Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1472/20

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti stěžovatelky A. Š., zastoupené JUDr. Tomášem Sokolem, advokátem, sídlem Sokolská 1788/60, Praha 2 - Nové Město, proti usnesení Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 ze dne 26. března 2020 č. j. 5 ZN 3258/2019-99 a proti usnesení Policie České republiky, Obvodního ředitelství policie Praha IV, Služby kriminální policie a vyšetřování, 1. oddělení obecné kriminality, ze dne 17. ledna 2020 č. j. KRPA-33586-178/TČ-2019-001471, za účasti Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 a Policie České republiky, Obvodního ředitelství policie Praha IV, Služby kriminální policie a vyšetřování, 1. oddělení obecné kriminality, jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavní stížností podle písm. d) y (dále jen " ") a a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatelka (pozn. v ústavní stížnosti a prvním z napadených usneseních s nesprávně uvedenou adresou) domáhá zrušení výše uvedených rozhodnutí tvrdíc, že jimi bylo porušeno zejména její právo na soudní ochranu podle a násl. d (dále jen " ") a princip vázanosti státní moci zákonem podle y a podle y. Napadená usnesení stěžovatelka konkretizovala v úvodu ústavní stížnosti, avšak v jejím petitu se domáhá zrušení jiných rozhodnutí (pozn. jde o rozhodnutí napadená ústavní stížností vedenou pod

sp. zn.

). Ústavní soud vycházel z vlastního obsahu ústavní stížnosti a nepovažoval za nezbytné vyzývat stěžovatelku k odstranění této vady.

2. Z ústavní stížnosti, jakož i z ústavních stížností napadených rozhodnutí, se podává, že státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 rozhodla dne 26. 3. 2020 usnesením č. j. 5 ZN 3258/2019-99 v trestní věci vedené proti neznámému pachateli tak, že zamítla stěžovatelčinu stížnost proti usnesení policejního orgánu Policie České republiky, Obvodního ředitelství policie Praha IV, Služby kriminální policie a vyšetřování, 1. oddělení obecné kriminality (dále jen "policejní orgán"), ze dne 17. 1. 2020 č. j. KRPA-33586-178/TČ-2019-001471, jímž byla podle § 159a odst. 1 trestního řádu věc podezření ze spáchání přečinu usmrcení z nedbalosti odložena. Policejní orgán zahájil úkony trestního řízení ve věci trestného činu usmrcení z nedbalosti, kterého se měl dopustit neznámý pachatel tím, že při hospitalizaci v Thomayerově nemocnici zanedbal péči o otce stěžovatelky v terminálním stadiu onkologického onemocnění, když bezprostřední příčinou úmrtí otce stěžovatelky nebylo toto onkologické onemocnění, ale měla jí být podvýživa a neléčený oboustranný zápal plic. Věc byla - jak uvedeno výše - policejním orgánem odložena, neboť podle jeho názoru nešlo o podezření z trestného činu a věc nebylo na místě vyřídit jinak. Ani státní zástupkyně v ústavní stížností napadeném usnesení nezjistila žádné pochybení policejního orgánu, když podle ní - s odkazem na znalecké posudky - byl celkově špatný zdravotní stav otce stěžovatelky (včetně váhového úbytku) způsoben onkologickým onemocněním.

3. Stěžovatelka se závěrem orgánů činných v trestním řízení nesouhlasí, když - byla-li by věc podle jejího názoru řádně prošetřena - bylo by zjištěno, že její otec zemřel na zanedbání péče Thomayerovou nemocnicí o jeho osobu.

4. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ). V daném případě tyto prostředky vyčerpány nebyly.

5. Pojmovým znakem procesního institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita, která se po procesní stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje ( ). Z výše uvedeného vyplývá, že je-li v určité procesní situaci k rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob příslušný konkrétní orgán veřejné moci, nemůže Ústavní soud do jeho postavení zasáhnout tím, že by ve věci sám rozhodl dříve než tento orgán. Princip právního státu ( y) takové souběžné rozhodování nepřipouští.

6. Ústavní soud vychází z toho, že stěžovatel je povinen uplatnit všechny procesní prostředky, které k ochraně jeho práva v daném případě zákon poskytuje, včetně oprávnění státního zástupce nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení [srov. např. nález ze dne 2. 3. 2015

sp. zn.

(N 51/76 SbNU 691), popř. usnesení ze dne 15. 3. 2016

sp. zn.

(rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz)]. Takový procesní prostředek uplatněn nebyl, když opak stěžovatelka v ústavní stížnosti ani netvrdí.

7. Odkazovaná rozhodnutí připomínají dohled podle § 12c a násl. zákona o státním zastupitelství, respektive dozor podle § 174 trestního řádu právě v souvislosti s právem na účinné vyšetřování typicky osoby, která byla (měla být) poškozená eventuální trestnou činností jiného subjektu. V nálezu

sp. zn.

(srov. bod 30.) je výslovně uvedeno, že v rámci dohledu je vyšší státní zastupitelství oprávněno (tzn. zároveň povinno) posoudit správnost postupu nižšího státního zastupitelství v celé jeho šíři. Není přitom důvodu, aby možnost přezkumu v soustavě státního zastupitelství k ochraně svých práv nevyužila i stěžovatelka (srov. k tomu též usnesení ze dne 1. 4. 2019

sp. zn.

nebo co do zdůraznění principu subsidiarity též usnesení ze dne 4. 4. 2018

sp. zn.

).

8. Z uvedených důvodů soudce zpravodaj podle a odst. l písm. e) mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost jako nepřípustnou odmítl, když neshledal naplnění žádného důvodu pro neodmítnutí ústavní stížnosti dle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. června 2020

Josef Fiala v. r.

soudce zpravodaj