Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 3102/22

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Jaroslavem Fenykem o ústavní stížnosti stěžovatelů: 1) T. T. L. D., 2) T. U. V. a 3) D. K. D., všech zastoupených Mgr. Markem Sedlákem, advokátem se sídlem Milady Horákové 1957/13, Brno, proti jinému zásahu Městského soudu v Praze v trestním řízení vedeném u tohoto soudu pod sp. zn. spočívajícímu v odmítnutí podání informace podle § 88 odst. 8 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, za účasti Městského soudu v Praze, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 10. 11. 2022 napadají stěžovatelé jiný zásah Městského soudu v Praze (dále jen "městský soud") v trestním řízení vedeném u něj pod sp. zn. , spočívající v odmítnutí poskytnout jim informaci podle § 88 odst. 8 trestního řádu, která je nutná pro podání návrhu na přezkum příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu podle § 314l odst. 1 trestního řádu, neboť jsou přesvědčeni, že tímto postupem byla porušena jejich ústavně zaručená základní práva podle d (dále jen ""), y, y, y, Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), y a Úmluvy. Stěžovatelé se domáhají nálezu, jímž by Ústavní soud vyslovil porušení jejich ústavně zaručených základních práv tímto jiným zásahem a uložil městskému soudu, aby neprodleně jednal a stěžovatelům požadovanou informaci podle § 88 odst. 8 trestního řádu podal.

2. Stěžovatelé byli rozsudkem městského soudu ze dne 5. 12. 2018, č. j. -14166, pravomocně odsouzeni pro trestný čin podle , , ve znění pozdějších předpisů. Jelikož věc skončila pravomocně tak, že žádný ze stěžovatelů nebyl uznán vinným ze spáchání trestného činu uvedeného v § 89 odst. 9 trestního řádu, požádali stěžovatelé dne 21. 7. 2022 městský soud o podání informace podle § 88 odst. 8 trestního řádu. V odůvodnění této žádosti stěžovatelé mimo jiné odkázali na usnesení

sp. zn.

ze dne 3. 5. 2022, kterým bylo rozhodnuto o ústavní stížnosti v meritorní linii jejich trestní věci, v níž Ústavní soud poukázal v pasáži týkající se námitek proti odposlechům a záznamům telekomunikačního provozu, že tyto mohou stěžovatelé vznést v řízení podle § 314l trestního řádu. Městský soud přípisem k této žádosti stěžovatelům sdělil, že informaci podle § 88 odst. 8 trestního řádu jim neposkytne, neboť v dané věci je splněna výjimka z této povinnosti podle § 88 odst. 9 trestního řádu. S tím stěžovatelé nesouhlasí a mají za to, že žádná taková výjimka splněna nebyla a městský soud byl povinen informaci podle § 88 odst. 8 trestního řádu poskytnout.

3. Stěžovatelé dále podali podle , o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu, který městský soud postoupil v Praze (dále jen ""), jenž tento návrh usnesením ze dne 29. 8. 2022, sp. zn. , zamítl podle zákona o soudech a soudcích, neboť dospěl k závěru, že před městským soudem nedošlo k průtahům, ale že se stěžovatelé domáhají nápravy domnělého nesprávného procesního postupu v řízení, k čemuž však návrh podle zákona o soudech a soudcích neslouží. Toto usnesení stěžovatelé ústavní stížností nenapadají.

4. Než se Ústavní soud může zabývat věcnou argumentací stěžovatele, musí zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny procesní předpoklady stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""). Ústavní stížnost všechny tyto procesní předpoklady nesplňuje.

5. Podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

6. Jestliže zákon procesní prostředek k ochraně práva stěžovateli neposkytuje, pak lze podle podat ústavní stížnost ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy se stěžovatel o zásahu orgánu veřejné moci do jeho ústavně zaručených základních práv nebo svobod dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k takovému zásahu došlo.

