Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 3000/21

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o ústavní stížnosti stěžovatele Mgr. Václava Voříška, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. -511 ze dne 31. 8. 2021, rozsudku Městského soudu v Praze č. j. -465 ze dne 2. 5. 2019 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 č. j. -392 ze dne 5. 11. 2018, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní soud obdržel dne 8. 11. 2021 ústavní stížnost stěžovatele proti v záhlaví citovaným rozhodnutím s tím, že ji doplní ve lhůtě 7 dnů. Dne 15. 11. 2021 obdržel Ústavní soud podání stěžovatele označené jako "prvotní doplnění ústavní stížnosti", ve kterém stěžovatel sdělil pouze to, že podstatou jeho ústavní stížnosti je, že byl na pracovišti hrubě slovně napaden výroky, a přestože věc je důkazně podložená, nebyl v soudním řízení na ochranu osobnosti úspěšný. V tom spatřuje porušení svých ústavně zaručených práv. Stěžovatel závěrem uvedl, že ústavní stížnost doplní co nejdříve, jakmile mu to pracovní vytíženost dovolí.

2. Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje náležitosti stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Nejsou-li tyto náležitosti splněny, je stěžovatel zpravidla vyzván k odstranění vad v určené lhůtě.

3. V souladu s ve spojení s je třeba v návrhu na zahájení řízení pravdivě vylíčit rozhodující skutečnosti, příp. označit důkazy, jichž se navrhovatel dovolává, tedy předestřít konkrétní ústavněprávní argumentaci, v čem spatřuje zásah do ústavně zaručených základních práv nebo svobod. Tato rekapitulace musí obsahovat úplné vylíčení skutkových i právních aspektů věci. Současně musí být v návrhu uvedení toho, čeho se navrhovatel domáhá (tzv. petit). Stěžovatelovo podání právě uvedené základní zákonné požadavky na projednání jeho návrhu nenaplňuje.

4. Smyslem výzvy a stanovení lhůty podle ustanovení je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách řízení pro projednání věci před Ústavním soudem; teprve poté, nepodaří-li se nedostatek podání odstranit, jsou vyvozeny vůči stěžovateli nepříznivé procesní důsledky v podobě odmítnutí ústavní stížnosti. Lze-li však vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli vědomí o náležitostech kvalifikovaného podání, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým.

5. Náležitého poučení se stěžovateli dostalo opakovaně v řadě řízení; stěžovatel podal již mnoho ústavních stížností trpících stejnými vadami a byl o této skutečnosti, jakož i případných následcích neodstranění vytčených vad, v minulosti opakovaně poučen (naposledy viz usnesení

sp. zn.

ze dne 14. 4. 2020). Ústavní soud tedy nemá pochybnosti o řádném seznámení navrhovatele se zákonnými požadavky na řízení před Ústavním soudem. Pro neefektivnost dalšího poučování Ústavní soud návrh odmítl na základě přiměřené aplikace (stejně viz např. usnesení

sp. zn.

ze dne 27. 4. 2020 nebo usnesení

sp. zn.

ze dne 27. 5. 2021).

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. prosince 2021

Jaromír Jirsa v. r.

soudce zpravodaj