Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1567/20

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o ústavní stížnosti stěžovatelky Rivaroli, a. s., se sídlem v Praze 1, Vladislavova 1390/17, zastoupené opatrovnicí Mgr. Barbarou Martinů, advokátkou se sídlem v Praze 1, Štěpánská 643/39, proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. -222 ze dne 19. 3. 2020, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a korporace GRANDHOTEL ZLATÝ LEV a. s., se sídlem v Praze 1, Vladislavova 1390/17, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Městský soud v Praze (dále jen "odvolací soud") v záhlaví citovaným usnesením změnil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 (dále jen "obvodní soud") č. j. -115 ze dne 22. 10. 2019 tak, že návrh stěžovatelky na odklad exekuce ze dne 4. 9. 2020 zamítl.

2. Stěžovatelka, která je zastoupená procesní opatrovnicí (advokátkou) ustanovenou pro exekuční řízení, ústavní stížností brojí proti napadenému usnesení odvolacího soudu a domáhá se jeho zrušení. Stěžovatelka tvrdí, že předmětným usnesením byla porušena její ústavně zaručená práva zakotvená v , 37 odst. 3 a d (dále jen " "). Podle stěžovatelky odvolací soud nerespektoval její právo na spravedlivý proces, rovnost stran a právo ve věci se vyjádřit, jelikož v bodě 4 napadeného usnesení uvedl, že "Povinná se k odvolání oprávněné nevyjádřila". Stěžovatelka tvrdí, že právě uvedený závěr odvolacího soudu není pravdivý, jelikož se stěžovatelka prostřednictvím své opatrovnice k odvolání vedlejší účastnice podrobně vyjádřila, a to podáním ze dne 28. 11. 2019, které bylo řádně (do datové schránky) podáno a doručeno Obvodnímu soud pro Prahu 1 dne 2. 12. 2019.

3. Dříve, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda návrh splňuje všechny zákonem stanovené náležitosti a zda jsou dány podmínky projednání ústavní stížnosti stanovené y a , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ").

4. Podle ve spojení s je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (vyjma návrhu na obnovu řízení). Ústavní stížnost je tak založena na zásadě její subsidiarity k jiným zákonným procesním prostředkům [srov. např. usnesení

sp. zn.

ze dne 28. 4. 2004 (U 25/33 SbNU 475)]. Z této zásady rovněž plyne princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci. Ústavní stížnost je třeba pojímat jako krajní prostředek k ochraně práva, který nastupuje teprve tehdy, není-li možná náprava postupy před jinými orgány veřejné moci, tzn., pokud byly vyčerpány všechny zákonné procesní prostředky obrany [srov. nález

sp. zn.

ze dne 13. 7. 2000 (N 111/19 SbNU 79)].

5. Stěžovatelka v ústavní stížnosti tvrdí, že vyčerpala všechny dostupné procesní prostředky, které jí zákon poskytuje k ochraně jejího práva; tak tomu ovšem není. Podle může žalobou pro zmatečnost účastník napadnout pravomocný rozsudek odvolacího soudu nebo jeho pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, jestliže mu byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem. Žaloba pro zmatečnost podle uvedeného ustanovení je procesní prostředek, jehož vyčerpání je předpokladem přípustnosti ústavní stížnosti. [viz stanovisko pléna sp. zn. ze dne 16. 12. 2008 (ST 26/51 SbNU 839; 79/2009 Sb.)].

6. S ohledem na skutečnost, že stěžovatelka tvrdí, že jí nesprávným postupem odvolacího soudu byla odňata možnost v daném řízení jednat před soudem, resp. vyjádřit se k odvolání vedlejší účastnice, měla být ve věci podána nejprve žaloba pro zmatečnost, a to konkrétně z důvodu uvedeného v (srov. kupř. usnesení

sp. zn.

ze dne 20. 11. 2018, usnesení

sp. zn.

ze dne 31. 8. 2016, či usnesení

sp. zn.

ze dne 22. 4. 2015). Vzhledem k tomu, že tak dosud neučinila, je stížnost stěžovatelky pro předčasnost nepřípustná ve smyslu ustanovení .

7. Jelikož stěžovatelka nevyčerpala všechny jí dostupné procesní prostředky k ochraně jejího práva, odmítl soudce zpravodaj ústavní stížnost podle ve spojení s jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. června 2020

Jaromír Jirsa v. r.

soudce zpravodaj