Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1937/23

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Wintrem o ústavní stížnosti M. M., zastoupené Mgr. Tomášem Zárazem, advokátem se sídlem U Radbuzy 4, Plzeň, proti usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství Plzeň-jih sp. zn. ZN 1190/2022 ze dne 22. 5. 2023 a usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Plzeňského kraje, Územního odboru Plzeň-venkov, 1. oddělení obecné kriminality, č. j. KRPP-136634-57/TČ-2022-031171-J-ŠAM ze dne 27. 3. 2023, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Napadeným usnesením policejní orgán rozhodl podle § 159a odst. 1 trestního řádu o odložení trestní věci, v níž šlo o dopravní nehodu, na následky které zemřela stěžovatelčina dcera. Policejní orgán dospěl k závěru, že si dcera zranění způsobila sama vlivem svého pohybu v prostoru přechodu pro chodce, čímž řidičce, jež ji srazila, nedala možnost na její pohyb reagovat. Neshledal tedy u podezřelé řidičky naplnění znaků skutkové podstaty trestného činu. Stížnost proti usnesení policejního orgánu dozorující státní zástupkyně zamítla jako nedůvodnou.

2. Stěžovatelka podala proti oběma rozhodnutím ústavní stížnost, v níž namítá porušení základního práva na život podle d a práva na soudní ochranu podle y. Jako osoba blízká se domáhá práva na účinné vyšetřování trestného činu, neboť věc podle ní nebylo na místě odložit, ale zahájit trestní stíhání z důvodu porušení právní povinnosti řidičky. Stěžovatelka upozorňuje na několik pochybení týkajících se převážně hodnocení důkazů.

3. Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je nepřípustná, neboť stěžovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jeho práv poskytuje ( zákona , o Ústavním soudu).

4. Podstatou ústavní stížnosti je její subsidiarita. To znamená, že k přezkumu Ústavním soudem může dojít až tehdy, neposkytuje-li právní řád jiné prostředky nápravy. Řízení před Ústavním soudem je tak jakousi poslední „záchrannou brzdou“, nikoliv „zkratkou“, kterou by bylo možné obcházet standardní možnosti, jak dosáhnout ochrany svých práv v rámci justiční soustavy. Je-li v určité procesní situaci možné, aby věc přezkoumal jiný orgán než Ústavní soud, nemůže do postavení takového orgánu Ústavní soud zasáhnout tím, že by ve věci rozhodl dříve než tento orgán [srov. např. usnesení

sp. zn.

ze dne 14. 2. 2023, bod 10; usnesení

sp. zn.

ze dne 14. 6. 2021, body 5-7; usnesení

sp. zn.

ze dne 24. 6. 2014, body 4-5; či usnesení

sp. zn.

ze dne 28. 4. 2004 (U 25/33 SbNU 475); rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná z http://nalus.usoud.cz].

5. Rozhodovací praxe Ústavního soudu přitom považuje za účinný prostředek nápravy, jenž je před podáním ústavní stížnosti nutné vyčerpat, také podnět k výkonu dohledu podle , o státním zastupitelství. Citované ustanovení zakotvuje dohled nejblíže vyššího státního zastupitelství nad postupem nižšího státního zastupitelství při vyřizování věci v jeho příslušnosti [srov. nálezy

sp. zn.

ze dne 2. 3. 2015 (N 51/76 SbNU 691), bod 31; a

sp. zn.

ze dne 27. 10. 2015 (N 191/79 SbNU 161), bod 51; a tyto nálezy respektující usnesení, např.

sp. zn.

ze dne 14. 2. 2023, bod 10;

sp. zn.

ze dne 26. 4. 2022, bod 7;

sp. zn.

ze dne 14. 2. 2019; bod 10; či

sp. zn.

ze dne 25. 6. 2018,

sp. zn.

ze dne 17. 9. 2019].

6. Stěžovatelka tento podnět nepodala (nic takového nedokládá ani netvrdí), nevyčerpala tak všechny prostředky nápravy, které jí zákon umožňuje. Její ústavní stížnost je tedy předčasná. Na procesních pravidlech a subsidiaritě ústavní stížnosti přitom v právním státě nemohou nic změnit ani tragické okolnosti případu, které si Ústavní soud plně uvědomuje a stěžovatelce vyjadřuje upřímnou soustrast.

7. Ústavní soud však zdůrazňuje, že ochrana základních práv je úkolem všech orgánů veřejné moci, nikoliv pouze Ústavního soudu. Došlo-li tedy k porušení práva na účinné vyšetřování, k nápravě takového porušení musí mít nejprve příležitost nejblíže vyšší státní zastupitelství, v tomto případě Krajské státní zastupitelství v Plzni.

8. V této fázi řízení proto Ústavnímu soudu nezbývá, než ústavní stížnost jako nepřípustnou dle odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. srpna 2023

Jan Wintr, v. r.

soudce zpravodaj