Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2318/2024

20 Cdo 2318/2024-63

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v právní věci žalobce P. N., zastoupeného JUDr. Karlem Polákem, advokátem se sídlem v Praze 8, Sokolovská 87/95, proti žalované Pojišťovna Patricie a. s., se sídlem v Praze 1 - Novém Městě, Spálená 75/16, identifikační číslo osoby 61859869, o vyloučení movité věci z exekuce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , odovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. února 2024, č. j. -39, takto:I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění( ):

1/ Ve shora specifikované věci Městský soud v Praze (dále „odvolací soud“) usnesením ze dne 26. 2. 2024, č. j. -39, k odvolání žalobce potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 (dále „soud prvního stupně“) ze dne 30. 11. 2023, č. j. -25, jímž soud prvního stupně zastavil řízení (výrok I usnesení soudu prvního stupně) o žalobě, kterou se žalobce domáhal vyloučení osobního automobilu BMW 320D 390L registrační značky XY z exekuce (vedené soudním exekutorem Mgr. Janem Peroutkou, Exekutorský úřad Chomutov, pod sp. zn. 135 EX 32846/19), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.); odvolací soud současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

2/ Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně uzavřel, že zanikla-li žalobcem označená žalovaná společnost bez likvidace před zahájení řízením (výmazem z obchodního rejstříku k datu 2. 7. 2021, „fakticky již o dva a čtvrt roku dříve“) a nemohla se tak stát účastníkem řízení, jedná se o neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, pro který musí být řízení zastaveno podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

3/ Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním, o němž Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (viz ) rozhodl podle ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále opět jen „ “, a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno k tomu legitimovaným účastníkem řízení (viz ve spojení s ) ve lhůtě uvedené v ustanovení , dospěl bez jednání ( věta první ) k závěru, že dovolání není přípustné ( ), přičemž dovolatel nevystihl ani důvod dovolání ( a 3 ).

4/ Podle ustanovení není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

5/ Podle věty první lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Podle ustanovení se důvod dovolání vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

6/ Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi opakovaně zdůrazňuje, že požadavek, aby dovolatel v dovolání konkrétně uvedl, v čem spatřuje splnění jednoho ze čtyř předpokladů přípustnosti dovolání, je podle ustanovení obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako je tomu v posuzované věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení či jeho části. Jiný výklad by vedl ke zjevně nesprávnému (textu odporujícímu) závěru, že dovolání je ve smyslu ustanovení přípustné vždy, když v něm dovolatel vymezí dovolací důvod (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. května 2013, sp. zn. , ze dne 23. července 2013, sp. zn. , ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. , ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. , ze dne 23. října 2013, sp. zn. , ze dne 31. října 2013, sen. zn. , a ze dne 30. ledna 2014, sen. zn. ), přičemž musí být z obsahu dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem rozh. obč.).

7/ Shora uvedené požadavky ohledně obsahu dovolání žalobce - ač zastoupen advokátem - v posuzované věci nerespektoval, neboť na vymezení konkrétního hlediska přípustnosti dovolání ze čtyř taxativně určených zákonných možností zcela rezignoval. Chybějící předpoklad přípustnosti dovolání nelze prosadit prostřednictvím námitky, že soud prvního stupně nevyzval žalobce k odstranění vad podání a zatížil tak řízení vadou, jakož i v této souvislosti dovolatelem zmiňovaným a podle jeho názoru odepřeným právem na spravedlivý proces. Z celého textu dovolání se rovněž nelze dobrat dovolatelem zřetelně formulované právní otázky, která by byla v dané věci ve smyslu rozhodná.

8/ Nejvyšší soud proto dovolání žalobce v souladu s ustanovením odmítl.

9/ Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (viz věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 10. 9. 2024

JUDr. Aleš Zezula

předseda senátu