Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 142/2024

-415

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horňáka a soudců Mgr. Ivy Krejčířové a JUDr. Ivany Zlatohlávkovéve věci žalobkyň a) České dráhy, a.s., se sídlem Praha 1, Nábřeží L. Svobody 1222, identifikační číslo osoby 70994226, a b) Správa železnic, státní organizace, se sídlem Praha 1 - Nové Město, Dlážděná 1003/7, identifikační číslo osoby 70994234, za účasti 1) CityRail, a.s., , se sídlem Praha 4, Michle, Magistrů 202/16, identifikační číslo osoby 24199010, 2) KŽC Doprava, s.r.o., se sídlem Praha 9 – Koloděje, Meinlinova 336, identifikační číslo osoby 27423069, 3) ARRIVA vlaky s.r.o., se sídlem Praha 8, Karlín, Křižíkova 148/34, identifikační číslo osoby 28955196, 4) METRANS Rail s.r.o.,se sídlem Praha 10, Podleská 926, identifikační číslo osoby 26361485, 5)Cargo Motion s.r.o., se sídlem Ostrava, Slezská Ostrava, Těšínská 120/54, identifikační číslo osoby 28270304, 6) ORLEN Unipetrol Doprava s.r.o., se sídlem Litvínov, Litvínov - Růžodol 4, identifikační číslo osoby 64049701, 7) ČD Cargo, a.s., se sídlem Praha 7 - Holešovice, Jankovcova 1569/2c, identifikační číslo osoby 28196678, 8) CER Slovakia a.s., se sídlem Mýtna 15, 811 07 Bratislava, Slovenská republika, reg. číslo 44616791, 9) Leo Express Tenders s.r.o., se sídlem Praha 3, Žižkov, Řehořova 908/4, identifikační číslo osoby 24848131, 10) EP Cargo a.s., se sídlem Praha 4, Nusle, náměstí Hrdinů 1693/4a, identifikační číslo osoby 24721166, 11) RegioJet a.s., se sídlem Brno, Brno – město, náměstí Svobody 86/17, identifikační číslo osoby 28333187, zastoupené JUDr. Zdeňkem Hrouzkem, advokátem se sídlem Brno, Pražákova 1008/69, a 12) RegioJet ÚK a.s., se sídlem Brno, Brno – město, náměstí Svobody 86/17, identifikační číslo osoby 07544014, zastoupené JUDr. Zdeňkem Hrouzkem, advokátem se sídlem Brno, Pražákova 1008/69, o nahrazení rozhodnutí správního orgánu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně b) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 8. 2023, č. j. - 308, takto:

I. Dovolání se odmítá.

III. Žalobkyně b) je povinna zaplatit účastnicím RegioJet a.s., se sídlem Brno, náměstí Svobody 86/17, identifikační číslo osoby 28333187, a RegioJet ÚK a.s., se sídlem Brno, náměstí Svobody 86/17, identifikační číslo osoby 07544014, oprávněným společně a nerozdílně na nákladech dovolacího řízení 6 364,60 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta JUDr. Zdeňka Hrouzka.

Odůvodnění:(dle )

1. Žalobkyně se žalobami podle části páté (spojenými v tomto řízení) domáhaly nahrazení (rozkladového) rozhodnutí předsedy Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře (dále též „ÚPDI“) ze dne 19. 6. 2020, č.j. UPDI-2424/20/KP, sp. zn. RPD005/19, a prvostupňového rozhodnutí ÚPDI ze dne 4. 3. 2020, č.j. UPDI-0797/20/ZA, sp. zn. RPD005/19.

2. Obvodní soud pro Prahu 1 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 8. 11. 2022, č. j. -150, nahradil v žalobami napadené části rozhodnutí předsedy Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře ze dne 19. 6. 2020, č.j. UPDI-2424/20/KP, sp. zn. RPD005/19, kterým byl potvrzen výrok 4. rozhodnutí Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře ze dne 4. 3. 2020, č.j. UPDI-0797/20/ZA, sp. zn. RPD005/19, tak, že výrok 5. rozhodnutí Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře ze dne 4. 3. 2020, č. j. UPDI-0797/20/ZA, sp. zn. RPD005/19, podle , , ve znění pozdějších předpisů, změnil tak, že zní celý nově takto:„Změna Prohlášení 2020, příloha „C“ část C bod IV – nové znění bodu - Cena za použití přístupových komunikací pro cestující ve vlaku osobní dopravy, odstavec IV. 5 je v rozporu s zákona o dráhách. Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře stanovuje Správě železnic, že Změnu Prohlášení 2020, přílohu „C“ část C bod IV – nové znění bodu - Cena za použití přístupových komunikací pro cestující ve vlaku osobní dopravy, odstavec IV. 5, v uvedeném rozsahu nelze použít. Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře neshledal rozpor přílohy „C“ část C bod IV - nové znění bodu - Cena za použití přístupových komunikací pro cestující ve vlaku osobní dopravy, odstavec IV.3, IV.4 a IV.6 Změny Prohlášení 2020 se zákonem o dráhách. V ostatních částech se podle ve spojení s , , ve znění pozdějších předpisů, rozhodnutí Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře ze dne 4. března 2020, č. j. UPDI-0797/20/ZA, sp. zn. RPD005/19 potvrzuje a rozklady proti němu se zamítají“ (výrok I.). „1. Nebyl shledán rozpor přílohy „C“ část C bod IV – nové znění bodu – Cena za použití přístupových komunikací pro cestující ve vlaku osobní dopravy, odstavce IV.1 a IV.2 Změny č. 2 Prohlášení o dráze celostátní a regionální platného pro přípravu jízdního řádu 2020 a pro jízdní řád 2020, č. j. 70522/2019-SŽDC-GŘ-O5 účinné ode dne 1. 12. 2019 se zákonem o drahách“ (výrok II.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III.).

