Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 337/20

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vladimíra Sládečka, soudce Tomáše Lichovníka a soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy o ústavní stížnosti stěžovatele Filipa Smoljaka, zastoupeného JUDr. MgA. Michalem Šalomounem, Ph.D., advokátem se sídlem v Třebíči, Bráfova tř. 52, proti rozsudkům Krajského soudu v Hradci Králové č. j. -89, č. j. -114 a č. j. -97 ze dne 12. 12. 2019, za účasti Krajského soudu v Hradci Králové, jako účastníka řízení, a dále a) MKS Nová Paka, příspěvkové organizace, se sídlem v Nové Pace, F. F. Procházky 101, b) města Janské Lázně, se sídlem v Janských Lázních, nám. Svobody 273, a c) Domu kultury Koruna, se sídlem v Hořicích, Hálkova 105, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. V řízeních před Krajským soudem v Hradci Králové (dále jen "nalézací soud"), v nichž byla vydána napadená rozhodnutí, se stěžovatel (žalobce) proti jednotlivým vedlejším účastníkům domáhal vydání bezdůvodného obohacení vzniklého neoprávněným užitím autorského díla v částkách nepřevyšujících 10 000 Kč; napadené rozsudky jsou tak s ohledem na konečným rozhodnutím ve věci.

2. Stěžovatel se v řízení před Ústavním soudem domáhá zrušení napadených rozhodnutí pro porušení jeho práva na soudní ochranu podle a d (dále jen " "). Vyloučením jednotlivých žalovaných nároků k samostatnému projednání mělo být stěžovateli odňato právo na zákonného soudce, neboť v důsledku rozdělení (ponížení) žalované částky mu byl odepřen přístup k odvolacímu soudu. Dále stěžovatel uvádí celou řadu procesních vad řízení (vady dokazování, nesplnění poučovací povinnosti, nedostatky odůvodnění aj.). Porušení y stěžovatel dovozuje také ze skutečnosti, že k výkladu pojmu autorské dílo (je-li jím také divadelní inscenace) je příslušný jedině Soudní dvůr Evropské unie, kterému však navzdory návrhu stěžovatele nebyla předložena předběžná otázka.

3. Ústavní soud posoudil obsah ústavní stížnosti, která byla podána včas, osobou oprávněnou a řádně zastoupenou advokátem v souladu s , o Ústavním soudu (dále jen " "), a dospěl k závěru, že je přípustná ve smyslu téhož zákona; je však zjevně neopodstatněná.

4. Stěžovatel se na Ústavní soud se skutkově i právně totožnými věcmi obrací opakovaně, jeho podání jsou pro bagatelní výši sporu opakovaně odmítána (např. usnesení

sp. zn.

ze dne 5. 11. 2018,

sp. zn.

ze dne 30. 1. 2019 nebo

sp. zn.

ze dne 19. 2. 2019 ad.; všechna rozhodnutí jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz). Ani nyní nemá Ústavní soud důvod se od naznačeného závěru odchýlit; nepřisvědčuje tak námitce stěžovatele, že nyní projednávaná věc je odlišná vlivem svévolného vyloučení věci k samostatnému projednání, čímž měl být stěžovateli odepřen přístup k odvolacímu soudu ( y) a odňat zákonný soudce ( y).

5. V civilním soudním řízení není účastníku řízení ústavně zaručeno právo na odvolání (a contrario trestní obvinění ve smyslu čl. 2 Protokolu č. 7 k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod). Zákonné omezení přístupu k odvolacímu soudu z důvodu procesní ekonomie a právní jistoty účastníků řízení je podle Ústavního soudu legitimní; na postupu krajského soudu, který vyloučil k samostatnému projednání tři na sobě nezávislé nároky (byť se shodnou podstatou právního posouzení), neshledává nic svévolného. Stěžovatel sám uvádí, že jediným důvodem společné žaloby byla snaha překročit hranici a získat přístup k odvolacímu soudu. Stěžovatel tak zjevně postupoval ve snaze obejít uvedené ustanovení; takový úmysl však podle Ústavního soudu nemůže požívat právní ochrany a krajskému soudu proto po této stránce není co vytknout.

6. K opakované námitce stěžovatele stran nepoložení předběžné otázky Soudnímu dvoru Evropské unie zbývá dodat, že na autonomním výkladu pojmu autorské dílo těžiště zamítnutí žalovaného nároku neleží. Právní posouzení krajského soudu se přímo zakládá na východisku, že u předmětných divadelních inscenací bezpochyby jde o autorské dílo; sporný moment představují až práva plynoucí z něj dědicům zemřelého spoluautora. Krajský soud přitom pečlivě vysvětlil, proč neshledal žaloby důvodnými a stěžovatel nebyl jeho rozhodnutími na svých základních právech nijak dotčen.

7. Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle ustanovení jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. února 2020

Vladimír Sládeček v. r.

předseda senátu