Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 3693/2019

33 Cdo 3693/2019-511

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce V. V., bytem XY, proti žalovaným 1) České republice – Ministerstvu vnitra, Praha 7, Nad Štolou 936/3, a 2) E. K., bytem XY, zastoupené Mgr. Petrem Vodehnalem, advokátem se sídlem v Praze 5, Viktora Huga 377/4, o návrhu na obnovu řízení a o žalobě pro zmatečnost, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 5. 2019, č. j. -465, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Obvodní soud pro Prahu 7 (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 5. 11. 2018, č. j. -392, zamítl žalobu pro zmatečnost proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 11. 10. 2016, č. j. -70, a žalobu na obnovu řízení proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 11. 10. 2016, č. j. -70, a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 2. 2017, č. j. -217, a rozhodl o náhradě nákladů řízení účastníků.

Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 2. 5. 2019, č. j. -465, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce (dále též „dovolatel“) dovolání, které má za přípustné podle , neboť podle jeho přesvědčení rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení právních otázek, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly řešeny. Za takové považuje otázky, zda:

- měl věc v prvním stupni projednávat samosoudce nebo senát,- žalobu projednali zákonní soudci, jestliže se tak stalo na základě „nedostatečně vypracovaného“ rozvrhu práce Městského soudu v Praze,- návrhem na obnovu řízení se lze domáhat odstranění nesouladu mezi identifikací druhé žalované co do jejího bydliště,- při doplnění návrhu na obnovu řízení má soud návrhu žalobce přiřadit novou spisovou značku a vyzvat žalobce k zaplacení dalšího soudního poplatku z návrhu na obnovu řízení anebo založit do spisu o původním návrhu na povolení obnovy řízení a nový návrh na povolení obnovy řízení zamítnout.

Obě žalované navrhly, aby dovolací soud dovolání odmítl, případně zamítl.

Nejvyšší soud projednal dovolání podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 , dále opět jen „ “).

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Může-li být dovolání přípustné jen podle , musí dovolatel vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nestačí pouhá citace ustanovení (či jeho části).

Podle věty první lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Podle přípustnost dovolání ( až 238a) je oprávněn zkoumat jen dovolací soud; ustanovení a 2 tím nejsou dotčena.

Dovolací soud je při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu vázán uplatněným dovolacím důvodem (srovnej větu první ); vyplývá z toho mimo jiné, že při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázek, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny, a zda je tedy dovolání podle přípustné, může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil.

Má-li dovolatel za to, že jeho dovolání je přípustné, neboť spočívá na řešení otázek dosud nevyřešených v rozhodovací činnosti dovolacího soudu (žalobu měl projednat senát a nikoli samosoudce [otázky ad 1) a ad 2) dovolání], činí tak na základě vlastní skutkové verze. Prosazuje závěr, žejeho původní žaloba (popř. její následné doplnění) obsahovala tvrzení o jeho postavení jako tzv. whistleblowera (tj. osoby, která poukazovala na nedostatky na pracovišti a následně byla podrobena šikanování, tj. diskriminačnímu jednání zaměstnavatele), oproti skutkovému závěru odvolacího soudu (žaloba obsahovala pouze tvrzení o zásahu do osobnostních práv dovolatele), tzn. procesně neregulérním způsobem; uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu totiž není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud.

Otázka, na jejímž řešení rozhodnutí odvolacího soudu nezávisí, přípustnost dovolání založit nemůže (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2013, sen zn. , ze dne 27. 4. 2015, sp. zn. , a ze dne 31. 8. 2015, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 9. 2015, sp. zn. , ústavní stížnost proti němu podanou Ústavní soud usnesením ze dne 28. 1. 2016, sp. zn. , odmítl). Pro rozhodnutí odvolacího soudu nebyly určující (rozhodující) otázky, zda se lze návrhem na obnovu řízení domáhat odstranění nesouladu mezi identifikací druhé žalované bydlištěm (viz a 2 ) ve smyslu nezaměnitelnosti účastníků řízení, a zda při doplnění návrhu na obnovu řízení má soud návrhu žalobce přiřadit novou spisovou značku a vyzvat žalobce k zaplacení dalšího soudního poplatku z návrhu na obnovu řízení anebo založit do spisu o původním návrhu na povolení obnovy řízení a nový návrh na povolení obnovy řízení zamítnout; pro řešení těchto otázek tak nemůže být dovolání přípustné.

Pro úplnost – mimo důvod, který vedl k odmítnutí dovolání – nutno uvést, že uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud, a že samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení ) nelze úspěšně napadnout dovolacím důvodem podle

Nepřípustné dovolání Nejvyšší soud odmítl ( ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou oprávněné podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 31. 8. 2021

JUDr. Václav Duda předseda senátu