3. Městský soud v Praze usnesením ze dne 29. 8. 2023, č. j. -308, rozsudek soudu prvního stupně zrušil a řízení zastavil s tím, že první žalobkyně a druhá žalobkyně mohou podat žalobu proti rozhodnutí správního orgánu ve správním soudnictví ve lhůtě 1 měsíce od právní moci usnesení o zastavení řízení k Městskému soudu v Praze; dále rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.

4. Odvolací soud své rozhodnutí odůvodnil tak, že podle právní úpravy , o dráhách (dále též jen „zákon o dráhách“), ve znění účinném od 1. 2. 2022 dle novelizace provedené , kterým se mění , o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a , o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela č. “), která se použije i na soudní řízení zahájená před nabytím její účinnosti, jsou k přezkumu rozhodnutí ÚPDI příslušné soudy jednající a rozhodující ve správním soudnictví.

5. Proti usnesení odvolacího soudu podala druhá žalobkyně dovolání, jehož přípustnost ve smyslu spatřuje v tom, že „napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud jednak odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (v řešeném případě jde o odchýlení se od výkladu zvláštního senátu podle ), jde současně o otázku, která doposud nebyla v rozhodování dovolacího soudu vyřešena (časová působnost zákona o dráhách vloženého novelou , při zohlednění čl. II bod 11 ) a současně o otázku, u které má za to, že by měla být dovolacím soudem posouzena jinak“. Součástí dovolání byl návrh na spojení věci s řízeními vedenými u Nejvyššího soudu pod sp. zn. a sp. zn. , v nichž se řešila identická otázka.

6. Odvolacímu soudu vytýká, že nesprávně vyložil ustanovení čl. II bod 11 novely č. , uzavřel-li, že se dané přechodné ustanovení upravující režim řízení zahájených přede dnem účinnosti novely č. , vztahuje pouze na správní řízení. Prosazuje, že nelze s odkazem na uvedené ustanovení ve spojení s zákona o dráhách zpětně změnit příslušnost soudu u soudních řízení, která byla zahájena před účinností zmíněné novely. Nadto se odvolací soud při posouzení této otázky odchýlil od závěrů uvedených v usnesení zvláštního senátu ze dne 16. 1. 2023, sp. zn. Konf 3/2022.

7. KŽC Doprava, s.r.o.ve vyjádření k dovolánínavrhla, aby Nejvyšší soud dovolání zamítl. RegioJet a.s. a RegioJet ÚK a.s. ve společném vyjádření k dovolánínavrhly, aby Nejvyšší soud dovolání jako nepřípustné odmítl, popř. zamítl.

8. K dovolání podal vyjádření Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře, který není účastníkem řízení.

9. Nejvyšší soud věc projednal podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“).

10. Podle platí, že – není-li stanoveno jinak – je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

11. Podle věta první lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

12. Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí () uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až ) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

13. Dovolání není přípustné.

14. K přípustnosti dovolání je třeba nejprve uvést, že argument dovolatelky, podle něhož má být právní otázka posouzena dovolacím soudem jinak, významově neodpovídá (ve smyslu ) požadavku, aby dovolacím soudem (již dříve) vyřešená právní otázka byla (dovolacím soudem) posouzena (opětovně, ale) jinak (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. , které je - stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže - dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu).

