředků z (označeného) účtu dlužníka (Merrint s. r. o.) na (označený) účet žalovaného (J. V.) dne 18. května 2021 ve výši 127.000,- Kč, dne 19. května 2021 ve výši 239.000,- Kč, dne 20. května 2021 ve výši 217.000,- Kč a dne 21. května 2021 ve výši 28.000,- Kč, jsou vůči věřitelům dlužníka neúčinné (výrok I.), uložil žalovanému, aby vydal do majetkové podstaty dlužníka (celkovou) částku 611.000,- Kč (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení a o poplatkové povinnosti žalovaného (výroky III. a IV.).

Vrchní soud v Praze k odvolání žalovaného rozsudkem ze dne 18. června 2024, č. j. , -87 ( ), potvrdil rozsudek insolvenčního soudu (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

Odvolací soud – cituje , , , , , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), a , , a odkazuje na (označenou) judikaturu Nejvyššího soudu – ve shodě s insolvenčním soudem uzavřel, že právní jednání dlužníka (převody peněžních prostředků na účet žalovaného), jimiž dlužník zvýhodnil žalovaného na úkor věřitele M & V spol. s r. o., jsou neúčinná ( a ). Současně neshledal opodstatněnou výhradu žalovaného ohledně původu peněz „připsaných“ na účet dlužníka (a následně převedených na účet žalovaného).

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, které má za přípustné ( , – dále jen „ “) k řešení právní otázky dosud (podle jeho názoru) Nejvyšším soudem nezodpovězené, zda zvýhodňujícím (a tedy neúčinným) „úkonem“ může být hrazení jinak nesporného závazku dlužníkem, který je v době plnění objektivně po splatnosti, avšak z prostředků získaných dlužníkem výlučně za účelem tohoto úkonu od třetí osoby, který však majetkovou podstatu dlužníka fakticky neovlivňuje.

Dovolatel poukazuje na skutkové poměry projednávané věci, přičemž nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu o „ochuzení“ majetkové podstaty dlužníka o pohledávku za společností Jiří Veselý s. r. o. (dále jen „společnost J. V.“); odůvodnění napadeného rozhodnutí hodnotí jako zcela nedostatečné a lakonické.

Požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení.

Dovolání žalovaného, které mohlo být přípustné jen podle , Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné podle a 2

Učinil tak proto, že právní posouzení věci odvolacím soudem je (obecně) v souladu se závěry formulovanými Nejvyšším soudem v rozsudku ze dne 27. února 2014, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 60/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, v rozsudcích ze dne 28. února 2018, sen. zn. , a ze dne 16. října 2018, sen. zn. , jakož i v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. dubna 2023, sen. zn. , uveřejněném pod číslem 33/2024 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Srov. dále ve vazbě na výklad např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 30. června 2016, sen. zn. , ze dne 28. března 2024, sen. zn. , a ze dne 30. září 2024, sen. zn. , uveřejněné pod čísly 117/2017, 12/2025 a 46/2025 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Dále dovolatel nepřípustně polemizuje s právním posouzením věci, vycházeje z jiného, než soudy zjištěného skutkového stavu (srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. února 2011, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 108/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, včetně tam zmíněného odkazu na nález Ústavního soudu ze dne 6. ledna 1997, sp. zn. , jakož i nález Ústavního soudu ze dne 26. září 2017, sp. zn. ).

Přitom ani Nejvyšší soud nemá žádné pochybnosti o tom, že v poměrech projednávané věci nenastala situace (skutkově) předestřená dovolatelem, nýbrž šlo o stav, kdy žalovaný převedl na účet společnosti J. V., jejímž byl jediným společníkem a jednatelem, celkem částku 611.000,- Kč, aby odvrátil její úpadek, tato společnost peněžní prostředky použila k úhradě dluhu, který měla vůči dlužníku (jehož jediným společníkem a jednatelem byl opět žalovaný), přičemž dlužník peněžní prostředky okamžitě převedl zpět na účet žalovaného na úhradu svého dluhu vůči němu. Jinak řečeno, výsledkem těchto finančních transakcí byl zánik pohledávky dlužníka za společností J. V. (zaplacením) a (následný) zánik pohledávky žalovaného za dlužníkem (opět zaplacením); majetek dlužníka byl ve výsledku (bez náhrady) „ochuzen“ o peněžní prostředky ve výši 611.000,- Kč, které mohly být použity k poměrnému uspokojení věřitelů, a žalovaný byl zvýhodněn na úkor věřitele (M & V spol. s r. o.).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn , a , když Nejvyšší soud dovolání žalovaného odmítl a žalobkyni podle obsahu spisu náklady dovolacího řízení nevznikly.

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. 7. 2025

JUDr. Petr Gemmel

předseda senátu