Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1218/21

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Lichovníka, soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy a soudce Vladimíra Sládečka o ústavní stížnosti stěžovatelky JUDr. Natálie Navrátilové, advokátky se sídlem v Chropyni, Masarykova 12, proti usnesením Krajského soudu v Brně č. j. -315 ze dne 2. února 2021 a Okresního soudu ve Znojmě č. j. -308 ze dne 14. prosince 2020, za účasti Krajského soudu v Brně a Okresního soudu ve Znojmě, jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Okresní soud ve Znojmě (dále jen "soud prvního stupně") přiznal stěžovatelce jako obhájkyni odměnu za zastupování mladistvého v trestním řízení ve výši 15 923,50 Kč. Stížnost stěžovatelky Krajský soud v Brně (dále jen "stížnostní soud") zamítl.

2. Stěžovatelka ve své včas podané ústavní stížnosti splňující požadavky , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), obecným soudům vytýká, že při stanovení odměny za zastupování aplikovaly vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, a přiznaly jí odměnu sníženou o 20 % (2 645 Kč). Stěžovatelka však nebyla mladistvému ustanovena - mladistvý si ji zvolil; k žádosti o bezplatnou obhajobu soud mladistvému přiznal nárok na odměnu ve snížené výši (50 %).

3. Stěžovatelka považuje napadená usnesení za nepřezkoumatelná a navrhuje jejich zrušení, neboť zasahují její práva zakotvená v , , 95 a 96y (dále jen ""), v , 11 odst. 1 a 3, 36 odst. 1, 2 a 3, 37 odst. 2 a 3, 38 odst. 2 a 40 odst. 3d (dále jen ""), v a 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, v y základních práv Evropské unie a v Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a svobod.

4. Soud prvního stupně vypočetl stěžovatelce náhradu za obhajobu a stížnostní soud se zcela ztotožnil s její výší i způsobem výpočtu. Ke stížnosti, týkající se aplikace § 12a odst. 1 advokátního tarifu, stížnostní soud uvedl, že jde o tzv. balíčková opatření, která se analogicky užijí v případech, kdy stát nese náklady zastoupení, což je i tento případ, přestože stěžovatelka nebyla mladistvému ustanovena.

5. Ústavní soud opakovaně judikoval, že interpretace zákonných a podzákonných norem přísluší obecným soudům (y). Ústavnímu soudu jako soudnímu orgánu ochrany ústavnosti (y) přísluší zasáhnout jen tehdy, zjistí-li současně porušení základních práv a svobod, jsou-li závěry obecných soudů hrubě nepřiléhavé nebo vykazují znaky svévole či dokonce libovůle [viz nález

sp. zn.

ze dne 20. března 2002 (N 32/25 SbNU 276) či usnesení

sp. zn.

ze dne 5. srpna 2002 (U 25/27 SbNU 307)], což v projednávané věci Ústavní soud nezjistil.

6. Ústavní soud se rovněž zabýval přiměřeností analogického užití § 12a advokátního tarifu i na případy, kdy zástupce není ustanoven, ale zastupuje na základě plné moci, hradí-li alespoň z části náklady stát [viz například usnesení

sp. zn.

ze dne 21. listopadu 2017,

sp. zn.

ze dne 29. května 2018,

sp. zn.

ze dne 27. března 2019 či

sp. zn.

ze dne 20. října 2020 (všechna rozhodnutí na http://nalus.usoud.cz)]. Dospěl přitom k závěru, že byť se uvedený postup může dotknout některého z účastníků, nejde zpravidla o zásah do základních práv či libovůli v rozhodování.

7. Ústavní soud dospěl k závěru, že stížnostní soud srozumitelně vysvětlil důvody aplikace advokátního tarifu a Ústavní soud nepovažuje uvedený postup za způsobilý zkrátit stěžovatelku v jejích základních právech, jak v ústavní stížnosti uvedla. Podle proto senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítl jako zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. května 2021

Tomáš Lichovník v. r.

předseda senátu