15. Otázka (v pořadí první) týkající se důvodů, pro které se soud v řízení podle části páté může odchýlit od výkladu časové působnosti novely č. provedeného zvláštním senátem, přípustnost dovolání nezakládá, neboť na řešení této otázky rozhodnutí odvolacího soudu nezávisí a tato otázka tudíž nemůže přípustnost jejího dovolání založit (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2013, sen. zn. ). Problematika časové působnosti novely č. totiž dosud nebyla zvláštním senátem meritorně (ve věci samé) vyřešena, a to ani v dovolatelkou citovaném usnesení ze dne 16. 1. 2023, sp. zn. Konf 3/2022, řešícím otázku přezkumu předběžného opatření vydaného ÚPDI, ve kterém se zvláštní senát k otázce časové působnosti novely č. vyjádřil pouze nad rámec důvodů rozhodnutí ve věci samé (tj. formou obiter dictum). Takto učiněný závěr (tj. formou obiter dictum) však nepředstavuje řešení otázky, na němž by soudní rozhodnutí záviselo (srovnej obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2018, sp. zn. , ze dne 27. 2. 2018, sp. zn. , a ze dne 11. 5. 2021, sp. zn. ), a nemůže tedy být ani součástí ustálené rozhodovací praxe soudu (zvláštního senátu), od níž by se mohl odvolací soud ve svém rozhodnutí odchýlit.

16. K přípustnosti dovolání ve vztahu k druhé otázce (časové působnosti ustanovení zákona o dráhách ve znění účinném podle novely č. na probíhající soudní řízení o přezkumu rozhodnutí ÚPDI) je třeba nejprve uvést, že argument dovolatelky, podle něhož má být právní otázka posouzena dovolacím soudem jinak, významově neodpovídá (ve smyslu ) požadavku, aby dovolacím soudem (již dříve) vyřešená právní otázka byla (dovolacím soudem) posouzena (opětovně, ale) jinak (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. , které je - stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže - dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu).

17. Přípustnost dovolání však uvedená otázka nezakládá i proto, že byla v mezidobí (po podání dovolání v této projednávané věci) dovolacím soudem v jeho rozhodování vyřešena.

18. V usnesení ze dne 22. 2. 2024, sp. zn. , dospěl Nejvyšší soud (v řízení o obdobném dovolání rovněž podaném žalobkyní v této věci) k závěru, že podle § 65a odst. 2 zákona o dráhách ve znění účinném od 1. 2. 2022 jsou k přezkumu rozhodnutí Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře i v řízení zahájených před tímto datem příslušné soudy jednající a rozhodující ve správním soudnictví. Pomocí relevantních výkladových metod vyložil účel a smysl novely č. , kterou bylo do zákona o dráhách vloženo ustanovení , jež spočívají především v zavedení takového režimu přezkumu, u něhož nebude existovat pochybnost o souladu s unijním právem, což platí i pro soudní řízení již zahájená. Z uvedeného důvodu je pak třeba vztáhnout časové účinky zákona o dráhách i na soudní řízení již zahájená a projednávaná podle části páté .

19. K uvedeným závěrům se Nejvyšší soud následně přihlásil např. v usnesení ze dne 27. 3. 2024, sp. zn. , ze dne 30. 4. 2024, sp. zn. , nebo ze dne 31. 7. 2024, sp. zn. .

20. Závěr odvolacího soudu, že je nutno řízení zastavit pro nedostatek podmínky řízení z důvodu příslušnosti soudů rozhodujících ve věcech správního soudnictví, je s výše uvedeným v souladu.

21. K námitkám dovolatelky týkajícím se řízení o předběžné otázce před Soudním dvorem Evropské unie dovolací soud uvádí, že ani v projednávané věci důvod pro položení žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce Soudnímu dvoru neshledal (k tomu v podrobnostech srovnej již výše citované usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2024, sp. zn. , bod 44).

22. Výtkami, že odvolací soud způsobil průtahy v řízení a že usnesení odvolacího soudu je stiženo nepřezkoumatelností dovolatelka neuplatnila způsobilý dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci, nýbrž namítá vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, k nimž však (jakož i k vadám uvedeným v , a b) a ) dovolací soud přihlíží (z úřední povinnosti) pouze, je-li dovolání přípustné ( věta druhá ); samy o sobě pak takovéto vady, i kdyby byly dány, přípustnost dovolání nezakládají.

23. Případné průtahy v řízení nejsou vadou, jež by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, ani se nejedná o vadu uvedenou v , odst. 2 písm. a) a b) a odst. 3 (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 4. 2004, sp. zn. ).

24. Uvádí-li dovolatelka, že dovolání podává proti všem výrokům rozhodnutí odvolacího soudu, tedy i proti jeho nákladovému výroku, pak v této části dovolání není přípustné podle

25. Nepředložila-li dovolatelka k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu , Nejvyšší soud je odmítl ( ).

26. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( věta druhá ).

27. Vzhledem k tomu, že řízení vedená Nejvyšším soudem pod sp. zn. a sp. zn. již byla skončena, je bezpředmětné se zabývat návrhem na jejich spojení s nyní posuzovanou věcí.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalobkyně b) dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou oprávněné účastnice KŽC Doprava, s.r.o., RegioJet a.s. a RegioJet ÚK a.s. podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 29. 10. 2024

JUDr. Pavel Horňák předseda senátu