Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 287/23

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Tomáše Lichovníka, soudce Davida Uhlíře a soudkyně zpravodajky Milady Tomkové o ústavní stížnosti společnosti ELEKTRO-FLEXI, s. r. o., sídlem U Kapličky 21, Lutín, zastoupené Markem Svojanovským, advokátem, sídlem Dvorek 16, Laškov, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. října 2022 č. j. -85 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 29. června 2022 č. j. -57, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že jimi došlo k porušení jejího práva zaručeného d.

Z ústavní stížnosti se podává, že žalovaná se stěžovatelce zavázala provést výrobu a montáž dveří včetně zaměření. Zvolené dveře však nebyly reverzní, a šla by tak vidět dlažba z chodby, což dle stěžovatelky působí neesteticky. Stěžovatelka to vnímala jako vadu, odstoupila od smlouvy a domáhala se vrácení části zaplacené ceny, celkem 19 120 Kč s příslušenstvím.

Obvodní soud pro Prahu 8 ústavní stížností napadeným rozsudkem žalobu zamítl. Podle soudu si strany sjednaly nikoli provedení, nýbrž koupi díla, neboť předmětem bylo dodání typizovaných interiérových dveří, přičemž stěžovatelka zvolila konkrétní model, barvu i doplňky, a to ještě před zaměřením. Technik žalované sice podle obvodního soudu mohl projevit větší nápaditost či iniciativu a navrhnout změnu zvoleného modelů dveří, povinnost takovou konzultaci poskytnout však žalovaná neměla. Odvolací soud ústavní stížností napadeným rozsudkem prvostupňové rozhodnutí potvrdil.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítá, že součástí smlouvy bylo i zaměření dveří, a tedy i okolnosti s tímto spojené, zejména vhodný výběr dveří mimo jiné s ohledem na dilataci podlah mezi chodbou a obývacím pokojem. Soudy podle stěžovatelky na ni přenáší povinnosti, které zatěžují žalovanou jako zhotovitele. V praxi by to údajně znamenalo, že pokud si někdo objedná výrobu dveří na míru, vždy si zároveň bude muset u jiného odborníka nechat posoudit, zda je předložená nabídka v pořádku. Soudy se tím distancovaly od základních principů spravedlnosti, neboť neposkytly ochranu stěžovatelce, která logicky předpokládala, že u zakázky na míru nebude muset najímat dalšího odborníka, který posoudí vhodnost dveří. Stěžovatelka konečně poukazuje na to, že smlouvu i nabídku prováděla žalovaná, jakýkoli výklad projevu vůle by tak měl jít k její tíži. Soudy místo toho zvolily formalistický výklad slova "zaměření" a relevantních ustanovení , čímž odepřely autonomnímu projevu vůle smluvních stran důsledky, které ve své sféře zamýšlely.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Úkolem Ústavního soudu je ochrana ústavnosti (y). Není další instancí v systému všeobecného soudnictví, není soudem obecným soudům nadřízeným, a jak již dříve uvedl ve své judikatuře, postup v občanském soudním řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu i výklad jiných než ústavních předpisů, jakož i jejich aplikace při řešení konkrétních případů, jsou záležitostí obecných soudů.

Ústavní stížnost směřuje proti soudním rozhodnutím, jimiž měla být stěžovatelka zkrácena o částku 19 120 Kč, z čehož plyne, že se domáhá ústavněprávního přezkumu v tzv. bagatelní věci [srov. ]. Ústavní soud ustáleně judikuje, že spor o bagatelní částku zakládá (bez dalšího) důvod pro posouzení ústavní stížnosti jako zjevně neopodstatněné, neprovázejí-li posuzovaný případ takové (mimořádné) okolnosti, které jej naopak z hlediska ústavnosti významným činí [viz např. nález

sp. zn.

ze dne 10. 4. 2014 (N 55/73 SbNU 89)]; je pak především na stěžovateli, aby v ústavní stížnosti vysvětlil (a případně doložil), proč věc přes svou "bagatelnost" vyvolává v jeho právní sféře ústavněprávně relevantní újmu (viz např. usnesení Ústavního soudu

sp. zn.

ze dne 21. 5. 2014).

Stěžovatelka přitom netvrdí, že by napadeným rozhodnutím byla z nějakého důvodu zásadním způsobem dotčena na své majetkové pozici ani že by v posuzované věci bylo třeba vyřešit nějakou ústavněprávní otázku, jejíž význam by nějakým způsobem přesahoval stěžovatelčiny vlastní zájmy (srov. usnesení Ústavního soudu

sp. zn.

ze dne 17. 1. 2023).

Ústavní stížností je rozebírána (zjednodušeně řečeno) otázka, zda měla žalovaná upozornit stěžovatelku, že při stěžovatelkou zvolených dveřích půjde vidět část podlahy z vedlejší místnosti. Případně nesprávné posouzení této otázky ze strany obecných soudů by přitom opodstatněnost ústavní stížnosti nezaložilo ani v "nebagatelní" věci, neboť jde navzdory odkazům stěžovatelky na judikaturu Ústavního soudu o problematiku zásadně podústavní. Obvodní soud i soud odvolací ostatně podrobně, logicky a přesvědčivě vyložily, proč nelze stěžovatelčině argumentaci přisvědčit.

Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. února 2023

Tomáš Lichovník v. r.

předseda senátu