7. Předmětný přípis městského soudu, jímž tento stěžovatelům sdělil, že jim informaci podle § 88 odst. 8 trestního řádu neposkytne z důvodu výjimky podle § 88 odst. 9 trestního řádu, byl stěžovatelům, jak sami uvádí v ústavní stížnosti, doručen dne 25. 7. 2022. Právě tento okamžik je rozhodný z hlediska posouzení včasnosti podání ústavní stížnosti ve smyslu , neboť v případě, že obecný soud odmítá poskytnout informaci podle § 88 odst. 8 trestního řádu z důvodu výjimky podle § 88 odst. 9 trestního řádu, nelze návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu podle zákona o soudech a soudcích považovat za poslední procesní prostředek k ochraně práv stěžovatelů ve smyslu .

8. Tento návrh totiž není určen k nápravě nesprávného procesního postupu v důsledku uplatnění právního názoru obecného soudu, ale pouze k odstranění jeho nečinnosti tam, kde činný beze vší pochybnosti být má, tedy v němž není sporné, že určitý procesní úkon proveden být má, ale dosud proveden nebyl. Jinými slovy, návrh podle § 174a zákona o soudech a soudcích neslouží k zasahování do nezávislé rozhodovací činnosti soudu prosazováním odlišného právního názoru na přípustnost určitého procesního postupu, tedy nemá místa v situacích, v nichž obecný soud určitý úkon neprovedl proto, že k tomu podle svého právního názoru nebyl povinen, či dokonce ani oprávněn. Takto k návrhu podle § 174a zákona o soudech a soudcích přistupují jak obecné soudy (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 9. 2012, sp. zn. , publ. jako Rc 2/2013 SbNS, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 1. 2005, sp. zn. , publ. jako Rc 80/2006 SbNS, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 10. 2012, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 8. 2005, sp. zn. , aj.), tak Ústavní soud [srov. např. nález

sp. zn.

ze dne 28. 4. 2005 (N 96/37 SbNU 297; 264/2005 Sb.) či nález

sp. zn.

ze dne 19. 4. 2022].

9. I v typově shodných věcech, tedy v případě ústavních stížností namítajících nesprávný postup obecného soudu spočívající v neposkytnutí informace podle § 88 odst. 8 trestního řádu Ústavní soud váže lhůtu k podání ústavní stížnosti k okamžiku vyrozumění obecného soudu o tom, že informace podle § 88 odst. 8 trestního řádu nebude pro výjimku podle § 88 odst. 9 trestního řádu poskytnuta. Jako nepřípustné tak nejsou odmítány ústavní stížnosti, které brojí přímo proti zásahu spočívajícímu ve vyrozumění obecným soudem, že informaci podle § 88 odst. 8 trestního řádu neposkytne z důvodu uvedeného v § 88 odst. 9 trestního řádu. K tomu srov. např. usnesení

sp. zn.

ze dne 18. 9. 2018; či usnesení

sp. zn.

ze dne 24. 4. 2018, bod 11.).

10. Byli-li stěžovatelé vyrozuměni městským soudem, že z důvodu uplatnění výjimky podle § 88 odst. 9 trestního řádu nebudou zatím vyrozuměni podle § 88 odst. 8 trestního řádu, dne 25. 7. 2022, lhůta k podání ústavní stížnosti proti tomuto postupu jim uplynula dnem 26. 9. 2022. Ústavní stížnost však byla podána až dne 10. 11. 2022. Jelikož, jak výše uvedeno, podání návrhu podle zákona o soudech a soudcích nelze v případě stěžovatelů považovat za procesní prostředek k ochraně jejich práv podle , nemůže ani pozdější vydání usnesení vrchního soudu, které stěžovatelé předmětem nynějšího řízení před Ústavním soudem neučinili, ničeho změnit na závěru, že ústavní stížnost byla podána až po stanovené lhůtě.

11. Odkazovali-li stěžovatelé na usnesení

sp. zn.

ze dne 3. 5. 2022, pak z něj v žádném případě nevyplývá, že by Ústavní soud stěžovatele instruoval k podání návrhu podle § 174a zákona o soudech a soudcích, jestliže požádají o poskytnutí informace podle § 88 odst. 8 trestního řádu a této žádosti nebude městským soudem vyhověno.

12. Ústavní soud po seznámení se s obsahem ústavní stížnosti i jejích příloh bez nutnosti opatřovat si další podklady dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána opožděně. Proto mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dle ustanovení ústavní stížnost odmítl jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. listopadu 2022

Jaroslav Fenyk v. r.

soudce Ústavního soudu