Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1961/15

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Jana Musila (soudce zpravodaje) a soudců Jana Filipa a Jaromíra Jirsy ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky: Hlavní město Praha, adresa: Mariánské nám. 2, 110 00 Praha 1, zastoupené JUDr. Janem Mikšem, advokátem se sídlem Na Slupi 15, 128 00 Praha 2, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. dubna 2015 č. j. -184, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. května 2013 č. j. -156 a proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 25. května 2012 č. j. -98, za účasti A) Nejvyššího soudu, B) Městského soudu v Praze a C) Obvodního soudu pro Prahu 4, jako účastníků řízení a za účasti 1) Ing. Martina Výborného, zastoupeného Mgr. Alešem Buriánkem, advokátem se sídlem Vodičkova 33, 110 00 Praha 1, 2) Kláry Hanouskové, zastoupené JUDr. Zuzanou Šafránkovou, advokátkou se sídlem Trojická 20, 128 00 Praha 2, 3) Marka Stibrala a 4) Ing. Petra Výborného, zastoupeného Mgr. Alešem Buriánkem, advokátem se sídlem Vodičkova 33, 110 00 Praha 1, jako vedlejších účastníků řízení, o doplnění nálezu Ústavního soudu ze dne 11. července 2017

sp. zn.

, takto:

A. Do výrokové části nálezu Ústavního soudu ze dne 11. července 2017 sp. zn. se doplňuje výrok tohoto znění: "III. Ve zbytku se ústavní stížnost odmítá."B. Do bodu 47 odůvodnění citovaného nálezu se doplňuje věta tohoto znění: "Ve zbývající části ústavní stížnost odmítl [ ]."

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností ze dne 1. 7. 2015 se stěžovatelka hlavní město Praha (dále jen (stěžovatelka") domáhala zrušení všech v záhlaví tohoto usnesení označených rozhodnutí obecných soudů a to v celém rozsahu těchto rozhodnutí, tedy včetně výroků o nákladech řízení. Je třeba konstatovat, že stěžovatelka proti výrokům rozhodnutí obecných soudů o nákladech řízení nebrojila v ústavní stížnosti žádnou ústavněprávní argumentací.

2. Ústavní soud nálezem ze dne 11. července 2017

sp. zn.

ústavní stížnosti vyhověl a zrušil ty výroky napadených rozhodnutí obecných soudů, jimiž bylo v meritu věci rozhodnuto o sporném vlastnictví předmětných pozemků.

3. Ústavní soud opomněl ve svém nálezu ze dne 11. července 2017 rozhodnout o té části ústavní stížnosti, kterou stěžovatelka napadala výroky rozhodnutí obecných soudů o nákladech řízení.

4. Přípisem ze dne 11. 3. 2018 stěžovatelka navrhla, aby Ústavní soud vydal opravné usnesení, jímž bude doplněno znění druhého výroku citovaného nálezu Ústavního soudu tak, že se nálezem ruší nejen meritorní výroky napadených rozhodnutí obecných soudů, nýbrž též výroky o nákladech řízení.

5. Za daného procesního stavu neshledal Ústavní soud důvod pro vydání opravného rozhodnutí ve smyslu ust. , jak navrhuje stěžovatelka.

6. Existuje však důvod pro vydání doplňujícího rozhodnutí podle , jímž Ústavní soud rozhodne o části předmětu řízení, tj. o části ústavní stížnosti, týkající se rozhodnutí obecných soudů o nákladech řízení.

7. V té části, v níž stěžovatelka v ústavní stížnosti navrhuje zrušení napadených rozhodnutí obecných soudů o nákladech řízení, je ústavní stížnost návrhem zjevně neopodstatněným [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen " "].

8. Ústavní soud se ve své dřívější judikatuře opakovaně zabýval rozhodováním obecných soudů o náhradě nákladů řízení a jeho reflexí z hlediska zachování práva na spravedlivý proces, a opakovaně k otázce náhrady nákladů řízení konstatoval, že tato problematika (odpovídající procesní nároky či povinnosti) zpravidla nemůže být předmětem ústavní ochrany, neboť samotný spor o náhradu nákladů řízení, i když se může citelně dotknout některého z účastníků řízení, obvykle nedosahuje intenzity zakládající porušení základních práv a svobod (srov. např.

sp. zn.

,

sp. zn.

,

sp. zn.

). Podrobnější argumentace je obsažena např. v usneseních

sp. zn.

,

,

,

,

,

,

a dalších, dostupných na webových stránkách http://nalus.usoud.cz. V posuzovaném případě neshledává Ústavní soud žádné mimořádné okolnosti, které by svědčily o porušení stěžovatelčiných základních práv a které by měly být důvodem k odklonu od ustálené judikatury Ústavního soudu.

9. Ostatně stěžovatelka sama ve svém přípise ze dne 11. 3. 2018 uvádí, že "nenapadá protiústavnost těchto nákladových výroků, resp. netvrdí, že by těmito výroky byla porušena její základní práva". Za této situace není úkolem Ústavního soudu, aby sám iniciativně vyhledával důvody pro kasaci nákladových výroků.

10. Aby Ústavní soud předešel potenciálnímu riziku nesprávné interpretace toho, jak bylo rozhodnuto o všech částech podané ústavní stížnosti, přikročil k doplnění shora uvedeného výroku původně vydaného nálezu a k doplnění odůvodnění nálezu ve věci

sp. zn.

.

11. Učinil tak usnesením, vydaným za použití ust. , ve spojení s ustanovením per analogiam.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. března 2018

Jan Musil v. r.

předseda senátu