Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3545/22

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Filipa (soudce zpravodaje) a soudců Josefa Fialy a Radovana Suchánka o ústavní stížnosti stěžovatelky JUDr. Evy Tučkové, zastoupené Mgr. Janem Vargou, advokátem, sídlem Fügnerovo náměstí 1808/3, Praha 2 - Nové Město, proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 11. října 2022 č. j. -61 ve znění usnesení ze dne 21. října 2022 č. j. -64, za účasti Obvodního soudu pro Prahu 4, jako účastníka řízení, a právnické osoby Česká kancelář pojistitelů, sídlem Milevská 2095/5, Praha 4 - Krč, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

I.

Skutkové okolnosti posuzované věci a obsah napadeného rozhodnutí

1. Ústavní stížností podle písm. d) y (dále jen " ") a a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného soudního rozhodnutí, přičemž tvrdí, že jím bylo porušeno její právo na spravedlivý (sc. řádný) proces podle d.

2. Z ústavní stížnosti se podává, že Obvodní soud pro Prahu 4 (dále jen "obvodní soud") napadeným rozsudkem uložil stěžovatelce jako žalované zaplatit vedlejší účastnici jako žalobkyni částku 8 295 Kč s příslušenstvím a na náhradě nákladů řízení částku 3 667 Kč. Uvedený soud dospěl k závěru, že stěžovatelka, ačkoli byla řádně vyzvána, neuhradila příspěvek za období od 10. 12. 2019 do 10. 4. 2020 u blíže specifikovaného osobního vozidla, jehož byla provozovatelkou [ , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů].

II.

Stěžovatelčina argumentace

3. Stěžovatelka poukazuje na to, že v evidenci vozidel má uvedenu pouze adresu trvalého pobytu, ale že v evidenci obyvatel má i svou korespondenční adresu X. Uvedl-li obvodní soud, že vedlejší účastnice má přístup jen k údajům, které třetí subjekty povinně poskytly do evidence vozidel, jde podle stěžovatelky o nesprávný právní závěr, a to s ohledem na , odst. 5 písm. g) , o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, z nichž vyplývá, že má právo vstupovat do evidence obyvatel a využívat zde uvedené údaje.

4. Z toho stěžovatelka vyvozuje, že když se dopisy jí zaslané na adresu trvalého bydliště vracely jako nedoručené, měla vedlejší účastnice veškeré dokumenty zasílat na korespondenční adresu uvedenou v evidenci obyvatel. Vzhledem k tomu, že jí nebyla řádně doručena výzva k zaplacení příspěvku ve stanovené lhůtě, její platební povinnost zanikla (§ 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Podle stěžovatelky je napadený rozsudek v rozporu se zákonem, a měl by být proto zrušen.

III.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

5. Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny procesní předpoklady řízení. Dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněnou stěžovatelkou, která byla účastnicí řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí napadené ústavní stížností. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelka je právně zastoupena v souladu s až 31 . Její ústavní stížnost je přípustná ( téhož zákona a contrario), neboť vyčerpala všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva, resp. žádný takový prostředek k dispozici neměla.

IV.

Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti

6. Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti ( y), který stojí mimo soustavu soudů ( y). Vzhledem k tomu jej nelze, vykonává-li svoji pravomoc tak, že podle písm. d) y rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému soudnímu rozhodnutí, považovat za další, "superrevizní" instanci v systému obecné justice, oprávněnou vlastním rozhodováním (nepřímo) nahrazovat rozhodování soudů; jeho úkolem je "toliko" přezkoumat ústavnost soudních rozhodnutí, jakož i řízení, které jejich vydání předcházelo. Nutno proto vycházet z pravidla, že vedení řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu, výklad podústavního práva a jeho aplikace na jednotlivý případ je v zásadě věcí soudů, a o zásahu Ústavního soudu do jejich rozhodovací činnosti lze uvažovat za situace, kdy je jejich rozhodování stiženo vadami, které mají za následek porušení ústavnosti (tzv. kvalifikované vady); o jaké vady jde, lze zjistit z judikatury Ústavního soudu.

7. Ústavní stížnost směřuje proti soudnímu rozhodnutí, jímž měla být zkrácena o částku 8 295 Kč s příslušenstvím, z čehož plyne, že se domáhá ústavněprávního přezkumu v tzv. bagatelní věci [srov. , ]. Ústavní soud v této souvislosti ustáleně judikuje, že spor o bagatelní částku zakládá (bez dalšího) důvod pro posouzení ústavní stížnosti jako zjevně neopodstatněné, neprovázejí-li posuzovaný případ takové (mimořádné) okolnosti, které jej naopak z hlediska ústavnosti významným činí [viz např. nález ze dne 10. 4. 2014

sp. zn.

(N 55/73 SbNU 89)]; je pak především na stěžovateli, aby v ústavní stížnosti vysvětlil (a případně doložil), proč věc přes svou "bagatelnost" vyvolává v jeho právní sféře ústavněprávně relevantní újmu [viz např. usnesení ze dne 21. 5. 2014

sp. zn.

(všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz)].

8. Stěžovatelka netvrdí, že by napadenými rozhodnutími byla z nějakého důvodu zásadním způsobem dotčena na své majetkové pozici (tzv. kvantitativní hledisko), ani že by v posuzované věci bylo třeba vyřešit nějakou ústavněprávní otázku, jejíž význam by nějakým způsobem přesahoval stěžovatelčiny vlastní zájmy (tzv. kvalitativní hledisko). Namítá-li stěžovatelka věcnou nesprávnost napadeného rozsudku, tímto způsobem nelze opodstatněnost ústavní stížnosti založit ani v "nebagatelní" věci, neboť ta není referenčním hlediskem ústavněprávního přezkumu. To platí i pro stěžovatelčinu argumentaci sub 3, která rovněž nemůže obstát, protože vedlejší účastnice sice má právo využívat systém evidence obyvatel, ale využitelným údajem z něj je trvalý pobyt (viz odkazovaná ustanovení), nikoliv korespondenční adresa.

9. Ústavní soud uzavírá, že posoudil ústavní stížnost z hlediska kompetencí daných mu u, tj. z pozice soudního orgánu ochrany ústavnosti, a protože ze shora uvedených důvodů neshledal namítané porušení základních práv či svobod stěžovatelky (viz sub 1), dospěl k závěru, že jde o návrh zjevně neopodstatněný, a ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. ledna 2023

Jan Filip v. r.

předseda senátu