Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 3279/22

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti Z. B., zastoupeného JUDr. Václavem Vlkem, advokátem se sídlem Sokolovská 32/22, Praha 8, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2022 č. j. -369, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel se ústavní stížností ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí s tvrzením, že jím byla porušena jeho ústavně zaručená práva podle , a d (dále jen Listina") a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Ze spisového materiálu Ústavní soud zjistil, že stěžovatel se postupem podle , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen ""), v řízení před obecnými soudy domáhal po České republice - Ministerstvu spravedlnosti (dále jen "") náhrady škody ve výši 1 111 174 Kč s příslušenstvím, jež mu měla vzniknout v důsledku nezákonného trestního stíhání vedeného Obvodním soudem pro Prahu 1. Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen "soud prvního stupně") rozsudkem ze dne 26. 1. 2022 č. j. -341 uložil vedlejšímu účastníkovi povinnost zaplatit stěžovateli 577 042 Kč s příslušenstvím (výrok I), zamítl žalobu o zaplacení 534 132 Kč s příslušenstvím (výrok II) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III). K odvolání stěžovatele Městský soud v Praze (dále jen "odvolací soud") v záhlaví označeným rozhodnutím rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II).

Stěžovatel vyjadřuje přesvědčení, že k porušení výše citovaných základních práv mělo dojít v důsledku nesprávného postupu odvolacího soudu, který výrokem II napadeného rozhodnutí nepřiznal žádnému z účastníků náhradu nákladů odvolacího řízení s odkazem na Stěžovatel namítá, že odvolací soud měl v dané věci rozhodnout o náhradě nákladů podle , z něhož vyplývá, že účastníkovi lze přiznat plnou náhradu nákladů řízení i v případě, že měl ve věci úspěch jen částečný, pokud rozhodnutí záviselo na úvaze soudu. Podle stěžovatele bylo opakovaně judikováno, že aplikace tohoto způsobu rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je pro soud za splnění stanovených podmínek obligatorní. Odkazuje přitom na nálezy

sp. zn.

,

a

.

Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a procesní předpoklady jejího posouzení stanovené . Ústavní stížnost směřuje proti nákladovému výroku rozhodnutí odvolacího soudu. Z ústavní stížnosti však vyplývá, že stěžovatel podal v dané věci dovolání. Jde proto o návrh nepřípustný.

Podle je ústavní stížnost nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( téhož zákona); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( téhož zákona).

Ústavní soud již ve své předchozí judikatuře vyslovil, že má-li účastník řízení za to, že k porušení jeho základního práva nebo svobody došlo nejen výrokem rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, ale také výrokem o nákladech řízení, přičemž proti výroku rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé podal dovolání, pak je s ohledem na oprávnění dovolacího soudu toto rozhodnutí zrušit i ve výroku o nákladech řízení, případně o nich nově rozhodnout, takovéto dovolání procesním prostředkem, který zákon účastníkovi řízení k ochraně jeho práva poskytuje ( ) i ve vztahu k tomuto výroku (srov. např. usnesení

sp. zn.

,

,

nebo

).

Protože v nyní posuzované věci napadený výrok může být dotčen rozhodovací činností Nejvyššího soudu, stěžovatel za dané procesní situace podal ústavní stížnost předčasně. Odmítnutí stávající ústavní stížnosti stěžovatele na jeho právech nepoškozuje, neboť jak Ústavní soud opakovaně judikoval, případnou novou ústavní stížnost stěžovatelů proti rozhodnutím obecných soudů nelze odmítnout jako návrh opožděný (např. usnesení

sp. zn.

či

). Deklaruje-li nyní Ústavní soud předčasnost ústavní stížnosti, není oprávněn posléze říci, že (případná) pozdější ústavní stížnost je pro změnu opožděná.

Na základě výše uvedeného Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení podle ustanovení jako návrh nepřípustný odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. prosince 2022

JUDr. Vladimír Sládeček, v. r.

soudce zpravodaj