Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
+ 61 ďalších priamych citácií
Zobraziť všetky (66)29831.html
HTML · 0 B
No categories available
II.ÚS 293/97
Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci ústavní stížnosti obchodních společností R a R., zastoupené advokátem JUDr. V.K., proti postupu Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem, za účasti Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem jako účastníka řízení, t a k t o :
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 8. 8. 1997 se na Ústavní soud obrátily s ústavní stížností obchodní společnosti R. a R., obě se sídlem v T., obě zastoupené advokátem JUDr. V.K., proti postupu Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem.
Stížnost byla podána včas a stěžovatelky byly řádně zastoupeny ve smyslu ustanovení § 30 odst. 1 a § 31 zákona č. 182/1993 Sb. , o Ústavním soudu. Na tomto základě Ústavní soud přezkoumal přípustnost ústavní stížnosti.
V petitu své ústavní stížnosti se domáhají, aby Ústavní soud zakázal krajskému státnímu zástupci a jemu podřízeným orgánům odmítat jejich návrhy podle § 79 a § 80 tr. ř. na zajištění jim odcizeného, popř. podvodně předisponovaného majetku, a to v rámci trestního řízení, kde vystupují jako poškozené, a dále návrhy na zajištění jejich nároků na majetku obviněného ing. R.R. podle § 47 tr. ř. Dále požadují, aby Ústavní soud přikázal krajskému státnímu zástupci a jemu podřízeným orgánům dohledat majetek obou poškozených společností a v rozsahu, v němž bude dohledán, jej zajistit podle § 79 a § 80 tr. ř. jako věc důležitou pro trestní řízení.
Tento petit, kterým je Ústavní soud vázán, byl posouzen následujícím způsobem. Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavností (čl. 83 Ústav y ČR).
Jeho kompetence jsou taxativně vymezeny v čl. 87 odst. 1 Ústav y ČR. Nepřísluší mu posuzovat, zda určité jednání naplňuje skutkovou podstatu trestného činu nebo zda se jedná o vybočení z pravidel platných pro obchodní či občanskoprávní vztahy. Zde je předvídána působnost obecných soudů, popř. orgánů činných v trestním řízení. Tyto orgány dosud věc, o kterou se v ústavní stížnosti jedná, neuzavřely. Teprve pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu ve věci bude možné napadnout podle § 72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb. ústavní stížností.
V dané fázi řízení není Ústavní soud oprávněn orgánům činným v trestním řízení nařizovat nebo ukládat provedení konkrétních úkonů podle tr. ř. (navíc použití § 80 tr. ř. předpokládá předchozí použití § 79 tr. ř., což v daném případě není dáno). Je povolán pouze k tomu, aby přezkoumal ústavnost jejich postupu jen v případě ukončení věci pravomocným rozhodnutím, které by bylo současně zásahem do základních práv nebo svobod stěžovatelek. Ty musí přitom vyčerpat všechny procesní prostředky, které jim zákon k ochraně jejich práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu ).
Proto Ústavní soud ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb. odmítl jako návrh, k jehož projednání není příslušný a podle písm. f) téhož ustanovení jako návrh, který je nepřípustný.
P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 19. prosince 1997 Vojtěch Cepl
soudce Ústavního soudu