Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 914/22

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Šámalem o ústavní stížnosti stěžovatele M. Ž., zastoupeného Mgr. Jaroslavem Markem, advokátem, sídlem Kolínská 1686/13, Praha 3 - Vinohrady, proti usnesení Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 1. února 2022 č. j. 2 KZN 328/2021-15 a usnesení Generální inspekce bezpečnostních sborů, oddělení Praha, ze dne 1. prosince 2021 č. j. GI-2310-25/TČ-2021-842011, za účasti Městského státního zastupitelství v Praze a Generální inspekce bezpečnostních sborů, oddělení Praha, sídlem Skokanská 2311/3, Praha 6 - Břevnov, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

I.

Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí

1. Ústavní stížností podle písm. d) y (dále jen " ") a a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí s tvrzením, že jimi došlo k porušení jeho ústavně zaručených základních práv a svobod zakotvených v d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Z ústavní stížnosti a předložených podkladů se podává, že v záhlaví specifikovaným usnesením rozhodl policejní orgán Generální inspekce bezpečnostních sborů, oddělení Praha (dále jen "policejní orgán"), podle § 159a odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, o odložení věci podezření ze spáchání přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle , , kterého se měl dopustit J. L., služebně zařazen na Obvodním ředitelství Policie P., oddělení hlídkové služby, zkráceně tím, že dne 2. 6. 2021 kolem 09:03 hod. v Praze 4 řídil policejní vozidlo po ulici Budějovická ve směru jízdy od ul. Antala Staška ke křižovatce ulic Budějovická - Olbrachtova - Vyskočilova, kdy do prostoru předmětné křižovatky vjel na červený signál "Stůj", čímž následně neměl dát přednost v jízdě vozidlu stěžovatele, který do předmětné křižovatky vjel na signál se zeleným světlem "Volno", přičemž následně došlo ke střetu obou vozidel, vozidlo stěžovatele se přetočilo přes střechu na levý bok, přičemž došlo ke zranění stěžovatele, které si vyžádalo léčení převyšující šest týdnů, a dále došlo k hmotné škodě na shora uvedených vozidlech a světelném dopravním značení.

3. Stížnost stěžovatele proti usnesení policejního orgánu Městské státní zastupitelství v Praze (dále jen "městské státní zastupitelství") napadeným usnesením podle § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu zamítlo.

II.

Argumentace stěžovatele

4. Stěžovatel v ústavní stížnosti po rekapitulaci dosavadního průběhu řízení opakovaně, stejně jako ve stížnosti proti usnesení policejního orgánu, namítá, že závěry ve věci vypracovaného znaleckého posudku jsou nesprávné a v extrémním rozporu s učiněnými skutkovými zjištěními, zejména s kamerovým záznamem. Tvrdí, že z kamerového záznamu je zřejmé, že se nerozjížděl na červenou, ale na zelenou, resp. že zelená se rozsvítila o dvě vteřiny dříve, než uvádí znalec. Má za to, že znalec nesprávně uvedl dobu, kdy se rozsvítil signál "VOLNO", tj. v čase 9:02:57. Podle stěžovatele se tento signál rozsvítil v čase 9:02:55, proto se rozjížděl na signál "VOLNO", nikoliv na signál "POZOR", jak vyplývá ze znaleckého posudku. Znalec se podle jeho přesvědčení dopustil zásadního pochybení, když označil zhasnutí signálu "STŮJ" za aktivaci signálu "POZOR" a neuvědomil si, že k aktivaci signálu "POZOR" dochází tím, že se k červenému světlu na dvě vteřiny rozsvítí světlo oranžové, a poté obě zhasínají a rozsvítí se zelené světlo značící signál "VOLNO". Odložením trestního stíhání bylo podle stěžovatele porušeno jeho právo na účinné vyšetřování.

III.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

5. Dříve než se Ústavní soud může zabývat věcným posouzením napadených rozhodnutí, je vždy povinen přezkoumat procesní náležitosti ústavní stížnosti vyžadované , což zahrnuje i posouzení, zda podání splňuje podmínku přípustnosti podle uvedeného zákona.

6. Jak vyplývá z rozhodovací praxe Ústavního soudu, řízení podle písm. d) y o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánu veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod je zásadně vybudováno na principu přezkumu pravomocně skončených věcí [srov. např. usnesení ze dne 19. 12. 1997

sp. zn.

(U 22/9 SbNU 467), usnesení ze dne 9. 2. 2011

sp. zn.

(U 1/60 SbNU 759), usnesení ze dne 3. 6. 2010

sp. zn.

(U 7/57 SbNU 621) či nález ze dne 30. 11. 1995

sp. zn.

(N 78/4 SbNU 243), všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz] a na zásadě subsidiarity ústavní stížnosti [srov. např. usnesení ze dne 28. 4. 2004

sp. zn.

(U 25/33 SbNU 475) či nález ze dne 6. 9. 2016

sp. zn.

(N 163/82 SbNU 565)]. Subsidiarita ústavní stížnosti se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které právní řád stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje ( ), a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud zasahoval na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci nejsou schopny protiústavní stav napravit.

7. Z tohoto pohledu nabývá v případně nyní posuzované věci zásadního významu zjištění, že stěžovatel netvrdil ani neprokázal, že by před podáním ústavní stížnosti podal podnět k výkonu dohledu podle , o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, který je podle judikatury Ústavního soudu obecně přijímán jako účinný procesní prostředek k ochraně jeho práv [srov. např. usnesení ze dne 28. 8. 2014

sp. zn.

(U 14/74 SbNU 623), usnesení ze dne 14. 2. 2019

sp. zn.

, aj.]. Citované ustanovení zakotvuje dohled nejblíže vyššího státního zastupitelství nad postupem nižšího státního zastupitelství při vyřizování věci v jeho příslušnosti. Stěžovatel tedy měl možnost přezkumu postupu městského státního zastupitelství v rámci instančního dohledu ze strany Vrchního státního zastupitelství v Plzni. Této možnosti však podle informací obsažených v ústavní stížnosti a přiloženém rozhodnutí nevyužil.

8. Nevyčerpání procesního prostředku ve smyslu činí ústavní stížnost nepřípustnou, proto ji Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. dubna 2022

Pavel Šámal v. r.

soudce zpravodaj