Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 549/20

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Zemánkem o ústavní stížnosti stěžovatele K. K., zastoupeného JUDr. Alexanderem Nettem, advokátem, sídlem Hlavní 40, Brno, proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 15. května 2019 č. j. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností ze dne 18. 2. 2020 se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku Městského soudu v Brně (dále jen "městský soud") s tvrzením, že jím bylo porušeno jeho ústavní právo zaručené d (dále jen " ") ve spojení s y. Uvádí, že měl v daném trestním řízení postavení poškozeného a uplatnil v něm nárok na náhradu škody. Městskému soudu vytýká, že neúplně zjistil skutkový stav, a že věc nesprávně právně posoudil. Současnou praxi Ministerstva spravedlnosti ohledně vyřizování podnětů k podání stížností pro porušení zákona pak označuje za nesprávnou s tím, že nebyl informován o konkrétních důvodech pro odložení jeho podnětu.

2. Z obsahu ústavní stížnosti a listin k ní připojených se podává, že napadeným rozsudkem městského soudu byl obžalovaný J. B. zproštěn návrhu na potrestání Městského státního zastupitelství v Brně pro skutek, popsaný ve skutkové větě, s tím, že tento skutek není trestným činem. Stěžovatel jako poškozený byl se svým nárokem na náhradu škody odkázán podle § 229 odst. 3 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "tr. řád") na řízení ve věcech občanskoprávních. Uvedený rozsudek byl zmocněnci stěžovatele Mgr. Jaroslavu Bártovi doručen dne 30. 5. 2019, což bylo ověřeno dotazem na příslušný úsek městského soudu.

3. Stěžovatel učinil dne 5. 8. 2019 podnět k podání stížnosti pro porušení zákona ve smyslu § 266 odst. 1 a 2 tr. řádu z důvodu, že soud postupoval nezákonně, zprostil-li obžalovaného návrhu na potrestání. Tento podnět byl odložen, o čemž byl stěžovatel informován rozhodnutím ministryně spravedlnosti ze dne 30. 12. 2019 č. j. MSP-615/2009-ODKA-SPZ/11, které mu bylo doručeno dne 3. 1. 2020.

4. Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny předpoklady meritorního projednání ústavní stížnosti podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), přičemž dospěl k závěru, že tomu tak není.

5. Jak vyplývá z ústavní stížnosti, stěžovatel sice jejím petitem napadá pouze rozsudek městského soudu, lhůtu k jejímu podání však počítá od doručení rozhodnutí ministryně spravedlnosti, jímž byl informován o tom, že stížnost pro porušení zákona nebude podána, a že se jeho podnět odkládá. V této souvislosti Ústavní soud poukazuje na svou ustálenou judikaturu, podle které stížnost pro porušení zákona, a tím méně pak podnět k jejímu podání, nelze považovat za poslední prostředek k ochraně práva ( a 4, ), neboť nejde o prostředek ochrany práva poskytnutý jednotlivci, ale ministru spravedlnosti; ten může stížnost pro porušení zákona na základě podnětu v případech splňujících důvody uvedené v zákoně ( a násl. tr. řádu) podat, avšak jestliže neshledá důvody a uvedený mimořádný opravný prostředek nepodá, nelze v tomto postupu spatřovat dotčení ústavně zaručeného základního práva nebo svobody jednotlivce, které by jej opravňovalo k podání ústavní stížnosti [viz např. usnesení ze dne 12. 5. 1994 sp. zn. 9/94 (U 11/2 SbNU 219), ze dne 12. 2. 1998

sp. zn.

(U 11/10 SbNU 371) nebo usnesení ze dne 14. 11. 2017

sp. zn.

a ze dne 6. 3. 2018

sp. zn.

, dostupná na http://nalus.usoud.cz).

6. V posuzované věci tedy ministryně spravedlnosti při postupu podle § 266 tr. řádu nerozhodovala autoritativně o právech a povinnostech stěžovatele, nýbrž pouze o tom, zda vykoná svoje oprávnění. Nepodání stížnosti pro porušení zákona proto nebylo způsobilé zasáhnout stěžovatelova základní práva. Podnět stěžovatele tak není posledním prostředkem k ochraně jeho práva, a proto ani nelze od doručení rozhodnutí o jeho vyřízení počítat lhůtu k podání ústavní stížnosti podle proti rozsudku městského soudu (viz též usnesení ze dne 14. 11. 2017

sp. zn.

).

7. Jak již bylo uvedeno výše, lhůtu pro podání ústavní stížnosti proti rozsudku městského soudu nelze odvíjet od doručení rozhodnutí ministryně spravedlnosti o tom, že důvody pro podání stížnosti pro porušení zákona nebyly shledány, ale od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který měl k dispozici samotný stěžovatel. Za situace, kdy stěžovatel jako poškozený nebyl oprávněn napadnout odvoláním zprošťující výrok rozsudku městského soudu, o němž v ústavní stížnosti tvrdí, že je nezákonný, mohl podat ústavní stížnost jedině ve lhůtě dvou měsíců od doručení napadeného rozhodnutí městského soudu. To bylo doručeno jeho zmocněnci dne 30. 5. 2019. Učinil-li tak až podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 19. 2. 2020, stalo se tak dávno po marném uplynutí zákonné dvouměsíční lhůty podle .

8. Vzhledem k výše uvedenému Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle odmítnout jako opožděně podanou.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. dubna 2020

Jiří Zemánek v. r.

soudce zpravodaj