Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 2426/21

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Kateřinou Šimáčkovou o ústavní stížnosti stěžovatele R. Š., zastoupeného Mgr. Markem Fikrem, advokátem se sídlem Příkop 27/2a, Brno, proti postupu Okresního soudu v Břeclavi ze dne 16. 7. 2021 ve věci vedené pod sp. zn. , spočívajícímu v neschválení dohody o vině a trestu, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatel ústavní stížností napadá v záhlaví označený postup Okresního soudu v Břeclavi pro tvrzený zásah do svého základního práva na spravedlivý proces zaručeného a d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Z ústavní stížnosti a jejích příloh Ústavní soud zjistil, že proti stěžovateli je u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. vedeno trestní řízení. V rámci hlavního líčení dne 16. 7. 2021 státní zástupce navrhl schválení dohody o vině a trestu sjednané se stěžovatelem jakožto obžalovaným. Rozhodující samosoudkyně tuto dohodu o vině a trestu neschválila, neboť navržené tresty považovala za nepřiměřené. Stěžovatel reagoval podáním stížnosti. K tomu samosoudkyně uvedla, že další procesní postup bude takový, že bude pokračovat hlavní líčení, neboť neschválení dohody o vině a trestu bylo učiněno formou opatření a nejedná se o rozhodnutí, tudíž stížnost nesměřuje proti žádnému rozhodnutí a není důvod spis předkládat nadřízenému soudu k rozhodnutí o stížnosti.

3. Stěžovatel v ústavní stížnosti namítá, že neschválení dohody o vině a trestu v hlavním líčení je rozhodnutím, které má být vydáno ve formě usnesení a proti němuž je přípustná stížnost. Okresní soud nevydal usnesení s řádným odůvodněním a nepředložil stěžovatelovu stížnost nadřízenému krajskému soudu. Stěžovatel má tudíž za to, že mu okresní soud znemožnil zákonem garantovaný přístup k soudu druhé instance a porušil jeho právo na spravedlivý proces. Dále stěžovatel podotýká, že v jeho případě okresnímu soudu ani nepříslušelo do sjednané dohody o vině a trestu jakkoli zasahovat.

4. Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda ústavní stížnost splňuje procesní podmínky k věcnému posouzení, tedy zda vyhovuje požadavkům , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Dospěl k závěru, že ústavní stížnost je nepřípustná.

5. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení. Pojmovým znakem institutu ústavní stížnosti je tedy její subsidiarita, jež se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech dostupných procesních prostředků k ochraně práva stěžovatele. Ústavní stížnost je tak krajním prostředkem k ochraně práva nastupujícím až tehdy, když náprava před ostatními orgány veřejné moci již není (standardním postupem) možná. Z toho také vyplývá, že ústavní stížností by v zásadě měla být napadána až konečná a pravomocná rozhodnutí (srov. např. usnesení

sp. zn.

ze dne 1. 9. 2020; citovaná rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz).

6. V případě stěžovatele je však zřejmé, že napadeným postupem okresního soudu dané trestní řízení nekončí a bude dále pokračovat. Stěžovateli jsou tedy nadále k dispozici opravné prostředky podle trestního řádu, zejména odvolání proti případnému meritornímu rozhodnutí, jímž se řízení končí. Teprve po vyčerpání těchto opravných prostředků, bude-li se stěžovatel i nadále domnívat, že jejich prostřednictvím nebylo tvrzené porušení jeho základních práv napraveno, by se stěžovateli otevřela cesta k podání přípustné ústavní stížnosti (obdobně srov. např. usnesení

sp. zn.

ze dne 27. 4. 2021).

7. Stěžovatel tedy nevyčerpal všechny procesní prostředky k ochraně svého práva, jak to vyžaduje . Zároveň nejsou splněny výjimečné předpoklady přijetí ústavní stížnosti vymezené v , což ostatně stěžovatel ani netvrdí. Ústavní soud přitom zdůrazňuje, že jeho stávající rozhodnutí stěžovatele fakticky nijak nepoškozuje. Stěžovateli totiž nic nebrání v podání případné nové ústavní stížnosti poté, co bude řízení v jeho věci skončeno, pokud s jeho výsledkem nebude souhlasit a bude pociťovat újmu na svých základních právech a svobodách v důsledku pochybení obecných soudů s možným vlivem na výsledek řízení.

8. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud podle odmítl ústavní stížnost pro její nepřípustnost.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. září 2021

Kateřina Šimáčková, v. r.

soudkyně zpravodajka