Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2448/21

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o ústavní stížnosti stěžovatelky IMMO Slaný a. s., se sídlem v Praze 5, Ostrovského 253/3, zastoupené JUDr. Miroslavem Maškem, advokátem se sídlem v Praze 2, Karlovo náměstí 319/3, proti usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. -49 ze dne 23. 6. 2021 a usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. -44 ze dne 1. 6. 2021, za účasti Vrchního soudu v Praze a Krajského soudu v Českých Budějovicích, jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví citovaných usnesení, neboť je přesvědčena, že jimi bylo porušeno její právo na spravedlivý proces podle d a Úmluvy o ochraně lidských práv.

2. Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen "krajský soud") výrokem I napadeného usnesení zastavil insolvenční řízení ve věci stěžovatelky a výrokem II rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Insolvenční řízení bylo krajským soudem zastaveno, neboť insolvenční navrhovatelka - BOHEMIA SILVER s. r. o., se sídlem v Praze 1, Opletalova 1015/55 - vzala svůj insolvenční návrh zpět. Proti citovanému usnesení krajského soudu brojila stěžovatelka odvoláním. Vrchní soud v Praze (dále jen "odvolací soud") napadeným usnesením předmětné odvolání proti výroku I odmítl podle a c) z důvodu, že stěžovatelka není k podání odvolání oprávněna, protože podle a 4 , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), ve znění pozdějších předpisů, je osobou oprávněnou k podání odvolání pouze insolvenční navrhovatel. Odvolací soud dále potvrdil výrok II rozhodnutí krajského soudu a současně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

3. Stěžovatelka v obsáhlé ústavní stížnosti tvrdí, že v důsledku napadeného usnesení odvolacího soudu insolvenční řízení stěžovatelky projednal a rozhodl soudce JUDr. Ing. Zdeněk Strnad, Ph.D., MPA, o jehož nepodjatosti lze důvodně pochybovat, a že se odvolací soud nevypořádal s jediným odvolacím důvodem spočívajícím v argumentaci stěžovatelky o podjatosti soudce. Přímo ve vztahu k usnesení krajského soudu nenamítá stěžovatelka nic.

4. Dříve než lze přistoupit k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda jsou k jejímu projednání dány podmínky stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Ústavní stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou a řádně zastoupenou advokátem v souladu s . Dále se Ústavní soud zabýval její přípustností ve smyslu téhož zákona.

5. Podle ve spojení s je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (vyjma návrhu na obnovu řízení). Ústavní stížnost je tak založena na zásadě její subsidiarity k jiným zákonným procesním prostředkům. To znamená, že ústavní stížnost je třeba pojímat jako krajní prostředek k ochraně práva, který nastupuje teprve tehdy, není-li možná náprava postupy před jinými orgány veřejné moci, tedy pokud byly vyčerpány všechny zákonné procesní prostředky obrany.

6. Podle může účastník žalobou pro zmatečnost napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání. Ústavní stížnost, která směřuje proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo v občanském soudním řízení odmítnuto odvolání stěžovatele, je nepřípustná podle , jestliže stěžovatel proti tomuto rozhodnutí neuplatnil žalobu pro zmatečnost. Účastník, jehož odvolání bylo odmítnuto, totiž disponuje podle procesním prostředkem, na jehož základě může nechat přezkoumat, zda závěr odvolacího soudu, že odvolání muselo být odmítnuto, je v souladu se zákonem, potažmo s ústavním pořádkem [viz stanovisko pléna sp. zn. ze dne 16. 12. 2008 (ST 26/51 SbNU 839; 79/2009 Sb.)].

7. Stěžovatelčino odvolání odvolací soud v projednávané věci odmítl podle Stěžovatelka tedy mohla podat proti napadenému usnesení žalobu pro zmatečnost, avšak neučinila tak. V ústavní stížnosti sice stěžovatelka tvrdí, že žaloba pro zmatečnost je s ohledem na rozsah procesních vad v daném případě mimořádným opravným prostředkem nepřípustným a že naopak ústavní stížnost je prostředkem způsobilým odstranit všechny namítané vady, takovému závěru však Ústavní soud přisvědčit nemůže. Je to právě žaloba pro zmatečnost, jež slouží k nápravě vad spočívajících v porušení základních principů ovládajících řízení před soudem. Jak uvádí sama stěžovatelka, podstatou celé její stížnostní námitky je, že v insolvenčním řízení měl rozhodovat soudce, o jehož nestrannosti lze přinejmenším pochybovat. Skutečnost, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce je důvodem zmatečnosti řízení podle , pro který je možné žalobu pro zmatečnost podat.

8. Lze tedy uzavřít, že stěžovatelka všechny dostupné procesní prostředky k ochraně jejích práv nevyčerpala (obdobně viz např. usnesení

sp. zn.

ze dne 29. 8. 2017, usnesení

sp. zn.

ze dne 12. 12. 2018 nebo usnesení

sp. zn.

ze dne 24. 5. 2021; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz). Pro úplnost je třeba dodat, že stěžovatelka se v ústavní stížnosti nedovolává postupu podle a ani Ústavní soud samotný nezjistil žádné okolnosti, jež by mohly svědčit pro naplnění podmínek tohoto zákonného ustanovení. Ústavní stížnost je proto proti napadeným rozhodnutím nepřípustná.

9. Z výše uvedených důvodů soudce zpravodaj odmítl ústavní stížnost podle ve spojení s jako nepřípustný návrh.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. září 2021

Jaromír Jirsa v. r.

soudce zpravodaj