Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 597/2024

-263

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Horňákem ve věci žalobce L. D., zastoupeného JUDr. Ing. Katarínou Janotkovou, advokátkou se sídlem Brno, Máchova 1301/2, proti žalované BOS.org s.r.o., se sídlem Ústí nad Labem, Klíše, Kekulova 615/38, identifikační číslo osoby 64049876, zastoupené Mgr. Petrem Saskou, advokátem se sídlem Ústí nad Labem, Mírové náměstí 207/34, o předložení řádného vyúčtování, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soud v Ústí nad Labem ze dne 22. 11. 2023, č. j. -247, takto:

Odůvodnění:

1. Krajský soud v Ústí nad Labem (odvolací soud) rozsudkem ze dne 22. 11. 2023, č. j. -247, potvrdil rozsudek ze dne 18. 5. 2023, č. j. -223, kterým Okresní soud v Ústí nad Labem (soud prvního stupně) zamítl žalobu požadující, aby žalované byla uložena povinnost předat žalobci vyúčtování Kongresu plastické chirurgie pro lékaře Visegrádské čtyřky s místem konání v Brně ve dnech 16. 9. 2021 až 18. 9. 2021, které bude obsahovat a) přehled jednotlivých příjmů s uvedením základu daně, procentní sazby daně z přidané hodnoty, vyčíslení daně z přidané hodnoty a celkovou výši toho kterého příjmu, b) přehled jednotlivých výdajů (nákladů) s uvedením základu daně, procentní sazby daně z přidané hodnoty, vyčíslení daně z přidané hodnoty a celkovou výši toho kterého výdaje (nákladu), a rozhodl o náhradě nákladů řízení; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

2. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost ve smyslu spatřuje v tom, že napadený rozsudek odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného a procsního práva, při jejímž řešení se ovolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, případně na vyřešení otázky, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena. Touto otázkou míní, „zda může obstát právní názor, že mezi dvěma subjekty nevznikl žádný smluvní, či dokonce ani závazkový právní vztah, ač vzájemně jednají tak, jak oba předpokládají a chtějí, tedy jejich jednání směřuje k naplnění společného cíle“, a „pokud mezi žalobcem a žalovanou nešlo o právní vztah, tak o co tedy šlo“.

3. Žalovaná se k dovolání nevyjádřila.

4. Nejvyšší soud věc projednal podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“).

5. Podle platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud ( ).

6. Podle věty první lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

7. Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí () uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až ) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

8. Podle důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

9. Požadavek, aby dovolatel uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako je tomu v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení nebo jeho části (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. , a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. ). Má-li být dovolání přípustné proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena, nebo proto, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z jeho obsahu patrno, kterou otázku hmotného nebo procesního práva má dovolatel za dosud nevyřešenou dovolacím soudem, popř. od kterých rozhodnutí dovolacího soudu se řešení takové otázky odchyluje (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014).

10. Z právní úpravy přípustnosti dovolání podle (předpokladů přípustnosti dovolání) vyplývá, že v konkrétním případě může být splněno vždy pouze jedno ze zákonem předvídaných kritérií přípustnosti dovolání; splnění jednoho kritéria přípustnosti dovolání vylučuje, aby současně bylo naplněno kritérium jiné. Vylíčení, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, proto není řádné, bylo-li provedeno označením (volbou) několika v úvahu přicházejících alternativ přípustnosti dovolání pro jednu právní otázku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2014, sp. zn. , přičemž ústavní stížnost proti němu podanou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 30. 6. 2015, sp. zn. , a závěry usnesení Ústavního soudu ze dne 11. 4. 2017, sp. zn. ). I v takovém případě dovolání trpí vadou, neboť neobsahuje náležitosti podle (shodně srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2015, sp. zn. , nebo ze dne 16. 2. 2016, sp. zn. ).

11. K obligatorním náležitostem dovolání (podle ) rovněž patří popis důvodu dovolání, a to tím způsobem, že dovolatel vyloží, v čem spočívá nesprávnost jím vytýkaného právního posouzení věci ( věta první ). Vymezit důvod dovolání v souladu s pro dovolatele znamená povinnost označit výslovně tu část právního posouzení věci v rozhodnutí odvolacího soudu, kterou považuje za nesprávnou, a zároveň argumentačně vyložit, v čem jeho nesprávnost spočívá, a zpravidla také uvést, jak mělo být (správně) vyloženo a aplikováno použité ustanovení právního předpisu, případně které ustanovení namísto nesprávně použitého měl odvolací soud podle názoru dovolatele užít. Ustanovení tak zdůrazňuje zaměření dovolání jako mimořádného opravného prostředku na právní podstatu dovolacích námitek tím, že výslovně stanoví, jak má být dovolací důvod nesprávného právního posouzení formulován.

12. Žalobce své povinnosti řádně (v intencích výše uvedených postulátů) vymezit přípustnost dovolání nedostál, prosazuje-li s poukazem na , že „napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného a procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, případně na vyřešení otázky, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena“. V dovolání použitá formulace otázky, „zda může obstát právní názor, že mezi dvěma subjekty nevznikl žádný smluvní, či dokonce ani závazkový právní vztah, ač vzájemně jednají tak, jak oba předpokládají a chtějí, tedy jejich jednání směřuje k naplnění společného cíle“, a „pokud mezi žalobcem a žalovanou nešlo o právní vztah, tak o co tedy šlo“ nepředstavuje řádné vymezení přípustnosti dovolání v intencích již proto, že žalobce sice zpochybňuje správnost závěru odvolacího soudu týkajícího se neexistence závazkového právního vztahu mezi účastníky, aniž vymezil, v čem tato nesprávnost spočívá (chybí vymezení dovolacího důvodu), ani neuvádí, od jakého rozhodnutí dovolacího soudu a v čem se odvolací soud odchýlil.

13. Není úkolem dovolacího soudu, aby na základě odůvodnění napadeného rozhodnutí sám vymezoval předpoklady přípustnosti dovolání v souladu s a nahrazoval tak plnění procesní povinnosti dovolatele. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, na který jsou kladeny vyšší požadavky, než na řádné opravné prostředky (odvolání). Rozlišení podmínek přípustnosti a důvodnosti dovolání a jejich vymezení předpokládá poměrně sofistikovanou úvahu, nicméně právě proto zákon stanoví povinné zastoupení advokátem v dovolacím řízení. Z úpravy přípustnosti dovolání je zřejmé, že Nejvyšší soud se nemá zabývat každým vyjádřením nesouhlasu s rozhodnutím odvolacího soudu, nýbrž takové vyjádření nesouhlasu musí splňovat zákonné požadavky (k tomu viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 6. 2016, sp. zn. ).

14. Neobsahuje-li dovolání všechny náležitosti vyžadované zákonem (ať už obecné náležitosti podání uvedené v , nebo zvláštní náležitosti stanovené pro dovolání v ), jde o vadné podání. Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tuto náležitost doplněno jen v průběhu trvání lhůty k dovolání ( věta první ).

15. Žalobce požadavku nedostál, proto Nejvyšší soud jeho dovolání odmítl podle , neboť v dovolacím řízení nelze pro tuto vadu pokračovat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 7. 2013, sen. zn. ).

16. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. 12. 2024

JUDr. Pavel Horňák

předseda senátu