Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 42/21

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaroslavem Fenykem o ústavní stížnosti stěžovatelky Dany Uhrové, zastoupené Mgr. Janem Maškem, advokátem se sídlem Pekařská 658, Kladno, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. prosince 2020, č. j. -2317, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. V ústavní stížnosti stěžovatelka navrhuje zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, neboť má za to, že jím došlo k porušení jejích práv podle a d.

2. Usnesením Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 20. 5. 2020, č. j. -2103, bylo rozhodnuto o vyloučení stěžovatelky z výkonu funkce člena statutárního orgánu společnosti KOVO SKŘIPEC s. r. o. Proti usnesení soudu prvního stupně podala stěžovatelka odvolání. Odvolací řízení je vedeno u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. . Stěžovatelka proti všem soudcům senátu Vrchního soudu v Olomouci určeným podle rozvrhu práce vznesla námitku podjatosti.

3. Ústavní stížností napadeným usnesením Nejvyššího soudu ze dne 14. prosince 2020, č. j. -2317, bylo rozhodnuto, že soudci Vrchního soudu v Olomouci Mgr. Jakub Černošek, JUDr. Alena Ježíková a JUDr. Ing. Michal Hocko, Ph.D., nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci.

4. Stěžovatelka v ústavní stížnosti nejprve stručně popisuje okolnosti případu. Má za to, že v daném případě nastaly závažné důvody, které brání členům senátu Vrchního soudu v Olomouci projednat věc nestranně a nezávisle. Uvedla, že k vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí může dojít tehdy, když je evidentní, že vztah soudce k dané věci, k účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje takové intenzity, že nebude schopen nezávisle a nestranně rozhodovat. O takové případy půjde vždy, kdy soudce nebo soudci mají k účastníkům zjevně nepřátelský vztah. Stěžovatelka popisuje okolnosti, na základě kterých lze objektivně dovodit nepřátelský vztah členů odvolacího senátu ke stěžovatelce, resp. k jejímu právnímu zástupci.

5. Dříve, než Ústavní soud mohl přikročit k věcnému projednání ústavní stížnosti, musel zkoumat, zda jsou splněny podmínky řízení dané , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Při tomto zkoumání Ústavní soud zjistil, že ústavní stížnost je nepřípustná.

6. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práv poskytuje; to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení. Podle soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li podaný návrh nepřípustný, nestanoví-li tento zákona jinak.

7. Ústavní soud připomíná, že pojmovým znakem institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita, jež se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech dostupných procesních prostředků k ochraně práva stěžovatele. Ústavní soud je tak oprávněn k přezkumu toliko pravomocných rozhodnutí a zásahů orgánu veřejné moci, a to ve chvíli, kdy ochranu ústavně garantovaných základních práv nemůže poskytnout jiný orgán veřejné moci. Ústavní stížností by tak měla být napadána v zásadě konečná a pravomocná meritorní rozhodnutí, nikoliv rozhodnutí dílčí a procesní, byť proti nim není formálně přípustný opravný prostředek; jinak Ústavní soud ústavní stížnost zásadně odmítne jako nepřípustnou.

8. Takto Ústavní soud ve své konstantní judikatuře přistupuje i k rozhodnutím, jimiž je v průběhu soudního řízení rozhodnuto o nepodjatosti soudce. Ústavní soud v těchto případech vychází z toho, že řízení ve věci doposud neskončilo (viz např. usnesení

sp. zn.

ze dne 30. 7. 2019, usnesení

sp. zn.

ze dne 28. 6. 2019, usnesení

sp. zn.

ze dne 20. 2. 2018, usnesení

sp. zn.

ze dne 13. 10. 2017, usnesení

sp. zn.

ze dne 18. 1. 2017, usnesení

sp. zn.

ze dne 16. 3. 2016, či usnesení

sp. zn.

ze dne 19. 3. 2015; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz). Námitka podjatosti tak může být argumentem stěžovatele i v dalších fázích soudního řízení, respektive v řízeních o opravných prostředcích. Ústavní soud pak může přistoupit k přezkumu ústavnosti postupu obecných soudů až v okamžiku, kdy bude jimi vedené řízení ukončeno. Vydáním rozhodnutí o námitce podjatosti řízení ve věci samé nekončí a stěžovateli jsou nadále k dispozici procesní prostředky, kterými lze tvrzené pochybení napravit.

9. Tento závěr lze plně vztáhnout i na posuzovanou věc, v níž stěžovatelka ústavní stížností napadla usnesení Nejvyššího soudu o nevyloučení soudců Vrchního soudu v Olomouci. Rozhodnutí Nejvyššího soudu však nelze považovat za konečné rozhodnutí ve věci, neboť řízení ve věci vyloučení stěžovatelky z výkonu funkce člena statutárního orgánu společnosti KOVO SKŘIPEC s. r. o. stále pokračuje. Stěžovatelka má k dispozici další procesní prostředky k ochraně svých práv.

10. Ze shora uvedených důvodů Ústavní soud shledal, že ústavní stížnost byla podána předčasně, a proto jde o návrh nepřípustný podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. března 2021

Jaroslav Fenyk v. r.

soudce Ústavního soudu