Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 626/21

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ludvíka Davida, soudkyně Kateřiny Šimáčkové a soudce Davida Uhlíře ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Vladimíra Urválka, zastoupeného Mgr. Ing. Janem Boučkem, advokátem, sídlem Opatovická 1659/4, Praha 1, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2021 č. j. -245, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 1. 2020 č. j. -195 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 19. 6. 2019 č. j. -123, takto:

Soudce Vladimír Sládeček není vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. .

Odůvodnění

1. Ve shora uvedené věci byl v souladu s ustanovením a 2 , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), podle rozvrhu práce Ústavního soudu, v platném a účinném znění, ustanoven soudcem zpravodajem Pavel Rychetský a věc byla přidělena k rozhodnutí do senátu ve složení Jaromír Jirsa, Pavel Rychetský a Vladimír Sládeček.

2. Navrhovatel vznesl "ze zcela formálního hlediska právní čistoty" podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 12. 3. 2021 námitku podjatosti vůči soudci Vladimíru Sládečkovi, neboť se měl jako soudce účastnit řízení ve věci vedené u Ústavního soudu pod

sp. zn.

. Usnesení Ústavního soudu ze dne 31. 8. 2018

sp. zn.

bylo přitom podle navrhovatele vydáno v řízení, které považuje z pohledu jeho délky trvání za nepřiměřené a požaduje odpovídající odškodnění.

3. V přípise ze dne 17. 3. 2021 zaslaném předsedovi II. senátu soudce Vladimír Sládeček uvedl, že ke stěžovateli, jeho právnímu zástupci ani k jeho věci nemá žádný vztah a necítí se proto podjatý. Upozornil současně na to, že pokud stěžovatel namítá jeho účast na rozhodování ve věci vedené u Ústavního soudu pod

sp. zn.

, jde o omyl. V této věci rozhodoval senát Ústavního soudu složený z předsedy Jana Musila a soudců Jana Filipa (soudce zpravodaj) a Jaromíra Jirsy.

4. Podle ustanovení je soudce Ústavního soudu vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti, nebo jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v tomto ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, podle které nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (srov. a d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod).

5. Nestrannost soudce je vždy posuzována ze dvou hledisek - subjektivního a objektivního. Zatímco subjektivní hledisko zkoumá vnitřní vztah soudce k věci, objektivní hledisko sleduje s ohledem na tento vnitřní vztah existenci dostatečných záruk, že je možno vyloučit jakoukoli legitimní pochybnost o jeho nepodjatosti (srov. nález

sp. zn.

). Subjektivní hledisko účastníků řízení je zároveň pouze podnětem pro rozhodování o eventuální podjatosti a samo o sobě k vyloučení nepostačuje. Rozhodování o této otázce se totiž musí dít výlučně na základě hlediska objektivního. Není proto přípustné vycházet pouze z pochybností o poměru soudců k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká. Je zapotřebí vyjít i z rozboru skutečností, které k těmto pochybnostem vedly (srov. usnesení

sp. zn.

a

). Z pouhého faktu, že se soudce měl podílet na rozhodování o jiné věci navrhovatele, nemůže být podjatost dovozována. Postup soudu či rozhodovací činnost soudce totiž nelze považovat za jeho poměr k věci ve smyslu .

6. Ústavnímu soudu je z jeho úřední činnosti známo, že ve věci vedené pod

sp. zn.

soudce Vladimír Sládeček skutečně nerozhodoval. Jak je možné ověřit též ve veřejně přístupné internetové databázi www.nalus.cz, ve věci vedené pod

sp. zn.

rozhodoval senát složený z předsedy Jana Musila a soudců Jana Filipa (soudce zpravodaj) a Jaromíra Jirsy. Jiný důvod pro vyloučení soudce Vladimíra Sládečka navrhovatel nepředložil.

7. Z výše uvedených důvodů dospěl Ústavní soud k závěru, že podmínky pro vyloučení soudce Vladimíra Sládečka z projednání a rozhodování věci

sp. zn.

podle ustanovení naplněny nejsou, a proto rozhodl, jak je ve výroku uvedeno.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. dubna 2021

Ludvík David, v. r.

předseda senátu